13. března 2009 | redakce
Přiznávám, že občas hřeším. Rád třeba, tu a tam, zajdu do nějakého nevábného, skoro totáčového bufetu na nezdravé jídlo - je někdy i chutné, především však rychlé. Začasté pak s přídavkem osobitého genia loci, mohu li toho termínu užít v souvislosti s gulášem. Naposledy stoupli si k talířům do mé blízkosti tři asistenti úklidových služeb, jak se dnes patrně označují metaři. „Vole, tak bude ta knihovna na tý Letný, když ten Kaplickej umřel, nebo nebude?“, pravil jeden z asistentů směrem ke kolegovi. Málem mi zaskočilo... „Čet sem, že tu chobotnici chce postavit někdo jinej a taky toho rejnoka v Budějicích,vole. Ten rejnok je hustej, uplně nejhustší,vole, ten se mi fakt líbí“, odvětil druhý. Třeštil jsem na metaře v reflexních vestičkách oči. Dojedl jsem polévku a na tvář se mi vloudil takový přitroublý, leč blažený úsměv, co vydržel po zbytek dne. Příjemné vítání jara. více >>
