Anarchitekt | Nejzajímavější je příběh

Úterý, 26. Říjen 2010 - 2:00
| Napsal:
Jiří Soukup a Lukáš Juřina spolu vedou jeden z mladých pražských architektonických ateliérů, sídlící v Praze 8. Věnují se rekonstrukcím historických objektů, ale i tvorbě moderní architektury a designu interiérů.

Jak vznikl váš ateliér?

JS: Poznali jsme se v době, kdy každý z nás pracoval v jiném ateliéru a pouze jsme si pomáhali. Já jsem pod značkou Anarchitekt začal samostatně působit už v roce 2002. V ateliéru se mnou tehdy byli kolegové Vítězslav Kořínek a Matěj Petránek. Po povodních v roce 2002 se později přidal Lukáš Juřina a v roce 2008 jsme společně založili Studio Anarchitekt s. r. o.

Čím se v současnosti vaše studio zabývá?

LJ: Dnes má studio další čtyři stálé spolupracovníky a vydává se několika směry – jedním dechem je možné říct, že se věnujeme zakázkám od designu interiérů přes drobnou architekturu k rodinným domům až po řešení větších urbanistických celků a v neposlední řadě též rekonstrukcím historických a památkově chráněných objektů, především zámeckého charakteru.

Zámky! Jak jste se k něčemu takovému dostali?

JS: Jsem z rodiny architektů, můj děd byl architekt, otec je architekt, matka se věnuje kunsthistorii, takže studium architektury bylo přirozené a k historii a památkám obecně jsem měl vždy kladný vztah. Naší první zajímavou zakázkou byla rekonstrukce zámku v Srbči u Rakovníka, kterou řešíme ojedinělým grantovým způsobem, říkáme tomu „sponzoring“.

Můžete nám k tomuto projektu říct něco víc?

JS: Dlouhodobě spolupracujeme s občanským sdružením Dobromysl na rekonstrukci tohoto původně schwarzenberského zámečku. Projekt podporujeme již několik let, postupně zde vznikl týdenní stacionář pro zhruba deset klientů, několik bytů, chráněná dílna, a teď se chystá chráněná kavárna. Na základě této zkušenosti jsme si troufli zúčastnit se soutěže na rekonstrukci většího památkového objektu.

O co se jednalo konkrétně – jaká to byla soutěž?

JS: Šlo o komorou vyhlášenou soutěž na „Obnovu a nové využití zámku ve Veselí nad Moravou“. V této soutěži, vyhlášené v roce 2007, nebylo uděleno první místo, nicméně my jsme obsadili to druhé. Z vlastního zájmu o tento projekt jsme na tom sami dále pokračovali, získávali další informace a sháněli zajímavé materiály z archivů… a naše poznatky předkládali investorovi. A ten nakonec usoudil, že jsme pro jeho záměr nejvhodnějším partnerem. Podepsali jsme s klientem smlouvu a začali na zakázce pracovat, nyní už se tomu věnujeme více než dva roky. Na počátku byl opravdu důkladný archeologický průzkum, který přinesl řadu unikátních nálezů. Momentálně máme vydáno územní rozhodnutí a připravujeme další fázi projektu.

A co bude výsledkem rekonstrukce zámku ve Veselí?

JS: Bude to konferenční pětihvězdičkový hotel. V našem návrhu je velkolepě pojaté zastřešení celého nádvoří, které bude jakousi součástí hotelového foyer a restaurace. Pod nádvořím vzniknou kongresové centrum a obslužné provozy hotelu. V přízemí zámecké budovy se nachází hlavní provoz hotelu, recepce, hotelové zázemí, společenská místnost, restaurace, kavárna a menší wellness. První patro budovy je věnováno nadstandardnímu typu ubytování (Royal Double, DeLuxe Double, Prezidentské apartmá), konferencím, prohlídkové trase a bydlení majitele. Krov je převážně naplněn pokojovou kapacitou jedno- a dvoulůžkových pokojů, doplněných fitness, odpočinkovými prostory a mezonetovým bytem majitele. Celková ubytovací kapacita je okolo 115 lůžek.

Součástí projektu se postupně stalo i řešení okolí včetně 3,5hektarového zahradnictví v blízkosti zámku. Do celého areálu jsou začleněny i barokní objekt původní galerie v zámeckém parku a zbytky oranžérie ze začátku 19. století. Koncept počítá s unikátním spojením wellness a oranžerie. Chtěli bychom tomuto zařízení dodat nový náboj, odlišit se od tradičních vykachlíkovaných sálů, aby návštěvníci vlastně hledali jednotlivé procedury v bujné vegetaci.

To vypadá jako zajímavá práce, máte takových zakázek víc?

JS: Pro stejného investora pak máme rozpracované další dva zámecké projekty. Jeden na Slovensku v Galantě, druhý poblíž Třebíče na Vysočině – v Dalešicích. Pro dalšího investora jsme zpracovali návrh rekonstrukce bývalé empírové střelnice v Liberci a její přestavbu na sídlo a showroom jeho společnosti. Dále pak také rekonstrukci a dostavbu tzv. Liberecké výšiny, zvané původně Hohenhabsburg nebo Liebiegwarte. Původnímu výletnímu hostinci s vyhlídkovou věží, postavenému v roce 1901 textilním továrníkem Heinrichem Liebiegem, vracíme romantický vzhled. Jeho dostavbou zde vznikne hotýlek s malou restaurací, salonkem a rozhlednou.

pokračování na další straně >>>

Věnujete se i moderní architektuře a interiérovému designu. Představíte nám nějaké realizace?

JS: Určitě bych chtěl zmínit rodinný dům v Krňanech. Říkáme mu také „dům s mostem“. Dominantou stavby je široký průhled domem, který díky pásovým oknům jakoby levituje nad svahem. Ještě ve spolupráci s M. Petránkem jsme navrhli dům se sedlovou střechou a velkým francouzským oknem otevřeným do překrásné krajiny, součástí návrhu byl i rybník.

K tomu projektu se váže jedna historka – v místní hospodě v začátku stavby proběhla vážná debata, kdy se při betonování stropní konstrukce obyvatelům zdálo, že to vypadá jako základ dopravního pilíře budoucího mostu, a vznikla obava, že bez jejich vědomí povede obcí dálnice, která zde byla kdysi navržena, ale nikdy nebyla schválena. Vše se ale nakonec podařilo vysvětlit.

Ve fázi přípravy je další zajímavý projekt, který pracovně nazýváme „9 golfových jamek“. Jde o menší developerský projekt devíti atriových domů v blízkosti zámku Konopiště. Každý z domů má obytnou část otevřenou do soukromého atria s kruhovým otvorem ve stropní konstrukci. Na přilehlé parcele se otevírá opravdu nádherný výhled do okolní krajiny. Domy nejsou nijak velké (25 x 17 m), vznikne zde obytná jednotka zhruba o ploše 140 m². Je to vlastně takový loft „naplacato“ pro dva lidi.

Je součástí návrhu i řešení interiéru, objevili se již zájemci?

JS: Projekt ještě není v této fázi, a tedy ani v nabídce k prodeji. Součástí projektu je samozřejmě i návrh devíti individuálních interiérů pro devět individuálních klientů, počítáme s tím, až nastane čas, ale teď bychom předbíhali.

Dále pracujeme na projektu terasového domu na Barrandově. V současné době na této parcele stojí vila z 30. let, kterou čeká rekonstrukce, terasový objekt budeme přistavovat. Výsledkem má být asi patnáct luxusních bytů.

Ve vašem portfoliu mě též zaujal projekt rodinného domu na pražských Vinohradech…

JS: Původně šlo o drobný objekt s garsoniérou ve vnitrobloku vinohradských činžáků. Klient má velkou vášeň pro jachty, a tak naší hlavní inspirací byly jednoznačně prvky, které s tímto sportem a zálibou úzce souvisejí – lodní design, kulatá okna, plachty a paluba. Tyto předesignované námořní prvky se prolínají též do interiéru domu, jak my říkáme – lodi zaparkované na Vinohradech. Dům jsme rozšířili na všechny strany na úctyhodných téměř 100 m². Na projektu bylo kromě jiného zajímavé i to, že schvalovací fáze na úřadech trvala přes rok a samotná realizace šest měsíců.

Věnujete se v architektuře i něčemu jinému?

LJ: Snažíme se o široký záběr. Už čtvrtým rokem jsme v pozici hlavního architekta výstavy ArchWorks v rámci festivalu Architecture Week v Praze. Je to jedinečná a ucelená výstava architektů, developerů a dalších subjektů kolem architektury v republice. Účastníme se jí i s našimi projekty. Jedním z nich byl například betonový dům zvaný T.D.O. – vilabunkr. Projekt pro fiktivního klienta, mající za inspiraci bunkr z opevnění v českém pohraničí z doby druhé světové války.

Hlavním mottem bylo: „V těžkých dobách je třeba stavět pevná obydlí.“ Věc, která pravděpodobně nebude realizována (ale doba je bojová…), myslím si, že nás to hodně bavilo.

