Architektura francouzského lyžařského střediska Les Arcs

Úterý, 7. Březen 2006 - 8:42
| Napsal:
Mnozí sportovní nadšenci pějí chválu na lyžování ve francouzských Alpách. Přitom se téměř nikdy nemluví o architektuře těchto zimních (i letních) středisek, z nichž některá mají nesporné architektonické hodnoty, alespoň z hlediska historie architektury 20. století. Na podobě jednoho z nich - střediska Les Arcs - se podílela spolupracovnice Le Corbusiera Charlotte Perriand.
Charlotte PerriandV současné době je otevřena v Centru Pompidou v Paříži první monografická výstava věnovaná Charlotte Perriand (1903-1999). Ta byla veřejnosti známá především jako dlouholetá spolupracovnice Le Corbusiera, v jehož stínu neprávem zůstávala celý svůj život. Souhrnná výstava se zabývá celou její obsáhlou a různorodou tvorbou, ale pro případné lyžaře-architekty bychom se věnovali činnosti Charlotte Perriand při koncepci a výstavbě zimního střediska Les Arcs.

Středisko Les ArcsRodačka ze Savojska nikdy neodolala přitažlivosti hor, které jí přinášely fyzickou i duševní rovnováhu. V roce 1962 se Charlotte Perriand zúčastnila soutěže na nové lyžařské středisko Les Ménuires, integrovaný komplex bez automobilové dopravy. Ale teprve po několika letech dostala možnost uplatnit tuto myšlenku při výstavbě střediska Les Arcs, které leží v údolí Tarentaise a vznikalo mezi roky 1967 až 1989. To znamená, že jeho výstavbě věnovala více než 20 let života (působila zde až do svých 86 let). Nicméně vlastní chatu si postavila posléze v Méribel.

Středisko Les Arcs
je rozsáhlý komplex určený pro zimní sporty, který je zároveň zajímavým dokladem architektury 60. až 80. let. Když na začátku 60. let začal vzrůstat počet zájemců o zimní sporty, Les Arcs mělo být středisko o velké ubytovací kapacitě (30 000 lůžek ve třech různých lokalitách), které ale respektovalo místo a přírodu.

Středisko Arc 1600
obsahuje zejména hotely a soukromé byty. Druhé středisko Arc 1800 má zejména hotelové bydlení různého typu a byty určené na pronájem. Svědčí o tom také „velkokapacitní“ architektura, například budova Belles-Challes, postavená v roce 1975 má již deset podlaží.

Developerovi Rogerovi Godinovi se jevila inovace dobrým obchodním argumentem a pro koncepci a výstavbu střediska se rozhodl pro architekty AAM (Atelier d´Architecture en Montagne), jehož předním členem byl také Bernard Taillefer, později známý pro mnohé realizace sportovních staveb. Charlotte Perriand byla přizvána na koordinaci skupiny architektů, urbanistů, inženýrů a grafiků. Jejím úkolem bylo udržet jednotný charakter celého střediska a její akce se týkaly jak urbanismu a architektury, tak vnitřního vybavení bytů.

„Žít znamená prožívat to, co je v nás“, napsala Charlotte Perriand ve svých pamětech. Celek, který koordinovala, tak podtrhuje v architektuře význam vztahu interiér/exteriér a její snahu hledat harmonický vztah člověka k jeho životnímu prostředí.

Arc 1600Ve středisku Les Arcs 1600 se věnovala zvláštní pozornost reliéfu pozemků tak, aby čtyřpatrové budovy sledovaly terén. Obytné objekty sledují spád terénu jako schody. Dlouhé střechy mají mírný spád a v zimě se ztrácejí pod sněhem. Auta zůstávají dole na příjezdu ke středisku a pohodlná pěší cesta po vrstevnici probíhá celým Arc 1600.

Charlotte Perriand navrhla jižní fasády obytných budov tak, aby měly hluboké osluněné balkóny, které se nepřekrývají. Severní fasády chrání pěší provoz. Byty o 16 až 55 m2 jsou všechny standardně vybaveny. Jižní fasády jsou nakloněné kvůli odstupňovaným balkónům, což nutně vyvolává také opačně nakloněnou severní fasádu. V roce 1969 postavila podle těchto principů budovu La Cascade.

