Stavba roku 2014: Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi

Středa, 29. Říjen 2014 - 0:00
| Napsal:

Další stavbou, která se může pyšnit titulem Stavba roku 2014, je letecké muzeum s interaktivními prvky, kde historická letadla, jež jsou součástí unikátní expozice, vyniknou na pozadí moderní stavby.

Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - zdroj fotografií: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Fotoalbum: 
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - zdroj fotografií: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - zdroj fotografií: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - zdroj fotografií: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - zdroj fotografií: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - zdroj fotografií: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - zdroj fotografií: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - zdroj fotografií: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - zdroj fotografií: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - zdroj fotografií: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - zdroj fotografií: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - situace - zdroj: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - půdorys 1.N.P. - zdroj: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - půdorys 2.N.P. - zdroj: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - podélný řez - zdroj: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - vizualizace - zdroj: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - vizualizace - zdroj: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Stavba roku 2014 - Letecké muzeum Metoděje Vlacha - vizualizace - zdroj: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
Katalogový list: 
Autor Michal Hlaváček, Ludvík Holub, Daniela Šimková, Pavel Lupač
Ateliér Hlaváček - architekti, s.r.o.
Zodpovědný projektant
Generální dodavatel Energie - stavební a báňská a.s.
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Mladá Boleslav
Ulice, číslo Chrást

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ

Od prvního veřejného letu letadla sestrojeného Metodějem Vlachem v Mladé Boleslavi uplynulo již více než 100 let. I pro připomenutí této události bylo v Mladé Boleslavi vystavěno muzeum letectví, unikátní svým rozsahem i plánovaným obsahem.

V muzeu-hangáru lidé uvidí přes 30 letadel včetně 11 plně funkčních replik z Nadačního fondu Metoděje Vlacha, které si bude možné skutečně vyzkoušet. Kromě toho objekt nabídne množství interaktivních prvků pro poučení i zábavu, prostory pro různé akce, přednášky i setkání nejen pro specialisty ale i pro laickou veřejnost všech věkových kategorií.

Objekt má sloužit jako veřejně přístupné letecké muzeum Metoděje Vlacha, kde jsou vystaveny repliky i originály starých letadel, ukázky letecké techniky, dobové plakáty, dokumenty, letecké poháry apod., ale také letecké simulátory. Zároveň zde budou probíhat prezentační a naučné akce pro odbornou i laickou veřejnost. Do severního rohu je umístěna vyhlídkové věž a tak zvaná seskoková věž vybavená interaktivními prvky, určená pro simulaci pádu na padáku pro zájemce z řad veřejnosti.

Součástí muzea je také administrativní část pracovníků muzea, zázemí pilotů, přednáškový sál a kavárna s vlastním zázemím. Zároveň musí část objektu sloužit i jako klasický hangár, protože některé vystavované exempláře jsou funkční stroje a jsou využívány při leteckých dnech a podobných akcích. A jelikož jsou tyto stroje provozovány a na místě servisovány, je možné využít je také pro účely expozice muzea, kdy návštěvníkům se takto naskytne jedinečná možnost nahlédnout také do ústrojí funkčních strojů a tajů jejich údržby.

FUNKČNÍ ŘEŠENÍ

Základní, ne však jedinou funkcí stavby je prezentace historických letadel; nejen jako exponátů, ale i jako funkčních strojů, které si je možno vyzkoušet v praxi. Na podlaze muzea budou stát letadla, která budou k dispozici zájemcům o lety, i proto se muzeum nachází přímo u letištní dráhy. Prohlídka nefunkčních letadel, která budou viset na lanech v prostoru stavby, bude umožněna díky zavěšené lávce. Skutečná letadla doplní modely letadel ve vitrínách a jiné historické materiály spojené s létáním, například letecké motory, listiny, licence, obleky, dobové plakáty, letecké poháry a mnoho dalších.

V nabídce muzea budou různé netradiční interaktivní možnosti vyžití. Lidé si budou moci vyzkoušet trojrozměrný trenažér v podobě kokpitu stíhačky z první světové války. Objekt nabídne možnost zažít si simulaci seskoku z letadla, díky jedinečnému projektu, ve kterém bude člověk ve speciálně upraveném prostoru viset na popruzích ve vzduchu, vystaven větru, při čemž se na podlahu pod ním bude promítat video přibližující se země.

Do severního rohu muzea je umístěna vyhlídková věž a takzvaná seskoková věž vybavená interaktivními prvky, určená pro simulaci pádu na padáku pro zájemce z řad veřejnosti.

Pro děti se chystá také modelářská dílna.

Dále muzeum nabídne přednáškové sály, promítací sál, kavárnu a exteriérovou terasu s vyhlídkou na letištní plochu.

ARCHITEKTONICKÝ VÝRAZ

Původní představa zadavatelů - postavit repliku historického hangáru - byla nahrazena myšlenkou, nechat historická letadla vyniknout na pozadí moderní designové budovy. Vize se rozvíjela až vznikl koncept reagující na design neviditelného letadla Stealth. Podoba byla dále ovlivněna dvěma faktory: nutností „oříznutí“ tvaru objektu rovinou ochranného pásma vzletové hladiny a inspirací řídících věží, tehdy ještě s typickým červenobílým šachovitým letištním pomalováním, které známe z Lhotákových obrazů.

Architektonický výraz objektu vychází ze vztahu k obsahu a účelu objektu, tedy objektu, ve kterém jsou umístěny repliky historických letadel. Letadla ve své prvotní formě a technickém zpracování zcela jednoznačně vycházela pouze z účelových a technických požadavků na svou funkci. Podstatou tohoto přístupu bylo, že veškeré konstrukce a součásti byly přiznány (jsou viditelné) a byly „ukrývány“ pouze v případě, že je bylo nutné chránit například proti povětrnostním vlivům. Veškeré estetické „zkrášlování“ přišlo až v dalších fázích vývoje leteckého průmyslu.

Architektonické řešení objektu muzea je jednak reflexí původního přístupu k navrhování a stavbě letadel, a pak odpovídá současným architektonickým trendům prezentovat objekty v jejich syrové formě až do té míry, že estetické nedokonalosti, neúmyslně způsobené během výroby, se neopravují (pokud vyhovují technicky), čímž dodávají objektu pravdivou a neopakovatelnou autenticitu. (To se týká především betonových konstrukcí.)

Z tohoto důvodu jsou i pokud možno přiznány všechny základní konstrukce, detaily, rozvody elektrických tras, potrubní rozvody apod. Cíleně také nejsou používány například podhledy, pokud nemají jiný účel, než pouze estetický, ale například protipožární. Technická syrovost architektonického pojetí muzea je navíc zdůrazněna kontrastem s precizními detaily zařizovacích předmětů, technických doplňků a detailů, prosklených stěn, keramických obkladů apod.

Architektonické a výtvarné řešení:

Letecké muzeum plní současně funkci muzea, ale i běžného letištního hangáru pro provozu schopná letadla. Zvolený podélný tvar s halovou dispozicí rovnoběžnou se stávajícím hangárem tak vhodně rozmisťuje jednotlivé funkce objektu vzhledem k přístupovým stranám. Prosklené díly fasády částečně kryté kosými zářezy rozbitou převislou střechou je atraktivní pro příchozí návštěvníky ze strany parkoviště. Na druhé straně plná fasáda s velkorozměrovými vraty funkčně i esteticky odpovídá provozu leteckého hangáru. Prosklení krátkých fasád podporuje podélný charakter vnitřního prostoru. Na straně k letištní ploše umožňuje výhledy pro návštěvníky kavárny a sálu, na druhé straně ke křižovatce tvoří spolu s vyhlídkovou věží výrazné zakončení objektu a optické provázání expozice s venkovním prostorem.

Doplnění horizontální linie kovového pláště hangáru vertikální vyhlídkovou a seskokovou věží s polootevřeným dřevěným pláštěm dodávají hmotě dynamiku. Kompozice převažující horizontální linie haly je tak v kontrastu s hlavní vertikální dominantou věže.

Objekt hangáru je navržen jako halová konstrukce, půdorysné rozměry cca 44,4/ 83,2 m, světlá výška je proměnná, cca 9-10 m. Výška hřebenu je od podlahy přízemí 11,3 metrů, výška věže 22,45 metrů.

DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ

Ústřední část objektu leteckého muzea tvoří hlavní loď halového tělesa obdélného půdorysu cca 73 x 34 m, rozšířená při svém severovýchodním okraji o přístavbu otevřeného přístřešku s tribunou trojúhelníkového profilu a lichoběžníkového půdorysu cca 10 x 15,6 m s technickou místností VZT; trojúhelníkovou přístavbou terasy kavárny cca 5 x 27 m; a dále při severozápadním průčelí o vyhlídkovou a seskokovou věž obdélníkového půdorysu cca 5,7 x 11,7 m.

Budova je ve většině půdorysné plochy jednopodlažní, pouze administrativní část ve východní čtvrtině hlavní lodi je tvořena dvěma nadzemními podlažími se suterénem. A přístavba vyhlídkové a seskokové věže obsahuje podzemní podlaží a 5,5 nadzemních podlaží. Druhé podlaží administrativní části je navíc propojeno s druhým patrem vyhlídkové věže zavěšenou lávkou, na níž je také umístěna část expozice muzea, zejména výstavní vitríny apod.

Vzájemné provázání a propojení jednotlivých prostor uvnitř objektu a jejich vazba na vnější plochy vychází z požadavků na maximální využitelnost budovy všemi předpokládanými uživateli (návštěvníci muzea a kavárny, členové aeroklubu, správa budovy, provozovatel kavárny).

Přízemí obsahuje vstupní vestibul s recepcí a vstupem na hlavní schodiště. Od recepce je možné se dostat již přímo do expozice muzea – hangáru, či do kavárny s přednáškovým a prezentačním sálem. Hangárem se dá projít až do vyhlídkové věže s vlastním schodištěm či do příručního skladu letců (členů aeroklubu).

Druhé nadzemní podlaží je tvořeno zejména kancelářskými a jednacími prostory určenými pro zaměstnance muzea, případně také pro členy aeroklubu (zasedací místnost). Dále se zde nachází další (statická) část expozice muzea, umístěná na zavěšené lávce, procházející nad celou volnou délkou hangáru přibližně v jeho ose, odkud je také dobrý výhled na expozici umístěnou na podlaze hangáru, případně zavěšenou ve vzduchu.

Suterénní podlaží pod administrativní částí obsahuje jednak technické a technologické zázemí objektu a sociální zázemí pro návštěvníky, vlastní šatny a sociální zázemí pro členy aeroklubu, pro provozovatele kavárny i pro zaměstnance muzea. Dále skladovací a další podružné prostory.

Nadzemní část vyhlídkové věže sestává pouze ze schodiště, z jehož podest se naskýtá výhled na plochu letiště či okolní zástavbu. Pouze z mezipodesty mezi prvním a druhým nadzemním podlažím, a mezi třetím a čtvrtým nadzemním podlažím se vstupuje do prostoru seskokové věže. Na úrovni přízemí se v seskokové věži nachází skladové zázemí pro údržbu a provoz funkčních leteckých exponátů.

Na části zastřešení otevřeného přístavku před hlavním vstupem do objektu je situována nekrytá tribunka pro návštěvníky speciálních venkovních akcí pořádaných aeroklubem ve spolupráci s muzeem (letecké dny apod.). Tribuna je přístupná pouze z venkovních ploch areálu.

TECHNICKÉ A KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

Z hlediska konstrukčního je objekt koncipován jako jednopodlažní, jednolodní halová stavba s nosnými příčnými lomenými rámy z lepeného lamelového dřeva o dvanácti polích, lokálně podporovanými mezilehlými ocelovými, dřevěnými či železobetonovými svislými nosnými prvky. Hlavní loď je doplněná lokálně o suterénní podlaží tvořené obousměrným stěnovým železobetonovým systémem, a vnitřní vestavbou tvořící druhé nadzemní podlaží, která je kombinací skeletového dřevěného a stěnového železobetonového nosného systému.

K severnímu štítu haly přiléhá kombinovaná ocelo/dřevěná věžová skeletová přístavba se ztužujícím železobetonovým stěnovým jádrem se schodištěm; k jižnímu štítu pak skeletová (sloupko-příčníková) přístavba terasy kavárny, vytvořená z profilů systému fasádního zasklení.

K východnímu rohu haly přiléhá ocelo/dřevěná skeletová přístavba otevřeného přístřešku s nekrytou tribunkou.

Článek vznikl za podpory Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství.

Barevný svět architektury.

Klíčová slova: