Architektura v ženském rodě tentokrát ve švýcarském pojetí

Kdy: 5. května 2016 / 19:30Kde: Studio Hrdinů, Veletržní palác (NG), Praha 7

Událost na Facebooku.Vstupné zdarma, zapůjčení sluchátek pro tlumočení z němčiny bude zpoplatněno.

Vymezovat ženské postavení na poli „čistě mužských profesí“ se snaží lidská společnost už řadu let. Ne jinak je tomu i na poli architektury. Začátky působení žen v této profesi sahají do konce 19. století, kdy se objevují první architektky s vysokoškolským titulem. V 1. polovině 20. století se k nim přidávají české kolegyně, postupně zakládající svá první malá studia. V současnosti lze pozorovat, a to nejen v našem západním světě, jakési rozrůstání a uznání žen v architektuře. Spolek Kruh se už 15 let snaží mapovat a přiblížit práci úspěšných architektů a v posledních 2 letech dávat prostor pro prezentaci i ženám na poli architektury. Zvolil k tomu formu přednášek a diskuzních večerů, které dávají přístup k rozdílným pohledům, představám i setkáním.

Isa Stürm: Všechny možné polibky architektury (Los Super Elegantes II)

Stürm & Wolf tvoří budovy a prostory pro úchvatná města na nádherné planetě. Jejich konstrukce z kamene, oceli, skla a dřeva jsou svůdné v celku i detailu a elegantně, inovativně a hravě se střetávají s každodenní realitou. Mezi rané projekty ateliéru patří depo v Plarenze v kantonu Graubünden, kancelářská budova SVA a bytový celek Röntgenareal (obě poslední zmíněné stavby se nachází v Curychu). Pro švýcarskou prezentaci na světové výstavě Expo.02 studio navrhlo pavilon „Kdo jsem?“, které z venku vypadalo jako výřez země s vrstvami půdy. Jejich další práce je dovedla k návrhu a realizaci výstavy, show a performance pro Cenu švýcarského designu a Cenu švýcarského umění, kde výrazně dominoval prvek červeného koberce. Nesmíme zapomenout ani na interiéry pro módní návrháře Issey Miyakeho, Yohji Yamamota, Alberta Kriemlera a pro světové módní značky v Curychu a New Yorku.

Isa Stürm se narodila v Paříži, žije v Curychu a také tu vystudovala architekturu na švýcarské státní polytechnice. Pracovala zde pro Adolfa Maxe Vogta, vedoucího katedry Teorie a dějin architektury. Předtím než v roce 1988 začala tvořit s Ursem Wolfem, spolupracovala se Santiagem Calatravou, Jaquesem Herzogem a Pierrem de Meuronem. V ateliéru Calatravy pracovala např. na projektu rozšíření curyšského vlakového nádraží Stadelhofen. U Herzoga a de Meurona byla mimojiné součástí realizačního týmu dvou staveb pro švýcarskou firmu Ricola, která se zabývá produkcí bonbónů z léčivých bylin.

Nathalie Rossetti – Rossetti+Wyss

Studio Rossetti+Wyss hledá při práci na zakázkách určitý a jedinečný postup, který respektuje základní potřeby prostředí, současné technické možnosti a formální i neformální požadavky projektu. Jejich postupy jsou charakterizovány uvolněností a bezprostředností, užívané za účelem dosažení významných smyslových informací o místě stavby. Jsou jimi např. chaty ze dřeva z okolních lesů, Cabaret Voltaire v Curychu hlásící se k dadaismu, telefonní centrála ve Vollishofenu, či kadeřnictví Cesare Ragazzi v Curychu.

Nathalie Rosseti se narodila roku 1970 v Neapoli. Studovala polytechniku v Curychu a v roce 1995 získala titul u profesorky Flory Ruchat. Spolupracovala s ateliérem Reného Stoose v Bruggách, ateliérem prof. H. E. Kramela na curyšské polytechnice, ateliérem Bétrix & Consolascio Architects v Erlenbachu a s ateliérem Sandry Giraudi na univerzitě USI v Mendrisiu. Byla spoluvedoucí projektu sportoviště ve švýcarském Zugu. V roce 2000 spoluzaložila Rossetti + Wyss Architects. Působila v porotách různých národních a mezinárodních architektonických soutěží a v radě švýcarské společnosti inženýrů a architektů SIA. Od roku 2010 je členkou konfederace švýcarských architektů (BSA). Na přednášce bude Nathalie Rossetti mluvit o práci Studia a souvisejících aspektech.