Experiment Savoye

Pondělí, 11. Listopad 2013 (Celý den)
| Napsal:

Přinášíme vám další z článků zařazených do soutěže EARCHu - Architektura na cestách. Jedná se o články našich čtenářů, kteří tímto způsobem hrají o hodnotné ceny. Neváhejte tak, dejte jim své srdíčko do hodnocení a pomozte vyhrát právě tomuto článku!

Onřej Lipenský teď přináší svou úvahu nad slavnou vilou Le Corbusiera. A jaký je váš názor?

Vila Savoye, Le Corbusier, foto © Ondřej Lipenský
Fotoalbum: 
Vila Savoye, Le Corbusier, foto © Ondřej Lipenský
Vila Savoye, Le Corbusier, foto © Ondřej Lipenský
Vila Savoye, Le Corbusier, foto © Ondřej Lipenský
Vila Savoye, Le Corbusier, foto © Ondřej Lipenský
Vila Savoye, Le Corbusier, foto © Ondřej Lipenský
Vila Savoye, Le Corbusier, foto © Ondřej Lipenský
Vila Savoye, Le Corbusier, foto © Ondřej Lipenský
Katalogový list: 
Autor Le Corbusier (Charles-Édouard Jeanneret)
Světadíl Evropa
Země Francie
Město Poissy
Ulice, číslo Rue de Villiers, 82
PSČ 78300
GPS souřadnice Latitude: 48
Longitude: 2
Datum projektu 1928
Datum realizace 1931
Poznámka

http://villa-savoye.monuments-nationaux.fr/

Ve skutečnosti není tak monumentální jako na fotografiích. Vnitřní prostory působí dokonce pitoreskně. A roztomile poblázněně. Jako dadaistická básnička vzniklá nahodilým výběrem nastříhaných papírků. Obývací pokoj propojuje s terasou obrovské okno. Otevřenost až neúměrná bludišti ostatních, stísněných pokojů. Jsem uvnitř nebo venku? Velké otvory umístěná podél terasy evokují okýnka zaoceánské lodi. Tady se nedíváme do mihotavých hlubin oceánu, ale na nekonečně proměnlivé, šumivé masy vzrostlých stromů.

Ve vstupní hale je umyvadlo. Průvodce říká - „Ready-made jako od Duchampa!“ Nějak se mi to nezdá. Všechno musí mít svůj účel. Tak proč takto a tady?

Paní Savoye vilu nenáviděla. Její korespondence s architektem překlenula 10 let. Zatékalo skrz střešní světlíky, v létě bylo extrémní vedro, v zimě mráz. Corbusier argumentoval, bránil, mlžil. Přišla válka, rodina odešla. Když dozněly poslední výstřely, dům už nechtěli. Měl se zbourat. Le Corbusier včas zatahal za mezinárodní nitky a vydobyl pro své dílo státní ochranu. Dům tedy reálně pro bydlení nefungoval. Je však čítankou rozličných autorových myšlenek. Jaký princip architekt zvolil, aby dosáhl smysluplného celku? Jak se dá vysvětlit umyvadlo na chodbě, aniž bychom ho museli vnímat jako umělecký žert?

Úvahy, které Le Corbusier využíval v architektuře jsou často založeny na jeho malířské tvorbě. Byl spoluatorem a předním představitelem malířského směru purismu. Nosnou myšlenkou puristických zátiší je prolínání forem. K němu dochází na základě transparence, vzájemné vzdálenosti, překrývání či třeba vržení stínu. Předmět v sousedství jiného předmětu nikdy nezůstane ve své čisté podobě. Výsledkem je zdánlivý zmatek. Jednotlivé vlastnosti se střetávají v lítém souboji. Něco zmizí, něco naopak vynikne. Je to živá kompozice – estetická i chladně analytická. Malíř vytváří obrazem nový svět. Svět, který se nepodřizuje perspektivnímu zkreslení, ale je založen na vzájemných protikladech a shodách zobrazených předmětů.

Představte si vilu Savoye jako puristické zátiší složené z mnoha prvků. Je tu zahrada, nebe, garáž, schodiště, rampa, umývárna, koupelna, šatní skříně, obývací pokoj, krb atp. Tyto prvky se vzájemně přetvářejí a ovlivňují. Přízemí natvaroval poloměr otočení rodinného automobilu. O patro výš je vložená vana, jejíž kulatost se přenáší na přilehlou stěnu a tím utváří prostor ložnice. Je tu střešní terasa - jako by se střecha propadla pod tíhou oblohy! V ložnici je integrovaná koupelna přímo u postele. Je to ložnice nebo koupelna? Jako u puristických obrazů se tedy ptáme: je to talíř nebo otvor v kytaře?

Staré škatulky neplatí, vznikají nové vztahy. Schodiště, rampa, i umyvadlo jsou utilitární objekty. Nejsou tam náhodou ani žertem. Není to dadaismus ani ready-made. Prvkům je odebrána jejich vžitá hierarchie a pracuje se s nimi na základě jejich vlastností. Jsou rozmístěny novým způsobem. Vše ostatní je výsledkem přetlačujících se sil, z nichž některé mají větší a některé menší vliv. Některé přemění hranatou krabici na ovál a jiné jen vyvolají úsměv. Došlo tu ke stejnému „nepodřízení se perspektivnímu zkreslení“ jako v puristické malbě.

Podobně jako se malířství 20.století obracelo k primitivnímu umění, Le Corbusier se vrací ke kořenům architektury. Stává se dítětem, pravěkým stavitelem. Dělá chyby. Z toho vyplývají nedostatky, které se projevily po zabydlení. Je to experiment. Ale právě v tom je vila Savoye jedinečná.

Tento článek se účastní Letní soutěže EARCHu - Architektura na cestách. Seznam všech soutěžních článků najdete zde. Svůj hlas tomuto článku můžete dát kliknutím na bílé srdíčko.