Masivní dřevo, velkoryse použité na všech stavbách zajišťuje jednotu mezi nejrůznějšími objekty. Celkový architektonický dojem budov se dociloval pomocí domyšlené a úsporné polychromie. Na fasádách se objevily záclony v základních živých barvách a litinová zábradlí balkónů. Velké zasklené plochy vypadaly ve dne jako zrcadla a odrážely sníh a pohoří.

Tato realizace je výsledkem jejích studií, věnovaných hromadnému bydlení a řešení interiérů. Malé byty o čtyřech lůžkách jsou vybaveny typizovaným nábytkem podle stejného schématu: modulovatelný prostor, volný výhled do exteriéru, otevřený kuchyňský kout, oddělený od obývacího prostoru dřevěným barovým pultem. Dlouhá lišta z jedlového dřeva podél zdi slouží jako podhlavník, skrývá elektrické vedení, místní rozhlas a otáčivé lampy. Prefabrikovaná koupelna se skládá ze dvou, v továrně smontovaných skořepin s velkou vanou, umyvadlem a zavěšenou záchodovou mísou.

Charlotte Perriand hledala racionální a zároveň příjemné vybaveni prostorů, do kterých integrovala současnou techniku a to včetně v té době málo používané prefabrikace (zejména v horském prostředí). Zcela tu chybí snaha o přídavnou dekoraci, konstrukční prvky jsou všude jasně přiznané.

Arc 1800Pro menší domy v Arc 1800 Charlotte Perriand koncipovala malé garsoniéry o 18 m2 s mezaninem. Jsou zde také prefabrikované koupelnové a kuchyňské bloky z polyesteru. Kuchyně jsou otevřené do přestavitelného obývacího prostoru, kde se nachází rozkládací gauč, jídelní stůl, dlouhá lavice, která slouží také jako úložný prostor, a trojnožky k sezení. Ve výšce 2,10 m je dřevěný mezanin na matrace. Vede k němu malé schodiště, jež je součástí odkládacího nábytku, podle japonského vzoru. Velké, 4 metry vysoké okno navazuje na velký balkón a otevírá byt do okolní přírody.

Arc 1800 se dělí na čtyři „čtvrti“ o celkové kapacitě 15 000 lůžek. Při této velikosti bylo velmi obtížné vyhnout se „přerostlému“ dojmu. Zajímavý je golfový hotel, jehož 300 pokojů je propojeno rampami s malým sklonem. Uchovaná vegetace dává kompozici kvality zahradního města.

Les Arcs dnesV roce 1989, Charlotte Perriand, jíž bylo 86 let, ukončila spolupráci se středisky Arc 1600 a 1800 a na dalším rozšiřováním střediska se již nepodílela.

Dnes jsou střediska Les Arcs vlastně čtyři (1600, 1800, 1950 a 2000)a nacházejí se v různých nadmořských výškách. Přitom Arc 2000 je „masivní pevnost“, která musí odolávat skutečným vysokohorským podmínkám.

Toto lyžařské království má svá pravidla. Čím stoupáte výš, tím jsou klienti mladší. V Arc 1600 se sluní na balkónech senioři a užívají čistého vzduchu. V Arc 1800 využívá generace rodičů výhod hotelových rezidencí s vyhlídkou na Mont Blanc a věnuje se lyžování. Arc 2000 se pozná podle střech, které připomínají skokanské můstky. Tady vládne svoboda, mládež jezdí rychle po sjezdovkách i mimo ně.

Les Arcs nenechávají nikoho netečným: mnozí jimi opovrhují, ale příznivci se těší z označení, které středisko získalo v roce 2003 jako „Význačná architektura 20. století.“

Více informací:www.sabaudia.org
Foto - zdroj: cestovní kancelář Les Arcs (obr. 1 - 3) a Centre Pompidou, Paris (obr. 4)
Klíčová slova: