Workshop s Michelem Rojkindem

Beton TKS 2 | 2010

15. dubna 2010 | Michal Števula

Dobrý den slečny, paní, dámy, mladíci, muži a pánové, jaro se rozhodlo přihlásit se přesně v den, kdy jsme mu to naplánovali v kalendáři. Zároveň přišlo útočně, se silou sluncem nabitých dní, aby nám předvedlo, že to na těch našich předpovědích ani v nejmenším nezávisí...

 

Personifikované Jaro tak s lehce pobaveným úsměvem na rtu a zdviženým obočím hledí na naše přesvědčení, že mu již rozumíme, neřkuli dokážeme ho ovlivnit a usměrnit vydáním patřičné bruselské směrnice náležitě okořeněné speciálními českými paragrafy.

O vědě:

Každý rok navštívím několik seminářů a konferencí zaměřených na beton. Pokaždé se dozvím něco nového. Téměř jistě to i příště bude omračující novina, že je možné vyrábět beton s popílkem či struskou a že tímto máme problém odpadu z elektráren a oceláren vyřešen. Je rovněž možné se spolehnout, že na konci příspěvku bude řádka ve smyslu: „Tento článek vznikl za podpory grantu GAČR č. …“.

K tomu se dá říci mnohé. Například: Tuto informaci nalezneme v knize „Popílkové betony“ od autorů J. Bezděka a J. Arbese z roku 1975. Nebo: Popílek a struska vhodné pro použití v betonu nejsou odpadem. Jsou to tvrdě placené komodity na trhu surovin a jejich cena každým rokem stoupá. Platí pro ně evropské technické normy a další legislativní dokumenty jako jsou REACH a Zákon č. 22/1997 Sb. ve smyslu pozdějších znění včetně odpovídajícího Nařízení vlády.

Dalším oblíbeným tématem je přesvědčení, že modul pružnosti betonu se má chovat podle tabulek v normě, která vznikala před třiceti a více lety, kdy pojmy jako samozhutnitelný, snadnozhutnitelný, vysokopevnostní nebo vysokohodnotný beton teprve čekaly na zrození, betony s pevností v tlaku okolo 30 MPa byly Hi-Tech, běžná hodnota vodního součinitele byla 0,6 a více a slovo polykarboxylát bylo možno zaslechnout jen v Praze-Dejvicích v budově s nápisem VŠCHT.

Každý z nás jistě ví, kdo to byl Profesor Otto Wichterle a mnozí z nás užívají kontaktní čočky jako nejznámější výsledek jeho pestré práce. V povědomí široké veřejnosti je dnes i to, že svých úspěchů dosáhl i přesto, že nebyl opěvovanou hvězdou předchozího režimu.

Všechny uvedené příklady je možné zahrnout do kapitoly „Věda“. První dva však jen se skřípěním zubů, třetí s potleskem. Držím palce lidem, kteří se snaží porozumět neprobádanému, objevují nové možnosti a vlastnosti betonu, a věda pro ně není rutinním sepsáním zprávy o obecně známých skutečnostech. Já totiž raději tleskám.

O krizi:

Výrok Tomáše Bati z roku 1932: „Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry. Technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“ Vypadá to, že tu máme současný problém popsaný slovy starými 78 let.

O ekologii, energii, krizi a selském rozumu: Planeta se otepluje, můžeme za to my a naše produkce CO2. Himálajské ledovce roztají do sedmi let. Jediná cesta ze slepé ulice spalování ropných produktů jsou biopaliva. Jaderná energie je nebezpečná. Vodní díla mezi Ústím nad Labem a hranicí s Německem jsou z hlediska ekologie nepřijatelná.

Kolik teorií postavených na hliněných nohou, tolik radikálních řešení, která nefungují. OECD kritizovala používání biopaliv s tím, že podpora pěstování potřebných plodin vede k růstu cen potravin a ničení přírody. Navíc biopaliva z řepky a kukuřice při spalování uvolňují oxid dusný a celková bilance v porovnání s běžnými palivy vykazuje 1,7krát vyšší produkci skleníkových plynů. A to je potřeba ještě před spálením plodiny vypěstovat, přepravit a biopalivo z nich vyrobit.

Všechny tyto teorie a bohužel i trpké zkušenosti připomínají nošení světla v pytlích do Kocourkovské radnice. Rozdíl mezi realitou a fiktivním příběhem je zřejmý: při čtení známé knihy se můžeme dobře bavit.

Aby to bylo jasné, chci žít v příjemném prostředí, jak z hlediska přírody, tak z hlediska vztahů mezi lidmi. Vyrůstal jsem v 70. a 80. létech pod Krušnými Horami a je dobře, že dnes to tam vypadá jinak. Nicméně, „hurá akce“ a zázračné všeléky nám nepomohou.

Mohlo by ale pomoci přistoupit k problému energií se selským rozumem: například dostavět Temelín, splavnit spodní úsek Labe na našem území a zajistit tak celoroční provoz nejšetrnějšího způsobu dopravy, zmodernizovat provozy tepelných elektráren a podobně. Kromě zajištění energetické nezávislosti, s výjimkou ropy a zemního plynu, na zahraničí, tato opatření přinesou řadu pracovních příležitostí. Výrobní a stavební společnosti budou mít zakázky, lidé práci. Firmy i pracující lidé odvedou daně do státního rozpočtu, počet rukou žádajících nějakou z podpor se zmenší. To by bylo opravdu pěkné. Nejspíše to ale skončí vydáním Směrnice o povinném navýšení počtu pracovních míst bez ohledu na skutečné potřeby. Tak nějak to alespoň chodí v Kocourkově.

Přes všechny objektivní i subjektivní důvody k splínům Vám přeji najít okamžiky pro zastavení se a užití si slunečných dnů, abyste mohli, až se zima zeptá: „Jak jste se měli v létě?“, odpovědět: valně!

Michal Števula, www.betontks.cz  
 

Konference, vystava, prednaska, workshop...

 

Beton TKS 2/2010

Obsah čísla:

Úvodník
Michal Števula /2

Téma
Vláknobetony – blýská se na lepší časy? Alena Kohoutková /3
Management životnosti a spolehlivosti konstrukcí Břetislav Teplý /6

Stavební konstrukce
Vláknobeton desky mostovky spřaženého ocelobetonového mostu přes lochkovské údolí Karel Dahinter, Jiří Kolísko, Vítězslav Vacek, Otakar Vich, Pavel Mařík, Jiří Šťastný, Pavel Macháček /10
Mostní římsa ze samozhutnitelného vláknobetonu Vladimír Brejcha, Pavel Fidranský /19
Plovoucí ostrůvek Jan Vodička, Vladimír Veselý, Iva Broukalová, Karel Lorek /22
Kombinovaná řešení drátkobetonových konstrukcí ve světě Richard Wojnar /26
Vodonepropustné vláknobetonové konstrukce Vojtěch Petřík, Martin Půlpán, Norbert Philipp /28
Aplikace předjatého vláknobetonu Vojtěch Petřík, Norbert Philipp /32

Materiály a technologie
Ošetrovanie čerstvého betónu – 2. Superabsorpčné polyméry Peter Briatka, Peter Makýš /35
Specifika z technologie vláknobetonu Jan Vodička, Vladimír Veselý, Jiří Krátký /38
Zkoušky konstrukčního vláknobetonu Vladimír Veselý, Jan Vodička,  Jitka Vašková, Jiří Krátký /43
Spolupůsobení klasické a rozptýlené výztuže Jan L. Vítek, Stanislav Smiřinský /48
Praktické použití vláknobetonu Jan Vodička, Vladimír Veselý, Karel Kolář, Jiří Krátký /53

Věda a výzkum
Eliminácia vzniku trhlín betónu z dôvodu plastického zmrašťovania Peter Briatka /56
Numerická analýza vláknobetonových desek vystavených vlivům vysýchání a smršťování Vladimír Křístek, Jan L. Vítek /62
Nelineární numerická analýza vláknobetonových konstrukcí Vojtěch Petřík, Iva Broukalová, Vladimír Křístek /66
Využití přetvárných vlastností vláknobetonu pro zvýšení odolnosti staveb proti zatížení výbuchem a nárazy Marek Foglar, Eva Karasová, Vladimír Křístek, Alena Kohoutková /71
Experimentální ověřování chování vláknobetonových prvků Jitka Vašková /74
Vysokohodnotné vláknobetony pro subtilní betonové konstrukce Petr Hájek, Magdaléna Kynčlová, Ctislav Fiala /79
Navrhování konstrukčních prvků z vláknobetonu vyztuženého betonářskou výztuží Jiří Krátký, Jan Vodička, Jitka Vašková, Hana Hanzlová /84
Navrhování konstrukčních prvků z vláknobetonu Jiří Krátký, Jan Vodička, Jitka Vašková /87
Moderní metoda návrhu průmyslových podlah z drátkobetonu Lukáš Vráblík, Jan Loško, Vladimír Křístek, Jaromír Jaroš /90
Užití vláknobetonu v přesypaných mostech Marek Foglar, Vladimír Křístek, Vojtěch Petřík, Pavel Růžička /92
Dotvarování a smršťování konstrukčních vláknobetonů Jan Vodička, Dušan Spůra /96

Normy • jakost • certifikace
Vláknobeton a normy pro navrhování Iva Broukalová /100
Navrhování ozubů nosníků a desek s použitím modelů náhradní příhradoviny Jiří Šmejkal, Jaroslav Procházka /102

Ekologie
Vláknobeton vyrobený z recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu Jaroslav Výborný, Hana Hanzlová, Vladimíra Vytlačilová, Jan Vodička /107

Aktuality
Semináře, konference a sympozia /112

Firemní prezentace
RECKLI /5
Červenka Consulting /7
SVC ČR /9
Mott MacDonald /21
MABA Prefa /31
NEKAP /61
Betosan /61
BETON UNIVERSITY /65
VSL Systémy (CZ) /73
BETONCONSULT /89
Ing. Software Dlubal /91
ITA-AITES /97
KNAUF /99
BETON UNIVERSITY /3. str. obálky
SSBK /3. str. obálky
STEEELCRETE /4. str. obálky
 

 
 

klíčová slova

  Beton TKS   betonové konstrukce   časopisy   Konstrukce   stavba  

komentáře







* povinné položky
 
 

.reklama

Konference, vystava, prednaska, workshop...

.partneři
Grafika © schrapnel.cz | Copyright © 2008 - 2010 Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu e-architekt.cz je bez písemného souhlasu vydavatele zakázáno. ISSN 1214-0686