Hvězdárna na Jizerce – nominace soutěže Ještěd F kleci #15

Pondělí, 29. Únor 2016 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Znáte Jizerku? Pokud ano, tak jistě víte, že je to jedno z nejchladnějších míst v republice. A taky nejtemnějších. Díky své poloze uprostřed Jizerských hor zde neznají světelný smog, takže tam bývá tma jak málokde. A právě proto zde také stojí objekt s hvězdárnou od Daniely Míkové, což je další z řady nominovaných projektů 15. ročníku soutěže JFK.

Daniela Míková, Hvězdárna na Jizerce - foto © Ještěd F kleci
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Daniela Míková
Škola FUA TUL – Ateliér Stolín & Mičeková
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Kořenov
Ulice, číslo Jizerka
PSČ 468 50
Datum projektu 2016

Místo

Cílem bylo zjistit, co by Jizerské hory učinilo lákavější a současně přívětivější pro návštěvníky, ale přesto nenarušilo jejich jedinečnou atmosféru. Najít způsob jak citlivě využít alespoň část obrovského potenciálu, který se v nich skrývá. Důvodů proč by měla právě v osadě Jizerka stát veřejná hvězdárna je hned několik. Jedná se o nejvýše položenou osadu v celých Jizerských horách, kolem 860 m. n. m., a díky tomu prominence okolních kopců nepřesahuje 100 m. Svou polohou v srdci hor je dostatečně chráněna před hlavními zdroji světelného znečištění a to, spolu s rozlehlými loukami a rašeliništi, umožňuje široký rozhled noční oblohou.

Především však byla oblast obklopující Jizerku vyhlášena v roce 2009 rezervací temné oblohy, potvrzující tak, že je zde nezvykle dobrá viditelnost. Rezervace se rozkládá na ploše asi 75 km2 a z poloviny se nachází na polské straně hranice. Právě polští astronomové jsou oproti české straně výrazně aktivnější. V celém Libereckém kraji se nachází pouze jediná hvězdárna v Turnově, přesto však spolky astronomů vyráží do Jizerky za temnější oblohou.

Program

Záměrem projektu by mělo být změnit nahlížení veřejnosti na astronomii jako na izolovaný vědecký obor, ale představit ji v jiném světle. Program by měl spočívat především v akcích pro neodbornou veřejnost v podobě vedených nočních i denních pozorování, zapůjčování přenosných teleskopů, přednášek a promítání. Samozřejmostí je pak sledování výjimečných i pravidelných jevů noční oblohy pomocí dvou velkých teleskopů vybavených i na pozorování Slunce.

Díky možnosti ubytování se nemusí vždy jednat nutně o jednodenní akce, ale nabízí se zde i možnost delších kurzů nebo pořádání astronomických táborů pro děti i dospělé. Využití však nespočívá pouze v propagaci astronomie, ale i okolní přírody, která místo obklopuje. Podél chatek vede v zimě Jizerská magistrála, která je tak na dosah ruky včetně mnoha dalších turistických tras. Díky tomu je možné zkombinovat večerní program se sportem, ať už jsou to běžky nebo cyklistika.

Právě díky zvýšenému turistickému ruchu v okolí magistrály se zde nachází také možnost se občerstvit a posedět v blízkosti hvězdárny s výhledem na Jizerku. Kolemjdoucí budou mít důvod se zde zastavit, seznámit se s objektem a využít jeho vyhlídkovou terasu. Každá hmota objektu plní svou oddělenou funkci a ubíhá samostatně, ale paralelně s ostatními. Jsou propojeny pouze v jednom místě, které je všechny protíná a vytváří tak společný prostor pro všechny. Propojuje hvězdárnu určenou k popularizaci astronomie s ubytováním, kde lidé hledají své soukromí a klid a dále se volně propisuje do budovy s občerstvením, kam se lidé chodí najíst a posedět s přáteli.

Právě tak by měla hvězdárna na Jizerce fungovat, spojit astronomii se zábavou a ukázat návštěvníkům, co ve městě nemají šanci spatřit. Současně díky oddělení jednotlivých funkcí může každá část fungovat nezávisle na ostatních a vzájemně se nijak provozně neomezovat.

Objekt

Celý komplex je rozdělen do tří podélných hmot propojených napříč.
Hvězdárna je umístěna nejblíže hlavní silnici, která prochází celou Jizerkou. Její součástí je samostatně stojící vyšší věž s hlavním teleskopem, jejíž střecha jde celá odklopit, což umožní rozhled 360°. K teleskopu lze vystoupat po schodech z přízemí nebo vejít přímo z pozorovací terasy. Při vstupu do objektu se ocitneme v hale s recepcí a následně v přednáškovém sále s kapacitou kolem čtyřiceti lidí. Za sálem se nachází pracovna s přístupem k menšímu teleskopu pro případné odborné pracovníky. Ze sálu do menší věže lze vystoupat po rampě. Při průchodu mezi hmotou hvězdárny a oddělenou věží lze plynule pokračovat na terasu, kde by měl probíhat hlavní program nočních pozorování. Nejdelší hmotu tvoří ubytování společně s bytem správce odděleným terasou.

Ubytování se skládá ze tří pokojů po osmi lidech, tedy s celkovou kapacitou 24 lidí. Návštěvníci by z důvodu velkých pokojů měli mít možnost pronajmout si pouze postel a uzamykací skříňku v jednom z nich. Ke každému pokoji je připojena předsíní koupelna a samostatné wc. Mezi chatkami jsou průchody, aby se ubytovaní mohli rozhodnout zda chtějí jít směrem k hvězdárně, nebo na stranu magistrály. Pro všechny je zde pak společná kuchyňka, která může sloužit i jako zázemí pro noční pozorování. Občerstvení se nachází mezi za magistrálou u lesa. Svou terasou volně navazuje na prostor pozorovací terasy hvězdárny. Jedná se pouze o menší občerstvení s výdejním oknem a venkovním posezením, které lze dole v zimě uzavřít. Celkově zde může posedět současně až šedesát lidí.

Celý objekt je ze dřeva, posazený na sloupcích pro případ většího množství sněhu. Založený je na mikropilotách. Hvězdárna by měla být prvním impulzem k rozvoji astroturismu v této oblasti. Na takovéto zázemí lze dále navázat například budováním běžkařských nebo cyklistických tras se záchytnými místy, naučnými tabulemi, stezkami apod.

autorka: Daniela Míková / 3. ročník
ateliér: Stolín / Mičeková