Dům nad domem, město nad městem | Vize Karla Pragera

Centrum pro středoevropskou architekturu (CCEA) ve spolupráci s Národním Muzeem uvede od 25. února do 17. dubna 2011 výstavu, která představuje nejen historii budovy, ale hlavně práci Karla Pragera a jeho zájem o makrostruktury. Přišel nejen s návrhem domu nad domem, ale také města nad městem.

Deset let po smrti jednoho z nejvýznamnějších architektů Československa CCEA a Národní muzeum poprvé představí zájem tohoto architekta o makrostruktury. Budova bývalého Federálního shromáždění – dům nad domem – se stala impulsem pro architektovu vizi města nad městem, které se věnoval od sedmdesátých let. Za počáteční impuls k Pragerově velkolepé prostorové koncepci přestavby Prahy je považována jeho realizace budovy Federálního shromáždění, nyní nové budovy Národního muzea. Je symbolem své doby, často nenáviděná a zároveň nepoznaná. V roce 2000 byla prohlášena za kulturní památku. Její technická vyspělost je vzhledem k dobovým a politickým okolnostem pozoruhodná. Konstrukční i architektonickou kvalitou je budova výrazná v celosvětovém měřítku. Pragerův návrh z roku 1966 reflektoval požadavek na možnost transformace budovy pro kulturní účely, ale její výtvarná koncepce byla po událostech v roce 1968 změněna. Některé z modelů původní exteriérové výzdoby, např. soch od M. Chlupáče, R. Uhra, O. Zoubka nebo originál mobilní plastiky L. Novotného, je možné spatřit na připravené výstavě.

Karel Prager vybudoval Federální shromáždění jako dům nad domem. Tento princip následně rozšířil na město nad městem, kdy za pomoci mostních konstrukcí navrhoval makrostruktury – růst města do třetí dimenze oproti jeho rozšiřování do okolní krajiny. Inspirací mu byly idealistické vize Yony Friedmanna z konce 50. let, stejně jako vize japonských metabolitů 60. let. Na rozdíl od nich však předpokládal, že svou vizi dotáhne až do skutečné realizace.

Substruktura

Flexibilní část v konstrukci představovaly vyměnitelné buňky – např. byty, administrativa, kultura nebo sport, které prostorově reagovaly na přání a potřeby obyvatel. V období 70. let, kdy byla panelová výstavba sídlišť již v plném proudu, je jakákoliv variabilita podle přání zákazníka jen těžko představitelná. Jedná se však o studii k experimentální bytové zástavbě, kterou stát podporoval z důvodu řešení sociálních a urbanistických problémů. Pragerova vize města nad městem je projektem, který sice nebyl realizován, ale přesto ještě dnes vzbuzuje pozornost svou velkolepostí a velkorysostí. Bezpochyby patří k významným světovým projektům makrostruktur, které představují tendenci architektury 60. a 70. let 20. století.

V 90. letech začala budova Federálního shromáždění sloužit jako sídlo Rádia Svobodná Evropa, které zde působilo do roku 2009, kdy objekt převzalo Národní muzeum. Téměř po čtyřiceti letech se tak budova otevřela veřejnosti, aby došlo k naplnění její původní kulturní funkce.

Návštěvníci výstavy se mohou těšit na reprodukce materiálů k výstavbě Federálního shromáždění, počítačové animace modelu této budovy, filmové projekce, originální modely a plány k Experimentální bytové výstavbě v Praze ze 70. let 20. století, interaktivní 3D model makrostruktur a mnoho dalšího. „Největším exponátem je bezpochyby budova samotná. Pro návštěvníky jsou proto připraveny její prohlídky a přednášky o její historii a stavbě,“ říká ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Když Vladimír 518 otevřel téma Karel Prager, byl jsem si jistý, že to bude pro architektonickou veřejnost téma číslo jedna, a že skrze architekturu lze dojít k sebereflexi společnosti. Bohužel největší kritikové se vůbec neozvali. Položil jsem si tedy otázku, zda je opravdu v naší povaze, že nejsme schopni akceptovat ty, se kterými nesdílíme stejný pohled na svět ani po jejich smrti. Výstava Město nad městem – vize Karla Pragera nemá za cíl rehabilitovat tuto komplexní osobnost. Je výzvou soudobým architektům nebo chcete-li kritikům, je výzvou ke konfrontaci soudobých vizí s vizemi Karla Pragera,“ vysvětluje Igor Kovačević, statutární zástupce Centre for Central European Architecture, a Lukeš doplňuje: „Přijďte a udělejte si sami názor na naši novou budovu, na jednu z nejdiskutovanějších budov v Praze.“

výstava