Martin Rajniš dokončil v Jeruzalémě vyhlídkovou věž inspirovanou kaktusem

Úterý, 14. Listopad 2017 - 0:14
| Napsal:

Na exponovaném místě v Jeruzalémě poblíž hradeb Starého města byla před pár dny slavnostně otevřena nová vyhlídková věž. Už při prvním pohledu je jasné, kdo za návrhem šestnáctimetrového dřevěného objektu stojí. Martin Rajniš zdůrazňuje především symbolickou rovinu projektu, kterou se snažil vyjádřit i samotnou formou věže.

Věž Sabra, Huť architektury Martina Rajniše © Pavlína Schultzová
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Martin Rajniš
Ateliér Huť architektury Martin Rajniš
Světadíl Asie
Země Izrael
Město Jeruzalém
Měna CZK
Datum projektu 2017
Datum realizace 2017

S nápadem navrhnout novou vyhlídkovou věž poblíž centra Svatého města oslovil architekta Martina Rajniše ředitel Českého centra v Jeruzalémě Lukáš Přibyl. Projekt měl za cíl zdůraznit dlouhodobě partnerské vztahy mezi Izraelem a Českou republikou a zároveň oslavit stoleté výročí založení Československé republiky a 70 let od založení státu Izrael.

Architekt Rajniš přiznává, že Jeruzalém je pro něj „magický město“. Při promýšlení návrhu se pak sám v podobně „magické“ rovině inspiroval. Věž má totiž velmi zjevný tvar kaktusu, a to z konkrétních důvodů. „Když kaktus rozkvete věncem květů, je to ve svý houževnatosti a ježatosti dojemně krásná rostlina a mně to připadalo symbolický – tahle kombinace něhy a odhodlanosti je, jak jsem si všiml, podobná charakteru lidí, který jsem v Izraeli potkal,“ popisuje návrh Rajniš s tím, že i samotní Izraelci se označují slovem sabra – kaktus.

Věž se nachází ve velmi reprezentativní lokalitě zahrady historického areálu Hansen House, který je živým centrem současného umění a technologií. Rajniš nechtěl stavbou půvabné okolí zarostlé stoletými olivovníky příliš narušit. Sáhl proto pro své typické řešení – lehkou dřevěnou konstrukci složenou z jednotlivých dílců. Ty byly kvůli snížení rozpočtu vyrobeny v Česku, poté se naložily do dvou kontejnerů a po moři putovaly až místo, kde došlo k jejich rychlému smontování. Věž je navíc na jeruzalémských úřadech zapsána jako umělecký objekt, což umožnilo rychlé vyřízení všech potřebných povolení během čtyř měsíců.

Šestnáctimetrová věž o celkové váze 18 tun nabízí ze zastřešené plošiny výhled na velkou část města. Přestože se stavba pokorně ztrácí mezi okolními stromy, v kontextu celého města přesto platí za určitého vetřelce. Důvodem je použitý materiál, tedy dřevo. Dřevěné konstrukce jsou totiž pro kamenný Jeruzalém velmi netypické. S tvorbou ateliéru Huť architektury Martina Rajniše se ale dřevo pojí přímo bytostně. Sám architekt tento aspekt zdůvodňuje tím, že se „snaží dělat věci, co se lidem na první pohled líbí. Proto volíme dřevo, který je lidem blízký, neboť je jim náramně podobný. Jenže v tamějších končinách bude jakákoliv stavba ze dřeva opravdovým unikátem.“

Věž byla zčásti financována z veřejné sbírky, sám Rajniš se dokonce honoráře vzdal, což dokazuje význam, jaký projekt pro architekta má. Celý příběh projektu blíže představí připravovaná kniha fotografa Ivana Němce.

Barevný svět architektury.

Diskuse: