kostel Santísimo Redentor | Světlo jako dotek posvátna

Návrh se skládá ze dvou základních prvků a sice velkých bloků betonu a světla, které společně vytváří celek tohoto projektu. Kostel, stejně jako první epizoda „Cesty světla (Vía Lucis)“, představuje jeskyni, kde Ježíš ležel. Strohá budova bez přítomnosti nadbytečných prvků je svázaná s životem, který uběhl a místem, kde Ježíš oživl.

Když vstoupíme do kostela a pohlédneme do zadní části, ukáže se čistý a nasvícený kříž. Ježíš vstal z mrtvých. Vodopád světla za křížem symbolizuje vstup do jeskyně. Světlo! Život, očista, vzkříšení, štěstí a čistota! Všechny svátosti jsou osvětlené.

Oživuje to křest, biřmování, eucharistii, pokání i sňatek. A tak začátek svítání pronikající skrz kříž osvětluje křestní umyvadlo, první světlo křesťana. V poledne je skrz střešní okno ozářen oltář, biřmování a svátost oltářní. Ve 12:00 hodin je Písmo. Svazek světelných paprsků dopadá na zpovědnici a symbol pokání. Je to cesta z temnoty na světlo, cesta ze smrti zpět do života. Velmi vhodně umístěné střešní okno vytváří stejný efekt při uzavírání sňatku a při udělování kněžského řádu.

Síla betonových dílů a racionální hra světla dodává kostelu podobu hlubokého teologického základu, kde vzkříšení nabývá svůj význam a věřící jsou ozařováni skrze světlo.

Přeložila Markéta Musilová