Bublina měla zastřešovat nádvoří muzea

Když roku 2009 nastupoval Richard Koshalek, dlouholetý ředitel losangeleského Muzea moderního umění, do funkce nově zvoleného ředitele prestižního Hirshornova muzea, v úvodním projevu sekretář Smithsonova institutu, G. Wayne Clough, řekl: „Jeho kreativita vynesla moderní a současné umění mezi témata, o kterých se mluví. Pomůže muzeu a instituci získat širokou veřejnost novými technologicky i esteticky zajímavými cestami.“ Stejný muž pak 23. 5. tohoto roku musel jako jeden ze zástupců Smithsonova institutu – vládní instituce, která muzeum od roku 1974 vlastní a provozuje, pohřbít výrazný projekt na rozšíření jeho funkčního využití.

Nafukovací hala, od počátku nazvaná „Bublinou“, se dere z kruhovitého nádvoří uprostřed muzea a chrání před deštěm dalších 4300 m2 přechodně instalovaného amfiteátru. Ocelová lana měla ukotvovat průhlednou modrou membránu k pevným stavebním prvkům původního objektu. Stejným způsobem zkonstruovaná, jen menší, bublinka zahaluje postranní prostor určený k odpočinku a posezení v zeleném parku washingtonské galerie. Budova, v jejíchž útrobách se skrývá na 12 000 významných artefaktů poválečného celosvětového umění, byla postavena architektem Gordonem Bunshaftem a působí jako válcovitá pevnost usazená na čtyřech silných nohách. Sezónní konstrukce „Bubliny“ měla každoročně v letních měsících posloužit jako stánek pro „venkovní“ produkce spojené s životem galerie. Původnímu objektu zasazenému na washingtonském vládním pozemku mezi Bílým domem a Kapitolem by dodala na lehkosti, hravosti a zajímavosti. Sbírky na realizaci projektu však dosáhly v průběhu posledních tří let pouhé poloviny nezbytných prostředků a ani 1 mil. USD, který Smithsonův institut vyčlenil na každoroční instalaci, demontáž a uskladnění konstrukce, projekt nezachránily. Z nezbytných 15 mil. USD získala galerie z různých zdrojů jen 7,8 mil. USD, a tak letní podpis Richarda Koshalka zůstal po rozhodnutí rady pouze na papíře. Se slovy zklamání ze ztracené podpory jeho vizí: „Chtěl jsem, aby se Hirshornova galerie v globálním kontextu umění a kultury stala mnohem originálnější institucí,“ rezignoval na funkci ředitele. Od 29. června 2013 bude do konce roku sloužit v galerii pouze na postu výkonného ředitele, zatímco Richard Kurin, zástupce Smithsonova institutu pro historii, umění a kulturu, bude v mezinárodních vodách hledat nového lídra muzea.

Studio Diller Scofidio + Renfro vedené třemi partnery, jejichž jména nese v názvu, potvrdilo v projektu svůj cit pro vizuální umění a umění performance propojené s architekturou. Zklamání z odvolání realizace může být o to větší, že Smithsonův institut pokračuje s dánskými architekty BIG v přípravě územního plánu pro celoroční využití pozemku, na němž stojí i Hirshornova galerie. Zdá se, že hlavním důvodem, proč „Bublina“ nezískala dostatečnou podporu veřejnosti a následně i vládní instituce, byl její sezónní charakter.