Anarchitekt | Nejzajímavější je příběh

Jak vznikl váš ateliér?

JS: Poznali jsme se v době, kdy každý z nás pracoval v jiném ateliéru a pouze jsme si pomáhali. Já jsem pod značkou Anarchitekt začal samostatně působit už v roce 2002. V ateliéru se mnou tehdy byli kolegové Vítězslav Kořínek a Matěj Petránek. Po povodních v roce 2002 se později přidal Lukáš Juřina a v roce 2008 jsme společně založili Studio Anarchitekt s. r. o.

Čím se v současnosti vaše studio zabývá?

LJ: Dnes má studio další čtyři stálé spolupracovníky a vydává se několika směry – jedním dechem je možné říct, že se věnujeme zakázkám od designu interiérů přes drobnou architekturu k rodinným domům až po řešení větších urbanistických celků a v neposlední řadě též rekonstrukcím historických a památkově chráněných objektů, především zámeckého charakteru.

Zámky! Jak jste se k něčemu takovému dostali?

JS: Jsem z rodiny architektů, můj děd byl architekt, otec je architekt, matka se věnuje kunsthistorii, takže studium architektury bylo přirozené a k historii a památkám obecně jsem měl vždy kladný vztah. Naší první zajímavou zakázkou byla rekonstrukce zámku v Srbči u Rakovníka, kterou řešíme ojedinělým grantovým způsobem, říkáme tomu „sponzoring“.

Můžete nám k tomuto projektu říct něco víc?

JS: Dlouhodobě spolupracujeme s občanským sdružením Dobromysl na rekonstrukci tohoto původně schwarzenberského zámečku. Projekt podporujeme již několik let, postupně zde vznikl týdenní stacionář pro zhruba deset klientů, několik bytů, chráněná dílna, a teď se chystá chráněná kavárna. Na základě této zkušenosti jsme si troufli zúčastnit se soutěže na rekonstrukci většího památkového objektu.

O co se jednalo konkrétně – jaká to byla soutěž?

JS: Šlo o komorou vyhlášenou soutěž na „Obnovu a nové využití zámku ve Veselí nad Moravou“. V této soutěži, vyhlášené v roce 2007, nebylo uděleno první místo, nicméně my jsme obsadili to druhé. Z vlastního zájmu o tento projekt jsme na tom sami dále pokračovali, získávali další informace a sháněli zajímavé materiály z archivů… a naše poznatky předkládali investorovi. A ten nakonec usoudil, že jsme pro jeho záměr nejvhodnějším partnerem. Podepsali jsme s klientem smlouvu a začali na zakázce pracovat, nyní už se tomu věnujeme více než dva roky. Na počátku byl opravdu důkladný archeologický průzkum, který přinesl řadu unikátních nálezů. Momentálně máme vydáno územní rozhodnutí a připravujeme další fázi projektu.

A co bude výsledkem rekonstrukce zámku ve Veselí?

JS: Bude to konferenční pětihvězdičkový hotel. V našem návrhu je velkolepě pojaté zastřešení celého nádvoří, které bude jakousi součástí hotelového foyer a restaurace. Pod nádvořím vzniknou kongresové centrum a obslužné provozy hotelu. V přízemí zámecké budovy se nachází hlavní provoz hotelu, recepce, hotelové zázemí, společenská místnost, restaurace, kavárna a menší wellness. První patro budovy je věnováno nadstandardnímu typu ubytování (Royal Double, DeLuxe Double, Prezidentské apartmá), konferencím, prohlídkové trase a bydlení majitele. Krov je převážně naplněn pokojovou kapacitou jedno- a dvoulůžkových pokojů, doplněných fitness, odpočinkovými prostory a mezonetovým bytem majitele. Celková ubytovací kapacita je okolo 115 lůžek.

Součástí projektu se postupně stalo i řešení okolí včetně 3,5hektarového zahradnictví v blízkosti zámku. Do celého areálu jsou začleněny i barokní objekt původní galerie v zámeckém parku a zbytky oranžérie ze začátku 19. století. Koncept počítá s unikátním spojením wellness a oranžerie. Chtěli bychom tomuto zařízení dodat nový náboj, odlišit se od tradičních vykachlíkovaných sálů, aby návštěvníci vlastně hledali jednotlivé procedury v bujné vegetaci.

To vypadá jako zajímavá práce, máte takových zakázek víc?

JS: Pro stejného investora pak máme rozpracované další dva zámecké projekty. Jeden na Slovensku v Galantě, druhý poblíž Třebíče na Vysočině – v Dalešicích. Pro dalšího investora jsme zpracovali návrh rekonstrukce bývalé empírové střelnice v Liberci a její přestavbu na sídlo a showroom jeho společnosti. Dále pak také rekonstrukci a dostavbu tzv. Liberecké výšiny, zvané původně Hohenhabsburg nebo Liebiegwarte. Původnímu výletnímu hostinci s vyhlídkovou věží, postavenému v roce 1901 textilním továrníkem Heinrichem Liebiegem, vracíme romantický vzhled. Jeho dostavbou zde vznikne hotýlek s malou restaurací, salonkem a rozhlednou.

pokračování na další straně >>>