Canelos 59 - beton, který potěší

 Pozemek určený pro tuto stavbu se nachází v roklině, bezprostředně vedle dvou dalších budov. Komplexnost terénu jsme vyřešili postavením šesti vertikálních domácností, které zaplnily pouze padesát procent plochy, jež jsme měli k dispozici. To umožnilo využít velkou část pozemku pro zeleň.

Koncepčně naše architektonické plány začaly půlkruhovým nádvořím, které navazovalo na nádvoří přiléhající budovy. Zajistili jsme tak kvalitní ventilaci a maximální využití světla. Centrální část budovy byla pootočena o čtyřicet pět stupňů od středu vzniklého kruhu, což vedlo k vytvoření efektního, šest metrů vysokého prostoru. Toto řešení umožnilo vytvořit tři transparentní průčelí s panely umístěnými tak, aby blokovaly výhledy z ostatních částí budovy a okolních staveb, přitom však nenarušily pocit prosvětlenosti a prostornosti daného místa.

Naší hlavní snahou bylo umožnit z každé části stavby výhled na zelené prostranství, bez jakéhokoli narušení přilehlými budovami. Za tímto účelem jsme postavili průčelí, na které navazují prakticky všechny obytné prostory.

Jako hlavní materiál byl použit surový beton v jeho přirozeném stavu, který byl ponechán tak, jak vypadal po odstranění formy. Vizuální “defekty”, kterými se surový beton po ztvrdnutí vyznačuje, se staly součástí designu. Do hlavní fasády jsme zakomponovali panely, které se rozsvítí, pokud se daná oblast používá. Za zeleně zbarveným sklem je posilovna a k ní přidružené prostory.

Každý byt se skládá ze tří ložnic, dvou odpočinkových místností, obýváku, jídelny a příslušenství, dohromady pokrývající prostor o čtyř stech metrech čtverečních. Je to jako typický dům v tomto regionu. Nicméně, aby majitel bytu mohl plně využít výhledů, které jsou k dispozici, zakomponovali jsme do každého bytu tři terasy.

Výsledkem byla budova, jejíž hlavní charakteristikou je odklonění se od klasického obdélníkového půdorysu, kterým se většina současné architektury vyznačuje. Budova, která plně zapadá do prostředí, ve kterém je postavena. Budova, kterou právě díky těmto jejím specifikům nelze zařadit do žádného časového období.

Přeložil Vlastibor Čermák