Muzeum polské historie
7. září 2010 | Slot
Návrh budovy vyšel z principu, že archeologové a historici zkoumající historii zpravidla hledají odpovědi pátráním v zemi. To obvykle vyžaduje nadzvednutí povrchu k nalezení obsahu v zemi pod ním. Muzeum polské historie převzalo tento proces k vytvoření návrhu budovy.
Urbanistické umístění a řešení
Městský kontext Muzea polské historie je velmi důležitý a proto je muzeum a jeho okolní prostředí naplánováno ve velkém měřítku, zahrnujíce historické budovy v oblasti Skarpa Warszawska a mnoho veřejných parků. Muzeum je umístěno přímo na okraji Skarpa Warszawska, což je nejvýznamnější krajinná část Varšavy. V závislosti na úhlu pohledu je muzeum vnímáno velmi odlišně; má velmi dominantní vzhled ve tvaru trojúhelníku, který má úpatí u říční hráze.
Kontinuita krajiny je velmi důležitým bodem v návrhu muzea a jeho okolí. Úplné pokrytí „Trasy Lazienkowska“ od svahu až po náměstí Rozdrozu pomáhá zacelit „městskou jizvu“ a spojuje pomocí dálnice sever s jihem. Také mnoho pěších a cyklistických stezek spojuje dříve oddělené strany a umožňuje přístup do zeleného bulváru podél okraje budovy. Budova slouží jako „pant“ mezi novým krajinným parkem navrchu svahu a již existujícím parkem na úpatí svahu, který se jmenuje Sobieskiego.
Nová úprava krajinného parku sestává ze skvělého propojení pěších a cyklistických spojení severu s jihem a východu se západem. Podobně jako „urbanistické gesto“ budovy muzea, vystupují zelené skalní náspy ze země a vytváří prohlídkové terasy. Jednotlivé stromy a jejich seskupení jsou dominantní vegetací v parku.
Parkovací plochy pro auta a autobusy jsou umístěny na úpatí svahu a pod nadjezdem Trasa Lazienkowska a narušují krajinné aktivity jak nejméně je to jen možné.
Architektonické řešení
Návrh budovy vyšel z principu, že archeologové a historici zkoumající historii zpravidla hledají odpovědi pátráním v zemi. To obvykle vyžaduje nadzvednutí povrchu k nalezení obsahu v zemi pod ním. Muzeum polské historie převzalo tento proces k vytvoření návrhu budovy.
Půdorys budovy má tvar jednoduchého trojúhelníku, který je vysekaný do svahu. Vrchol trojúhelníku naproti řece na východě je zvednutý, zatímco zbývající dva vrcholy trojúhelníku zůstávají na zemi a vytváří hladké spojení hran. Vzniklý trojúhelníkový celek vyhovuje záměru Muzea polské historie.
Funkční uspořádání plánu je následující
Technické vybavení budovy, skladovací prostory a dočasné expozice jsou umístěny v přízemí. Stálá výstava se nachází v prvním patře. Dodatečné funkce, výzkum a administrativní zóna jsou zařazeny do druhého patra, následovány veřejnou posluchárnou ve třetím patře. Podélné otevřené schody spojují všechna patra včetně vstupu v přízemí a ve druhém patře.
Budova slouží jako „pant“ nejen mezi novým a starým parkem, ale také mezi úpatím a vrcholem svahu, výškové převýšení je zde více než 20 metrů. K dispozici je vchod z úpatí svahu vhodný pro všechny návštěvníky, kteří přijedou autem nebo autobusem. Další vchod najdeme z vrchního svahu v blízkosti vrchního krajinného parku a zámku Ujazdowski.
Vzhled budovy záleží na úhlu pohledu. Od západu se budova sbíhá s krajinou a zdá se téměř neexistující zatímco její východní vyvýšení je velmi dominantní v panorama svahu.
Střecha stavby slouží jako rozšíření parku a je snadno přístupná a zároveň vytváří přírodní hlediště pro „open-air“ aktivity spojené s muzeem nebo akce pořádané nezávisle na něm.
Mexická vlna 2010
|
|
Název:
|
Polské muzeum historie |
| Adresa: |
ulice Jazdow, Varšava, Polsko |
| Autoři: |
Slot (Manuel Becerril, Berenice Flores | Juan Carlos Vidals, Moritz Melchert, Israel Alvarez, Mariana Tello) |
| Klient: |
Muzeum polské historie ve Varšavě |
| Plocha: |
20 450 m2 |
| Návrh: |
2009 |
Přeložila Markéta Musilová