Energeticky autonomní vila se zařezává do svahu chorvatského ostrova Vis

Úterý, 13. Listopad 2018 - 0:12
| Napsal:

Z kopcovité krajiny chorvatského ostrova Vis nenápadně vystupuje víkendový rodinný dům od Davora Matekovice ze záhřebského studia PROARH. Architekt přistoupil k projektu s naprostým respektem a citem k přírodnímu prostředí. Výsledný objekt ctí prostředí nejen svým materiálovým a tvarovým řešením, ale také energetickou nenáročností spojenou plnohodnotným s využíváním přírodních zdrojů.

Víkendová vila Issa Megaron na chorvatském ostrově Vis, architekt Davor Matekovic © Miljenko Bernfest
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Davor Matekovic
Ateliér PROARH
Světadíl Evropa
Země Chorvatsko
Suma 540 000.00
Měna EUR
Datum realizace 2016
Zastavěná plocha 420.00m2
Materiál

Vlny Jaderského moře, slunečná obloha, úlomek pevniny utopený někde na hranici těchto dvou světů. Vis je jedním z mnoha chorvatských ostrovů nacházející se při jižním cípu středozemního státu. Jeho přístavní města okolo zátok se postupně rozdrobují v menší osady a samoty ve zvlněné kopcovité krajině. Zelené zalesněné pahorky střídají divoké louky s odhalenými skalisky. Život centralizovaný kolem vody kontrastuje s téměř panenskou přírodou vnitrozemí.

Vedle průzračného moře a typické chorvatské přírody lze však na ostrově nalézt také zajímavou ukázku současné architektury. Vis se stal místem pro stavbu záhřebského studia PROARH, které své porfolio zásobuje projekty z různých koutů Chorvatska již od roku 1992. Do samoty ostrovní krajiny umístil zakladatel studia Davor Matekovic svůj projekt rodinného domu, jenž vyhovuje předpokladům příležitostného bydlení v odlehlé oblasti a zároveň splňuje veškeré nároky uživatele. Chybějící infrastruktura dovedla architekta k návrhu zcela energeticky autonomního objektu využívajícího přírodní zdroje, jako jsou dešťová voda, solární energie či užití přirozených způsobů větrání a chlazení.

Inspirací se pro Matekovice stala místní stavební kultura. Nepřejímá od nich však formu a archetypální tvarosloví, ale spíše vztah k prostředí a zacházení s přírodními zdroji. Projekt Issa Megaron je tak jakousi reinterpretací dřívějších principů venkovského stavění v podání současné architektury. Tlumočí ideu Sokratova Megaronu jazykem nového tvarosloví.

Z větší vzdálenosti není dům v kopci téměř patrný. Stavba jen nenápadně vystupuje ze svahu a podobá se uměle vytvořené jeskyni – symbolu přístřešku primitivních kultur. Celý jeho povrch, resp. téměř celý pozemek navíc kryje hrubý štěrk řídce porostlý zelení odolávající horkému středozemnímu počasí. Jen stěží lze odhadnout, kde končí stavba a kde začíná terén. Na přítomnost domu upozorňují až geometrické betonové linie, jemně lemující vystupující konstrukce jednotlivých teras, pater a střechy. Navzdory současnému a pro lokalitu netradičnímu architektonickému tvarosloví zůstává krajinný ráz místa bez porušení.

Problematické umístění ve svahu otáčí objekt ve svůj prospěch – z jedné strany přírodní masa zeminy kryje prostor intimnější terasy, z druhé strany se objekt může doširoka otevřít výhledu na ostrovní krajinu. Dispozici rozdělil architekt do dvou nadzemních podlaží různě navazujících na exteriér. Ve vrchním podlaží se nachází soukromější ložnice a obývací pokoj, který je propojen s terasou, chráněnou hradbou terénu. V přízemí umístěná kuchyně s jídelnou plynule přecházejí do prostorné otevřené terasy s bazénem a panoramatickým výhledem do údolí. Z interiéru se zároveň otevírá ohromující výhled na moře a okolní krajinu.

Stejně jako exteriér i interiér je řešen převážně v čistém pohledovém betonu, který harmonuje s okolním kamenným terénem a nijak neruší dojem ze zmiňovaného výhledu. Vedle betonu se na stavbě hojně uplatňuje kámen, převážně v podobě vnějšího i interiérového obkladu. Použití tohoto materiálu vychází z nosné filosofie domu – využít místní přírodní zdroj, typický materiál, který bude snadno dostupný a přinese objektu lokální charakter.

Tento článek vznikl za podpory společnosti Českomoravský beton v rámci popularizace tématu "Beton v architektuře".

Českomoravský beton, a. s., je holdingovou společností, která prostřednictvím vlastních betonáren a dceřiných společností dodává transportbeton v široké škále pevnostních tříd a druhů na území České a Slovenské republiky. Skupina, jejíž vznik spadá do počátku 90. let minulého století, v současné době provozuje sedmdesát nově postavených nebo zrekonstruovaných betonáren, které mají zavedený systém řízení jakosti ČSN EN ISO 9001 a splňují nejpřísnější ekologická kritéria. Celá skupina – holdingová společnost a její dceřiné společnosti – vystupují pod jednou společnou obchodní značkou Českomoravský beton.