Beton TKS 1 | 2012 : Pozemní stavby

MILÉ ČTENÁŘKY A MILÍ ČTENÁŘI,

zdravím Vás poprvé v novém roce 2012.

Když jsem si pro tuto úvodní promluvu připravovala „klíčová slova“ napadala mne spíš taková „nebetonová“, jako překvapení, drzost, líbivost, odvaha nebo arogance.

Při jedné z posledních návštěv hornorakouského Lince pro mne byl velkým překvapení pohled na novou betonovou konstrukci v těsném sousedství novogotické katedrály. Za posledních dvacet let jsem přes náměstí šla několikrát a bylo tam znát, že vhodná úprava místa není snadná. Jednu dobu byl na části náměstí upraven malý parčík. Byl příjemný, ale hodil se spíš k venkovskému kostelíku, než ke katedrále s rozměry zaoceánského parníku. A najednou tam stojí betonová stavba.

Můžete uvažovat, zda je to drzost, určitě to není podbízivá líbivost, a jakou musel mít architekt odvahu, když šel do soutěže s návrhem položit na dlažbu proti důstojné a pravidelné kamenné katedrále uličnicky lehce nepravidelnou konstrukci, jakoby sestavenou z kostek velké betonové stavebnice. Při podrobnějším zkoumání se však najde řada podobností, které obě stavby spojují, byť jsou tak rozdílné. A proč by vlastně nemohly být rozdílné? Proč nemůžeme zanechat i v centru města otisk dnešní doby v podobě současných materiálů a technologií? Vždyť v řadě našich měst vedle sebe po staletí stojí domy románské, gotické, renesanční, barokní a právě pro tuto pestrost k nám přijíždí nejen turisté ale i odborníci, současní architekti a historici architektury. Je snad naše doba horší, než byla ta staletí před ní, že současné stavby jsou snáze povolovány pouze na okrajích měst a na prestižní místa v centru se dostanou jen zcela výjimečně, nebo vůbec ne? Za co se stydíme, když jinde máme sebevědomí nadbytek?

V jiných oborech umění lze stále vymýšlet nová díla, která se jednoduše přidají k těm předešlým, knihy do polic knihoven, obrazy a sochy do galerií, notové a nahrané záznamy hudebních děl také nemají přehnané prostorové požadavky. Co však se současnou architekturou? Pokud máme zástavbu udržet v přiměřeném poměru k obývané ploše naší planety, je třeba to staré už nevyužívané či neodpovídající současným požadavkům zbourat, aby mohlo být postaveno něco nového. I v chráněných historických centrech měst se najdou objekty, které již ztratily svou užitnou hodnotu. Jejich strnulá ochrana spíše zakrývá těžké přiznání si, že uspořádání dobře připravené soutěže na výstavbu současného objektu s jasně a pevně danými pravidly bývá v našich českých podmínkách nad síly a schopnosti zodpovědných. Nebude ta naše stopa generacím, které teprve přijdou po nás, chybět? Budou se ptát, proč jsme si netroufli nebo zda jsme neuměli připojit k dědictví dob minulých svůj současný příspěvek. Uvedla jsem rakouský příklad, protože Rakousko je nám geograficky i kulturně nejbližší. Pestrou směsici stylů včetně prvků současné architektury však najdeme leckde v Evropě, např. Španělsko, Itálie, Německo nebo Nizozemsko. Mnohá naše města jsou krásná, ale jen historickým dědictvím, nové chybí nebo je přidáváno jen skoupě. Jak dlouho ještě budeme váhat?

Předpovědi pro rok 2012 neznějí optimisticky, ale vše je relativní. Vždy se střídala léta tučnější a zase hubenější. Počátek nového tisíciletí patřil k obdobím dostatku, dostatku většího, než jsme měli kdy předtím. A jak moc jsme si to uvědomovali a vážili si toho? Přiznejme si, že moc ne, spíše jsme remcali, že nejde to či ono, že se nedaří, že to není, jak bychom si představovali atd. V české kotlině brbláme vždy, vždy si něco najdeme a to si většinu těžkostí způsobujeme sami vzájemně mezi sebou a naše životní prostředí je k nám nadmíru laskavé, mírné a pohostinné. Léto, to jsou jen kratší období pořádného tepla, které většinou máme rádi – vždyť o dovolené se chceme ohřát, v zimě jsou jen někdy delší období mrazů pod –10 °C a nezvladatelné množství sněhu přijde tak jednou za dekádu nebo ani to ne. Jsou však na světě země, kde je hlavní silou, která tvrdě diktuje podmínky, příroda. Ať už se jedná o oblasti, kde vládne zima nebo naopak horko, nebo oboje, v létě vedra až 40 °C a v zimě stejné hodnoty ale s opačným znamínkem. I tam se staví, i tam projektanti a technologové vymýšlejí, jak optimálně navrhnout betonovou konstrukci, jak ji založit, když v podloží je věčně zmrzlá zem, jejíž horní metrová vrstva se během léta změní ve vrstvu bahna. Jak na tom postavit dům, most, železnici? Nebo oblasti s aktivní vulkanickou činností – přijedete tam jako turista na pár dnů a koukáte, jak to všude kolem bublá, kouří, někde i smrdí. V turistických centrech se zájmem sledujete, že se to někde nedaleko třáslo, a právě teď se to třese zase někde jinde víc, jindy míň. Místní to už jakoby nezajímá, ale to je jen zdání. Vždyť všichni jsou opakovaně cvičeni na to, jak se chovat při zemětřesení a jak při výbuchu blízké sopky skoro za humny. Stavební inženýři tam vymýšlejí konstrukční systémy, které by byly schopné to množství energie vstřebat, pohltit, přeměnit na jiný neškodný typ a ještě i ochránit lidi uvnitř budov. A co stavět konstrukce na břehu či přímo na moři, kde v každé fázi výstavby musí být odolná síle vln, které na ni bouře žene.

Tak co, je tu moc zle? Je naše sklenice napůl prázdná nebo z poloviny plná?

Přeji vám do nového roku vše dobré

Jana Margoldová

OBSAH

ÚVODNÍK
Jana Margoldová /2

TÉMA
Vynikající betonové konstrukce v České republice /3

STAVEBNÍ KONSTRUKCE
Hotel na náměstí Domplatz v hornorakouském Linci /4
Miura Hotel
Albert Pražák /8
Betonová fasáda – architektonické ocenění /15
Nizozemské ocenění pro betonové stavby – Betonprijs 2011
Jitka Prokopičová /16
Main Point Karlin
Jiří Hejda, Martin Čvančara /24
Steelpark – skate-boardový park ve švédském Lulea /32
Bytový komplex Vinohradis v Bratislave
Július Šoltész, Iyad Abrahoim /34

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE
Porovnání konstrukce navržené s vyztužením běžnou betonářskou výztuží a pomocí dodatečně předpínané výztuže z hlediska udržitelného rozvoje
Carol Hayek, Saleem Kalil /40
Rektifikační tyče v betonových konstrukcích
Ivan Argay, Libor Voborský, Tomáš Hrubý, Robert Šulman, Martin Argay /46
Nekomplikovaná výztuž pro krátké monolitické a prefabrikované konzoly
Olga Löwitová /50
Zkušebnictví v praxi transportbetonu a problémy s touto činností
Miroslav Moravec /54

PORUCHY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
Poznámka k nové rubrice
Milada Mazurová /56

VĚDA A VÝZKUM
Korekce únavových parametrů betonu s využitím aproximací lomově-mechanických parametrů v čase
Hana Šimonová, Zbyněk Keršner, Stanislav Seitl, Dobromil Pryl, Radomír Pukl /57
Optimalizační metoda pro automatický návrh výztuže železobetonových prvků
Karel Semrád, Radek Štefan /60
Srovnávací měření vlhkosti stavebních materiálů
Leonard Hobst, Lucie Vodová /66
Střešní vláknobetonová deska
Aneta Rainová, Michaela Frantová, Jan Vodička /70
Užití dynamického faktoru nárůstu pevnosti betonu pro zkrácení doby trvání zkoušek vláknobetonových vzorků
Michal Drahorád, Marek Foglar, Pavel Veselý, Stanislav Smiřinský /74

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE
K problematice určování pevnosti betonu v konstrukci z rychlosti šíření ultrazvukového impulsu podle ČSN EN 13791
Jiří Brožovský /80

AKTUALITY
Betonářské dny 2011 /69
ARCH FOR PEOPLE /84
SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA /88

RECENZE KNIH
Betong-overflater (betonové povrchy) /37
Život není jen náhoda /55