Další stavba architekta Josefa Pleskota zdobí Prahu

Pondělí, 28. Listopad 2011 - 1:00
| Napsal:

Jméno Josefa Pleskota je ekvivalentem kvalitní architektury, což potvrzuje i řada ocenění Grand Prix, která uznávaný architekt za svá díla obdržel. Stojí za ním například průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, vila Petra Kellnera či sídlo ČSOB v pražských Radlicích.

Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Josef Pleskot
Ateliér AP ATELIER
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Praha

Nově se do portfolia staveb Pleskotova AP ateliéru zapsal i originální vertikální dvojdům s visutými terasami, stojící na štíhlých nohách ve svahu poklidného podolského údolí v ulici Vápencová.

Projekt Vápencová je dílem, jež se vymyká všeobecně přijímané představě o rodinném domě, a přitom do okolní zástavby přirozeně zapadá. Dvojdům je rozdělen na dvě zcela samostatné bytové jednotky, každá v dispozici 6+1, propojené nosnými sloupy a příjezdem z ulice. Všechna podlaží jsou citlivě začleněna do terénu a kopírují jeho profil. První z domů, tzv. „Dům na nohách“, rozkládající se ve druhém a třetím nadzemním podlaží, se pyšní rozlohou vnitřního prostoru 348 m² a plochou teras 121 m². Druhý „Dům v zahradě“ o velikosti 260 m² zabírá dvě spodní terasová patra. Podlaží s největší ložnicí přímo ústí do zahrady se vzrostlými stromy o ploše 450 m². Oběma jednotkám je společný pouze volný parter umístěný v části prvního podlaží, který slouží jako vstupní hala s úložnými prostory a zároveň je určen pro parkování čtyř vozů. Nejen pro exteriér, ale i pro interiéry a jejich vybavení je typická jistá strohost a uměřenost bez zdobných detailů, ovšem v maximální kvalitě.

Projekt Vápencová je situován v zástavbě rodinných domů a vilek, z nichž mnohé byly postaveny již ve dvacátých letech minulého století. Prvorepublikový šarm a lehký závan nostalgie se tak mísí v nevídané harmonii s ryze moderní zástavbou starou jen několik let. Pleskotův dvojdům do místního koloritu přirozeně zapadá a důmyslně jej dotváří. Vápencová ulice, podle níž je projekt pojmenován, končí ve svahu přímo nad plaveckým stadionem. Z teras i ze zahrady domu je proto nádherný výhled na podolské údolí, Vltavu a na horizontu hrdě se vypínající Pražský hrad.

Výstavba byla zahájena loni v červenci, dokončena bude do konce tohoto roku. Na jaře 2012 proběhnou pouze terénní úpravy zahrady a výsadba dalších vzrostlých stromů. „Dům na nohách“ již zná svého majitele, „Dům v zahradě“ na svého nového vlastníka čeká.

Společenská místnost s terasou a výhledem na Prahu vítá hosty při vstupu do „Domu v zahradě“. Schodištěm z haly parteru se dostaneme do netradičně řešeného obývacího pokoje s vyhlídkovým pódiem, který navazuje na jídelnu s kuchyňským koutem. Dva další samostatné pokoje jsou propojeny en-suite koupelnou. Spodní patro domu je intimnější a představuje soukromou zónu ložnic a koupelen. Prostor přirozeně přechází ve 30metrovou zimní zahradu. Z ložnice na východní straně domu je, stejně jako ze zimní zahrady, přímý vstup na terasu navazující na zahradu kolem domu. Koupelnu s toaletou v chodbě doplňuje řada vestavěných skříní.

Ing. arch. Josef Pleskot (1952)

patří mezi nejuznávanější české architekty současnosti. Za své realizace získal řadu ocenění a jeho stavby pravidelně reprezentují českou architekturu na mezinárodních přehlídkách. V odborné anketě časopisu Reflex byl zvolen nejvýznamnější osobností české architektury uplynulých dvaceti let. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 1991 vede vlastní architektonickou kancelář AP ATELIER. V portfoliu má široký okruh realizovaných zakázek od rodinných domů, přes veřejné stavby až po rozsáhlé bytovy, administrativní či výrobní areály. Zabývá se rovněž veřejným prostorem a revitalizací sídlišť. Mezi nejznámější realizace se řadí průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, rekonstrukce legendární továrny na vodoměry v Holešovicích, rodinná vila nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, přestavba litomyšlského pivovaru, vinařský dům Sonberk nebo sídlo ČSOB v pražských Radlicích. V plánu má velkorysý projekt revitalizace Vítkovických železáren včetně využití obřího plynojemu jako ojedinělé koncertní síně i přestavbu gotického dominikánského kláštera v Husově ulici.

Barevný svět architektury.