Čtyři domy tvořící jeden fungující celek

Čtvrtek, 9. Březen 2017 - 0:30
| Napsal:

V nevelkém slovenském městě Dunajská Streda vyrostl komplex 4 obytných domů. Na první pohled se mohou jevit prostě, všedně, při detailním ohledání ale odhalují velkorysost a bohatství celkové kompozice i vnitřních dispozic. Zdánlivě nahodilé uspořádání objemů se promyšleně obrací k vnitřnímu dvoru a dává vzniknout pocitu soukromí a identity. Architektonické studio what architects?! toho všeho dosáhlo jen s minimálními prostředky.

What architects, bytový soubor Dunajská Streda, foto © What architects
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Tomáš Krištek, Ondrej Kurek, Attila Hencze
Ateliér What architects
Světadíl Evropa
Země Slovensko
Město Dunajská Streda
Datum projektu 2015
Datum realizace 2017
Užitná plocha 3 054.00m2
Zastavěná plocha 1 176.00m2
Plocha pozemku 6 480.00m2

Projekt obytného souboru se musel v první řadě vyrovnat s lokalitou pozemku a s charakterem jeho okolí. To tvoří většinou různorodá, jen těžko uchopitelná zástavba, na kterou lze obtížně navazovat. Zároveň je poblíž rušná městské ulice, kterou od místa stavby odděluje polyfunkční dům stejného investora.

Odpovědí tvůrců je koncept čtyř jednoduchých objektů, které, přestože jsou solitérní, svým vzájemným uspořádáním nechávají vzniknout meziprostor s intimnějším prostředím. Celkové rozvržení si přitom i přes jasnou snahu definovat své vnitřní „centrum“ zachovává volnost a nenucenost. Dva domy se k pomyslnému dvoru obracejí přímo, hlavní fasádou s obytnými místnostmi, jeden objekt pak svou kratší stranou. Dosud nerealizovaný dům D má být orientován kolmo k jižnímu slunci a se středovým prostorem bude komunikovat jen obslužnými místnostmi.

Prosté fasády domů dynamizuje nepravidelný rastr oken, některé plochy jsou dále členěny kamenným obkladem. Do jednotlivých objektů se vstupuje nenápadnými dveřmi. K některým vchodům vedou přímé chodníky, jiné byly naopak umístěny přímo na hranu komunikace. O něco velkoryseji působí vnitřní schodiště, které přímo navazuje na vstup a jemuž umístění podél fasády zajišťuje příjemné prosvětlení. Na každém patře jsou tři obytné jednotky, v posledním patře pak jen dvě. Každá z nich je doplněna o komoru, přístupnou většinou přímo z podesty.

Obytné prostory třípokojových bytů v prvním a druhém nadzemním podlaží jsou vždy orientovány na prostornou lodžii. V případě středního bytu je pak tento prostor přístupný i z obou ložnic. Byty v posledním patře jsou čtyřpokojové a náleží k nim prostorná střešní terasa. Dispozice těchto jednotek se „obtáčejí“ kolem centrálního jádra s koupelnou. Na jedné straně jsou pak obslužné prostory, v rohu domu se nacházejí ložnice a směrem k podélné fasádě je situován obytný prostor. Toto řešení sice na první pohled zvyšuje množství vnitřních komunikací, na druhou stranu ale poskytuje jednotlivým částem interiéru volnost a zjednodušuje pohyb po bytě. What architects ?! tento princip neuplatňují poprvé.

Jestliže se objekty na první pohled mohou zdát prosté, návštěvník si jejich velkorysost uvědomuje tím více, čím dále jimi postupuje. Když pak skrze rozměrné prosklení a přes velkou terasu pohlédne zpět, zjistí, že největší bohatství tkví na místech, kterými před chvílí možná nevšímavě prošel: prosté místo mezi domy se ukazuje být dvorem celého „bloku“, dispozice bytů zase prozrazují účelné uspořádání a přitom nabízejí dostatek potenciálu pro příjemné bydlení. Jeden dům sám o sobě by byl dobrý, čtyři dohromady pak fungují výborně.