Novostavba nebo rekonstrukce | věčné dilema
10. června 2010 | Ivan Strachoň
Pokud se dnes rozhodnete zajistit si vlastní bydlení, stojíte před variantou zda začít zcela nový projekt od základů nebo se pustit do případné rekonstrukce existující stavby. Zatím co u novostavby jste limitováni pouze vašimi financemi (případně fantazií vlastní nebo architektovou), u rekonstrukce musíte respektovat určitá omezení. Může se jednat o typ stavby, její půdorys, případně zda bude část stavby po dobu rekonstrukce obyvatelná.
Stejnou situaci řešil investor i v níže popsaném případě. Po zvážení okolností pak rozhodnutí padlo na rekonstrukci rodinného domu. Zadání bylo realizovat výměnu stávající krytiny a rekonstruovat sedlovou střechu tak, aby byt v horním podlaží umožnil změnu půdorysné dispozice místností.
Půdorys domu je 10 x 10 m. Původní dispozice bytu v horním patře (podlaží) byla 2+1 a společné WC s koupelnou. Konstrukce sedlové střechy neumožňovala využít boční šikminy jinak než jako odkladiště, případně spižírnu vedle kuchyně.
Během projektové přípravy byl posuzován i stav stávající dřevěné konstrukce. Ta odpovídala době svého vzniku (období těsně po II. světové válce). Místy byla napadena dřevokazným hmyzem. Dimenze některých prvků neodpovídala současným požadavkům. Eternitová krytina vykazovala známky poškození, a to posun šablon vlivem zrezivělých (někdy chybějících) hřebíků. Chybělo i několik hřebenáčů.
Investor proto rozhodl o celkovém odstranění krovu. K realizaci byla přizvána firma Fortnastav. Na základě zkušeností jejich zaměstnanců byla nově navržena krovová konstrukce s vikýřem. Tuto variantu pak investor rozšířil na vikýře po obou stranách střechy. Vikýře jsou průběžné téměř po celé délce. Vycházejí přímo z hřebene střechy.
Vznikla tak půdorysná dispozice 3 + 1 se samostatným příslušenstvím. Výhodou vikýřů je využití téměř celého půdorysu podkroví (II. NP), nepočítáme-li nutné schodiště. Oproti stávající sedlové střeše zde vzniklo nyní téměř dalších 30 m2 využitelné půdorysné plochy. Navíc díky novému tvaru střechy je možno využít i půdní prostor nad podkrovím (II. NP) k dočasnému obývání. Zároveň i zde vznikly úložné prostory. V půdním prostoru je i technická místnost 2 x 2 m, vytvořená kolem komínu. Je zde uložena expanzní nádrž ústředního topení. Odtud také lze vystoupit na střechu, např. při čistění komínového tělesa, případně při údržbě střechy. Zároveň je vedle výlezového okna instalováno i „okno“ pro přívod světla ke světlovodu, který přivádí světlo do chodby v centrální části II. NP.
Konstrukce krovu je navržena jako ležatá stolice. Aby vazné trámy nezasahovaly do půdního prostoru, byla uprostřed jejich délky (celkové rozpětí 10 m) vytvořena podpěrná ocelová konstrukce z I-profilů, do kterých jsou trámy vloženy. Distance mezi trámy je zajištěna rozpěrami z fošen.
Mistrovským kouskem na tomto krovu je osazení čtyř úžlabních krokví. Každá má profil 140 x 180 mm a délku přes 7 m. Některé spoje, jako dvojí osedlání či přesný sraz ve hřebeni, daly tesařům zabrat, ale krásná práce se podařila. Jako třešnička na dortu je pak hliníková krytina (lakovaný plech) červené barvy, viditelný zdaleka. Nezapomnělo se ani na detaily jako jsou sněhové zachytávače. Ty pak zvláště v letošní zimě obhájily svou opodstatněnost.
Kdo na tomto místě čekal jednoznačnou odpověď na úvodní otázku v nadpisu, je asi zklamán. Útěchou mu může být, že se možná dozvěděl něco nového. Dnes to bylo o jedné rekonstrukci.
A o novostavbě snad někdy příště...
Ing. Ivan Strachoň, psáno pro časopis Střechy, fasády, izolace
