Sestry ze dřeva. Novostavba reagující na své okolí a původní dům

Čtvrtek, 16. Listopad 2017 - 0:33
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Novostavba rodinného domu na odlehlém pozemku uprostřed kanadských lesů hmotově přímo vychází ze sousední starší stavby. Chovají se proto jako "sestry". Kanadské studio Anik Péloquin architecte se zaměřilo především na integraci stavby do svého okolí.

The Sisters House, Anik Péloquin architecte © Louis Prud‘homme
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Ateliér Anik Péloquin architecte
Světadíl Amerika
Země Kanada
Město La Malbaie
Datum realizace 2017
Plocha pozemku 1 100.00m2

Majitelé si koupili malý dům na samotě u jezera v kanadské provincii Québec. První tři dekády byla stavba využívána jako lovecká myslivna, poté se objekt stal letním domem náboženské organizace Sisters of Charity. Noví majitelé žijící trvale ve městě dům po šest let obývali jen velmi sporadicky, aby si postupně zvykli na odlehlé prostředí a také aby poznali všechny své potřeby a požadavky na bydlení v novém prostředí.

Z důvodů vysokých nákladů na renovaci domu se majitelé později rozhodli pro novostavbu. Stávající budova zůstala stát jako „velká sestra“ dokládající historii místa. Nyní je využívána jako dům pro hosty.

Novostavba – „malá sestra“ – je obložena americkým modřínem. Obsahuje dvě ložnice, koupelnu, kuchyň a společenské prostory. Celkový objem byl definován ještě před rozvržením interiéru, což zajistilo silnou integraci rozměrově skromné stavby. Specifický tvar střechy splňuje požadavky investorů a zároveň navazuje na svoji „velkou sestru“ i okolní krajinu.

Přesahy střechy umožňují snížení stěn na západní a jižní straně, které jsou tak v souladu s původním domem. Proporce a rozměry odpovídají také liniím jezera a lesa. Na východní a severní straně stoupá střecha strmě vzhůru k hřebenu ve výšce osmi metrů po vzoru okolních stromů a kostelních věží, což opět evokuje historii pozemku. V interiéru definují okraje střechy tvar prostoru obývacího pokoje a hlavní ložnice, která zabírá celé druhé patro. Světlé odstíny borovicového dřeva jemně prosvětlují celý interiér.

Projekt představuje určitou reflexi integrace nové budovy do přírodního okolí. Nebylo v úmyslu dominovat krajině, ale naopak stát se její součástí. Objem přizpůsobený na míru pozemku se stává kulisou životům, které se odehrávají uvnitř domu i v jeho okolí.