Za dokonalost všednosti

REVITALIZACE TYRŠOVA NÁMĚSTÍ V HOSTOMICÍCH – 1. MÍSTO V SOUTĚŽI LENKA KŘEMENOVÁ, DAVID MAŠTÁLKA / ATELIÉR A1ARCHITECTS

V harmonickém kontrastu v sobě spojuje pozitiva městského a venkovského veřejného prostoru. Na první pohled není téměř co zlepšovat, město má i dobrou fungující síť služeb, avšak po hlubším poznání poodkryjeme několik nedostatků. V první řadě je to automobilová doprava, které nejsou vymezena jasná pravidla a chodec je na nejrušnějších místech náměstí vytlačen na okraj zelených ploch. Druhým důležitým problémem je dožívající koncepce parku uprostřed náměstí, která je již zastaralá a neodpovídá ani pěším tahům chodců. Linie stávajících keřů vytvářejí bariéry a rozdělují velkorysý prostor náměstí do nejasných celků, které jsou místy až neprůchozí. Hlavní potenciál veřejného prostoru obecně spočívá v komunitním životě obce. Proto vnímáme jako správné rozhodnutí samosprávy oživit domy přímo uprostřed náměstí a nalézt pro ně vhodnější náplň. Přirozené těžiště náměstí cítíme právě zde.

stávající stav

 

Koncepce a přístup k revitalizaci

Tyršovo náměstí jsme si oblíbili již dávno. Při každém průjezdu nebo zastávce na tomto prostranství se vzrostlými lipami a kostelem uprostřed nás napadalo, že stačí opravdu málo a je to dokonalé místo. Pokaždé jsme se jeho velikosti a vzrostlé zeleni nestačili divit. Zároveň je to při svých ohromujících rozměrech místo příjemně obyčejné.

 

Dobrý návrh jeho revitalizace by měl podle nás právě vyzdvihnout dokonalost jeho všednosti - milá všednost spočívá v každém koutě náměstí již dnes, k dokonalosti chybí jen několik základních vstupů. V první řadě je to sjednocení celého prostoru se zachováním jeho autenticity, s čímž souvisí i používané materiály a detaily.

Navrhujeme upravit vnitřní zelené ostrovy do jedné souvislé plochy kryté korunami stromů a zpřísnit pravidla pro pohyb vozidel, zejména jejich parkování. Preference pěších totiž přímo souvisí s možnostmi obecních aktivit a vyžití dětí. Tyršovo náměstí stačí jemně očistit, aby teprve odhalilo svůj vnitřní potenciál pro život v Hostomicích.

Zaměřili jsme se proto na naplnění těchto základních tezí: sjednocení plochy náměstí, revize stávající vegetace, upřednostnění pěší a cyklistické dopravy a vymezení přirozeného těžiště obecních aktivit.

stávající stav

 

Znovuobjevení velkorysého prostoru

Prvním předpokladem pro sjednocení prostoru náměstí je očištění a plné zprostupnění jeho parkové plochy. Trávníky oddělené liniemi keřů jsou v návrhu téměř z poloviny nahrazeny mlatem, který je kombinován se zatravněnými kruhy kolem stromů mimo vnější stromořadí. V místech vysoké frekvence pohybu pěších je mlat nahrazen oblázky, kladenými do maltového lože. Parter si tak udržuje jemné zemité odstíny.

 

Pro sjednocení prostoru jsme při hranách náměstí navrhli také souvislý povrch, dlážděný žulovými kostkami v kombinaci s velkoformátovými zapuštěnými pásy žuly pro pohodlnější chůzi.

Výškový rozdíl komunikací jsme minimalizovali, obrubníky jsou vymezeny pouze zastávky autobusů a krajské komunikace. Volné nároží před obchodním domem by se mělo v budoucnu doplnit a uzavřít tak uliční frontu náměstí.

Komunikace II. třídy, které spadají pod správu Středočeského kraje, ponecháváme s živičným povrchem a to jednak vzhledem k hluku, který vzniká při průjezdu kamionů, ale zároveň vzhledem k snazší dohodě s vlastníkem a správcem komunikace ohledně budoucí realizace.

Vegetaci redukujeme na přítomnost stávajících vysokých stromořadí lip a skupin volně vysazených stromů, které jsou již téměř sto let pro Hostomice charakteristické. Současné řady stromů doporučujeme dosázet tak, aby opět tvořily aleje podél hlavních cest. Zpevněným povrchem v podobě mlatu nahrazujeme nepropustné linie keřů a částečně i trávníky, které brání pěším v pohybu. Zatravněné průniky kruhů kolem stromů sledují frekvenci pěších tahů a proto směrem k západnímu a východnímu kraji přibývají a naopak směrem ke středovému těžišti - komunitnímu centru města ubývají a začínají převládat zpevněné plochy.

Menší stromy se v návrhu objevují i na vnějším rámu pěších tras - chodníků po obvodu náměstí, dotvářejí zákoutí s lavičkami a městským mobiliářem. Místně je prořezáno několik stromů s ohledem na výstavbu objektu besídky, krytého parteru pro konání venkovních aktivit města.

Václavské náměstí Praha 43 000 m2, délka 770 m Karlovo náměstí Praha 70 000 m2, délka 530 m Tyršovo náměstí Hostomice 36 000 m2, délka 435 m

 

 

 Pěší a cyklistická doprava

Většinu plochy vymezujeme pro chodce a cyklisty, auta kumulujeme do dvou hlavních tahů. Autobusové zastávky s přístřeškem jsme navrhli v západní části, tedy v obytné zóně s ohledem na bezpečnost čekajících školáků, ale i příjemnější pobyt dospělých v klidném místě na hraně stromořadí.

Při všech vjezdech na náměstí jsou doplněny zpomalovací prahy ze žulových pásů, zvlášť jsou potom zopakovány při vjezdu do obytných zón. Linii cyklotrasy jsme umístili na jižní stranu parkové plochy tak, aby si cyklisté při průjezdu městem mohli užívat jeho krásy a nikoliv stres z dopravy, navíc se tak mohou spíš rozhodnout ve městě zastavit a občerstvit se. Doprava v klidu je zajištěna po obvodu náměstí.

Při vjezdu do centra Hostomic doporučujeme snížit maximální povolenou rychlost na 40 km/h, vzhledem k bezpečnosti a zároveň snížení atraktivity průjezdu kamionů. Pokud by se takto dohodlo na trase „zkratky“ mezi silnicemi D5 a R4 více obcí, mohlo by v budoucnu dojít k částečné demotivaci řidičů kamionů.

Komunitní centrum

Přirozeným těžištěm a centrem náměstí je dvojice budov pošty a hasičské zbrojnice, nicméně jejich potenciál je mnohem výraznější. Aby se mohly stát pravým středem dění, navrhujeme jejich rekonstrukci a dostavbu třetího objektu, tzv. hostomické besídky.

V historické budově v přízemí ponecháváme poštovní úřad a do patra přemisťujeme knihovnu, která by měla sloužit i jako mediatéka s přístupem na internet s možností menších společenských setkání. Zároveň by se mohla stát malým infocentrem města.

V budově hasičské zbrojnice navrhujeme městský sál, který by měl být v pravém slova smyslu multifunkční a sloužit od městských zábav až po studijní či zájmové účely nebo jako obřadní síň. K sálu je přidružen bar, který může být podle potřeb provozu v sále oddělen nebo začleněn. Sál je do parteru náměstí otevřen dvojicí velkých otvorů, takže bar by se mohl v teplých měsících stát součástí veřejného života. V patře jsou alternativně klubovny nebo zázemí pro provoz sálu a případné hosty. Trojici objektů uzavírá vzdušná hmota besídky, která doplňuje život na náměstí o další vrstvu - pobyt v exteriéru i za nepříznivého počasí. Skelet dřevěné konstrukce besídky je v úrovni krovu zasklen a stíněn podélnými lamelami. Besídka je místo setkání, přátelských posezení sousedů nebo her dětí. Soubor budov komunitního centra se tak stává nedílnou součástí veřejného prostoru Tyršova náměstí.

Trojice domů leží na podélné ose náměstí, která je pojící linkou pro všechny společensky nebo historicky významné prvky náměstí. Tuto nit s navlečenými korálky kostela, mariánského sloupu, pomníku padlým a sochy sv. Jana Nepomuckého doplňujeme o městskou kašnu, která zde chybí i podle ankety obyvatel, dále také o památníky obětem holocaustu a komunistických represí.

návrh řešení

stající stav

hlavní zdroje aktivit na náměstí, návrh - obchodní dům, úřad, hromadná doprava, komunitní centrum – pošta, knihovna, sál, besídka s obecním ohništěm

hlavní osa náměstí, návrh – kašna, kostel, mariánský sloup, památník padlým, komunitní centrum, sv. Jan Nepomucký, památník obětem

schéma s principem redukce vegetace – stromy v trávě a stromy v trávníku ve tvaru průniku kruhů