Perla zlínského funkcionalismu. Památník Tomáše Bati se po celkové renovaci otevřel veřejnosti
Památník Tomáše Bati ve Zlíně navrhl na začátku 30. let minulého století továrníkův dvorní architekt František Lydie Gahura. Několik let po komunistickém puči však došlo k hrubé přestavbě proskleného památníku na koncertní sál a galerii. Nyní objekt prošel komplexní rekonstrukcí podle návrhu architekta Petra Všetečky, která mu navrátila jeho původní eleganci a mimořádnou velkorysost. Od 1. února je Památník Tomáše Bati znovu otevřen veřejnosti.
Tereza Hůrská , 11. 2. 2019
Velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus, prostota, poctivost, pravdivost. Charakteristiky vystihující osobnost zlínského továrníka, které se architekt Franitšek Lydie Gahura pokusil zakódovat do podoby Památníku Tomáš Bati. Na jeho návrhu začal intenzivně pracovat ihned po náhlé smrti svého „zaměstnavatele“. Obrovské nasazení všech, kdo se na projektu podíleli, umožnilo, že se Památník otevřel na den přesně rok od Baťova úmrtí – v současných podmínkách stěží představitelná rychlost.
Objekt ze skla, betonu a oceli – třech základních materiálů moderní zlínské architektury – umístil Gahura do svažitého terénu nad centrem Zlína jako dominantu ukončující jeho vlastní urbanistickou koncepci Zlína. Svým konstrukčním i architektonickým řešením vychází památník z principů racionální baťovské výstavby – přesto však představuje vrcholné dílo zlínské moderní architektury.
Redukce použitých materiálů, proporce zlatého řezu a pravidelný rytmus členění vytvořily z geometricky lapidárního objektu prostor s téměř sakrální atmosférou, který byl zasvěcen památce Tomáše Bati. Svou prvotní tvář však objekt ztratil při přestavbě z 50. let, po které byl přejmenován na Dům umění a sloužil jako koncertní sál místní filharmonie a sídlo krajské galerie.
Více k tématu
O dalším osudu Památníku se začalo mluvit v 90. letech. Důležitou roli pro jeho obnovu sehrála konference z roku 2006, podle jejíž závěrů se mělo přistoupit k rekonstrukci stavby do původního stavu s původní ideovou funkcí. Do obnovy Památníku vložil velké úsilí architekt Petr Všetečka z brněnského ateliéru TRANSAT architekti, který také vedl celou rekonstrukci.
Zachována zůstala celá nosná konstrukce, ocelová konstrukce opláštění a většina zrestaurovaných omítek. Naopak jednoramenné schodiště i zasklení jsou replikami původních prvků. Do budovy se vrátilo také původní barevné řešení interiéru – červená podlaha, bílé sloupy a stropy a modré zábradlí schodiště dohromady opět vytvářejí českou trikolóru. Stavba nově disponuje bezbariérovým přístupem a technologickým zázemím umístěným v podzemí.
Památník Tomáše Bati se znovu otevřel veřejnosti 1. února letošního roku po dokončení rekonstrukce trvající jeden a půl roku. Koncem dubna by měla interiér památníku opět doplnit také replika letadla Junkers F13, v němž Tomáš Baťa 12. července 1932 tragicky zahynul.
