Sportovním monumentům navzdory – kriketový klub jako čistá radost z architektury

Pátek, 24. Březen 2017 - 0:30
| Napsal: | Zdroj: Mies van der Rohe Award

Sportovní architektura nejsou jenom monumentální stadiony a sošné skokanské můstky, ale také – a možná především – různé utilitární boudy, stánky, kiosky, klubovny, hlediště, šatny atd., zkrátka prostory, které normálně považujeme za druhořadé a pro architektonické zpracování nijak podnětné. V případě kriketového pavilonu v Dublinu se ale architekti nenechali odradit nízkým rozpočtem ani náročným územím a v rámci možností se rozhodli dát obyčejné, nijak monumentální stavbě takovou podobu, aby bylo radostí v ní pobývat. A za prostou radost z architektury i technickou originalitu se dostali až mezi finalisty ceny Miese van der Rohe 2017.

TAKA, kriketový klub Merrion, foto © Alice Clancy
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Cian Deegan, Alice Casey
Ateliér TAKA
Světadíl Evropa
Země Irsko
Město Dublin
Datum realizace 2016
Užitná plocha 580.00m2
Plocha pozemku 15 214.00m2
Poznámka

foto © Alice Clancy

Kriketový klub Merrion byl ve své stávající poloze založen před více než 100 lety. Jeho lokace, zastrčená za řadovými cihlovými domky v ulici Anglesea Road, hledí na západ, směrem k řece Dodder. Nový pavilon nahrazuje starší stavbu z 80. let, těžce poškozenou povodněmi v roce 2010, a nabízí bytelný domov pro budoucnost sportovního klubu.

Klub coby investor jasně požadoval jednoduché provedení stavby, nic víc a nic míň než co se míní slovem „pavilon“. Stavba byla provedena se sešikmeným objemem střechy, s vrcholkem mírně ustupujícím na jednu stranu. (Pod samotnou střechou je byteček klubového zaměstnance.) Celková „ideální“ forma je ve výsledu „seříznuta“, což je dáno omezeními parcely a vede k nepravidelné, zkřivené podobě pavilonu.

Široce se klenoucí střecha pod sebou kryje množství venkovních prostor, například uvítací portikus (rámující „náměstíčko“ na přístupové cestě) nebo vyhlídkovou terasu s proměnlivou hloubkou. Vnitřní prostory nekopírují objem střechy, jejich stropy naopak dodávají každé jedné místnosti odlišnou atmosféru. Centrální prostor baru, „hlavní místnost“, má výhledy orientovány směrem k hřišti a je obklopen 3 menšími výklenky s různými funkcemi.

Rozvrh a dispozice nového pavilonu byly určeny množstvím omezení plynoucích z parcely (je zde parkoviště pro auta, přístupová cesta, zakopaná infrastruktura a vše vymezují hranice hřiště). Jakkoliv se forma nové budovy jeví z různých perspektiv mimořádně nepravidelně, jedná se ve skutečnosti o symetrický pyramidální objem seříznutý tak, aby pasoval do nepravidelné geometrie pozemku.

V reakci na povodňové nebezpečí byla budova vyvýšena několika schody a má vodovzdorné betonové táflování až po úroveň okenních parapetů. Ve dveřích mohou být vztyčeny mobilní protipovodňové zábrany. Nad touto úrovní je fasáda buď zděná, anebo s okenními otvory. Cihlové zdi slouží jako svého druhu permanentní bednění pro prstenec betonových trámů, putujících obvodem celé stavby.

Architektonický charakter pavilonu veskrze spočívá ve vyvažování dvou záměrů: ideálního pavilonu na jedné straně a mlčenlivého vyjádření omezení daných parcelou a vnitřními funkcemi na straně druhé.

Technické řešení kriketového klubu Merriot bylo poháněno dvěma hlavními faktory: skromným rozpočtem a ochranou před povodněmi. Kolem vnitřních prostor byl zbudován vodovzdorný betonový „kontejner“, jehož stěny sahají 1100 mm nad úroveň podlahy – což je mimochodem ideální výška pro zeď, aby se o ni dalo opírat, hledět na kriketový zápas a popíjet drink. Tam, kde byly vodovzdorné zdi proraženy dveřním otvorem, jsou instalovány mobilní protipovodňové zábrany. Solidnosti vnější formy bylo dále dosaženo těsným a plynulým přechodem mezi různými vnějšími povrchy. Cihlová zeď leží přímo na vodovzdorném kontejneru. Žádné cihly nebyly řezány a prstenec betonových nosníků pro střešní konstrukci je zase položen rovnou na cihlové zdi. Střecha je formována dřevěnými stropními nosníky s ocelovými spoji – což je ta nejekonomičtější metoda provedení. Tam, kde mají delší rozpon, jsou nosníky podepřeny vnitřními zdmi. Střecha má krytinu se stojatou drážkou z patinovaného zinku. Povrch byl vybrán tak, aby vydržel nápor deště i kriketových míčků.