Hovořili jste i o interiérech…

LJ: Určitě bych rád zmínil secesní dům v Kodaňské ulici v Praze, což byl komplexní projekt od rekonstrukce vnitřních prostor domu a jeho dvanácti rezidenčních bytů přes design interiéru a nábytku až po zahradu. Je to rezidence s exkluzivními byty k pronájmu. Za zmínku stojí určitě černobílé koupelny – z každé z nich je průhled přímo do obýváku a podle stupně voyeurství jednotlivých nájemníků jsme pak navrhli individuální potisky skla.

Dalšími našimi interiéry jsou například Café Steiner na Žižkově nebo vegetariánská restaurace Maranatha v Nové Brumlovce, která je součástí komplexu BB Centra v Praze 4.

Na tak mladý ateliér máte opravdu pestrý záběr – chtěli byste se časem vyprofilovat třeba vyloženě na rekonstrukce historických objektů, existuje nějaký plán?

JS: Není to tak, že bychom se chtěli nějak striktně profilovat. Jsme naopak rádi za onu pestrost zakázek, klientů, lokalit… Moderní dům, to je vždy především o úzkém vztahu s klientem a jeho zájmy a potřebami. A památka, to je vztah s historií. Kvůli rekonstrukci zámku ve Veselí nad Moravou jsem se například chtěl sejít s potomkem původního rodu, hraběnkou Marií Annou Theresou Ludwigstorff-Chorinskou z Ledské, která zde žila do svých osmnácti let, než byli nuceni zámek před válkou opustit. Rok jsem přemýšlel, jak se s ní sejít, až se mi podařilo kontakt získat a ona mě pozvala do svého domu ve Vídni. Bylo to neobyčejné setkání s neobyčejnou osobou a stále spolu udržujeme kontakt a informujeme ji o stavu, v němž se projekt nachází. Její vzpomínky přinesly mnoho podnětů, jak postupovat při rekonstrukci. Nejde ani tolik o technické záležitosti, ty nakonec dohledám nejlépe v archivu. Nejzajímavější je ten příběh, který nejlépe předá právě pamětník.

Často musíte spolupracovat s památkáři, jaká je vaše zkušenost?

Nejsme znepokojeni. Snažíme se při rekonstrukci nedělat nic, co by bylo v nějakém zásadním rozporu s památkou.

Víte, ono je to tak, že s památkáři se musí spolupracovat. Naším klíčem je přizvat je k úzké spolupráci, připravit jim množství podkladů ve formě rešerší, hledat lidi i části mobiliáře, znovunalézat zapomenutou historii i rodové souvislosti, to pak obvykle vede k lepší spolupráci.

MgA. Jiří Soukup (*1978 v Praze)

1996 SUPŠ v Praze, obor pozemní stavitelství
1996–1998 FSv ČVUT v Praze, obor pozemní stavitelství
1998–2004 VŠUP v Praze, obor architektura a urbanismus (prof. Rajniš, Střítecký, Smetana)
1999–2002 spolupráce s Ateliérem 9x8
2003 zakládá vlastní studio Anarchitekt
2008 s Lukášem Juřinou zakladá Studio Anarchitekt s. r. o.

Lukáš Juřina (*1976 ve Frýdlantě)

1994 SPŠ sklářská v Novém Boru
1997 SPŠ ve Volyni, konstrukce nábytku V Praze začínal jako konstruktér nábytku
2005 Studoval na FA TU v Liberci
2000–2005 člen studia Mimolimit
2005–2008 volná spolupráce se studii Studio PHA, Plechárna Factory s. r. o., Konsepti s. r. o.
2008 s Jiřím Soukupem Studio Anarchitekt s. r. o.

Mezi jejich realizace patří například rodinné domy v Srnojedech, Krňanech, Červeném Újezdu, Mníšku pod Brdy, ale také v Praze nebo ve Vídni. Navrhli interiéry rezidenčního domu v Kodaňské ul., kavárny Café Steiner na Žižkově, koktejlového baru Konflikt na Staroměstském nám. nebo vegetariánské restaurace Maranatha v Praze na Nové Brumlovce a další. Studio bylo v roce 2008 oceněno v soutěžích „Obnova a nové využití zámku Veselí nad Moravou“ a „Výstavba společenského centra Šeberov-Hrnčíře“. V současné době mají rozpracované projekty rekonstrukce zámků ve Veselí nad Moravou, Dalešicích a Galantě, rekonstrukce Střelnice a Výšiny v Liberci, komplex devíti atriových domů na Konopišti, nástavby domu na Národní třídě v Praze nebo terasového domu na Barrandově a mnohých dalších. Věnují se také rekonstrukci zámku v Srbči. Od roku 2007 jsou hlavním architektem výstavy ArchWorks v rámci festivalu Architecture Week v Praze.
 

Barevný svět architektury.

Klíčová slova: