Artěl | Umění pro všední den 1908–1935

Artěl založila v Praze roku 1908 nastupující generace výtvarníků a teoretiků umění (J. Benda, V. H. Brunner, J. Konůpek, O. Vondráček, P. Janák, H. Johnová, M. Teinitzerová, V. V. Štech a bankovní úředník A. Dyk). Artěl si záhy vytvořil širokou členskou základnu, vždy však sdružoval ve své době nejvýznamnější osobnosti české výtvarné scény.

Zvolený název sdružení „Artěl“ (vypůjčený z ruského substantiva „артель“, zn. „družstvo“) měl vyjadřovat jeho zamýšlený charakter – výtvarný spolek se vzájemným ručením, podporou a podílem na zisku. Původní představou zakladatelů bylo vybudovat vlastní výrobní zázemí, podobně jako měly Wiener Werkstätte, ale vzhledem k nedostatku finančních prostředků a specifickým podmínkám se sdružení soustředilo na návrhovou činnost a osvětu, prezentaci a zprostředkování prodeje prací členů. Realizace návrhů byly pod značkou „Artěl“ zadávány externě různým firmám.

V počátcích družstvo navazovalo na tradici reformismu s východisky v uměleckořemeslné dílenské práci a zaměřilo se na navrhování a produkci „drobného umění pro všední den“ – menších užitných a dekorativních předmětů ze dřeva, keramiky, kovů a dalších materiálů. Následně však svou činnost rozšířilo i na komplexní řešení bytových a komerčních interiérů.

V krátkém předválečném období let 1911–1914 se v produkci Artělu zásluhou návrhové a teoretické činnosti architektů Pavla Janáka a Vlastislava Hofmana výrazně prosadila kubisticko-expresionistická orientace. Z té doby pochází řada unikátních kubistických objektů, realizovaných převážně v keramice. Se vznikem samostatné republiky roku 1918 se sdružení připojilo ke snahám o vytvoření českého národního stylu, k dekorativnímu proudu dvacátých let. Ale i v poválečných letech byl pro Artěl stále přitažlivý odkaz kubistických experimentů, převládala geometrická stylizace a tendence k tvarové redukci. V letech 1927–1930, za vedení Jaroslavy Vondráčkové, byl Artěl ovlivněn funkcionalismem.

Roku 1920 družstvo změnilo statut na akciovou společnost pod názvem Artěl, umělecko-průmyslové podniky, akc. spol. v Praze. Firma tak reagovala na poválečný vývoj oboru ve snaze se odklonit od ateliérové produkce a přejít k modernímu podniku schopnému zvládat velké zakázky (například vybavení interiérů státního hotelu Hviezdoslav na Štrbském plesu v Tatrách roku 1922) s podporou průmyslové výroby. Artěl se také s úspěchem účastnil výstav doma i v zahraničí (zejména mezinárodních výstav dekorativního umění v Monze 1923 a v Paříži 1925), své práce a teoretické stati členů publikoval v dobovém tisku. Od poloviny dvacátých let se však akciová společnost potýkala s finančními problémy, až roku 1935 pod tlakem hospodářské krize zaniká.

V průběhu činnosti se v Artělu střetávalo více názorových proudů, ale společné vždy zůstávalo úsilí o prosazení moderního výtvarného myšlení do oblasti užitého umění a snaha podílet se na kultivaci bytové kultury a životního stylu. Lze tedy dnes říci, že Artěl se stal součástí evropské moderny stejně jako inspirující Wiener Werkstätte v Rakousku či hnutí Bauhaus v Německu.

Součástí výstavy je aktivní program.

Koncepce výstavy Jiří Fronek, Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Architektonické řešení Dušan Seidl, Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Grafický design Štěpán Malovec
Aktivní program a výtvarná dílna Vladimíra Sehnalíková, Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Vydavatelé katalogu Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Arbor vitae

Partneři výstavy
ČEZ, a.s.
Galerie KODL, s.r.o.
Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

Mediální partneři
Art + Antiques
Art servis
Ateliér
Czechdesign.cz
Český rozhlas
PragueOut.cz
Radio 1
The Prague Post

Výstava se koná za podpory Ministerstva kultury ČR.