Architektura /

Bývalé sídlo Svobodné Evropy se připravuje na první návštěvníky

Budova bývalého Federálního shromáždění a pozdějšího sídla Rádia Svobodná Evropa, kterou nedávno převzalo Národní muzeum, se připravuje na prohlídky veřejnosti. První návštěvníci by měli do této památky, která byla ještě nedávno obestavěna betonovými zátarasy a hlídala ji policie, vstoupit 15. srpna. Dozví se například, že největší sál osvětluje 1380 zářivek nebo že v budově je stále v provozu devět výtahů. ČTK to v rozhovoru řekl Leoš Čáslavský, který v budově pracuje od roku 1995 jako správce.

EARCH.CZ , 20. 7. 2009

Budova byla postavena v době první republiky jako sídlo burzy, později v ní sídlilo Federální shromáždění, tehdejší československý parlament, v roce 1995 se do objektu nastěhovalo rádio. K původnímu třípatrovému objektu bylo na konci 60. let minulého století podle projektu architekta Karla Pragra přistavěno čtvrté a páté patro, které je posazeno na nosnících a vyčnívá do prostoru. Před několika lety byla stavba prohlášena za památku.

Návštěvníci budou do objektu vcházet původním služebním vchodem, kde se nyní budují pokladny. V dobách Svobodné Evropy tam podle Čáslavského panovala přísná bezpečnostní opatření. Zaměstnanci museli každé ráno projít bezpečnostním rámem, jejich věci snímal rentgen. Po atentátech na dvojici newyorských mrakodrapů v roce 2001 se opatření ještě zpřísnila. Hlavní vchod do budovy je z ulice Wilsonova. "Říkali jsme mu slavnostní, používal se pro nástup hostů do bývalé Sněmovny lidu," uvedl Čáslavský. Sněmovna lidu, jedna z komor československého parlamentu, zasedala v hlavním sále v přízemí objektu. V dobách rádia prostor sloužil nejrůznějším konferencím a kongresům. S pronájmem sálu ale muselo vždy dávat souhlas ministerstvo financí, které bylo vlastníkem budovy. Rádio mělo celou budovu pronajatu za jednu korunu českou.

"Sněmovna lidu je jediným prostorem, který nebyl výrazně vizuálně dotčen činností rádia. Tady všechno zůstalo, jak bylo, jen socialistická loga byla nahrazena logem rádia," řekl Čáslavský. Z dob Federálního shromáždění v sále zůstala hlasovací tabule. Každý stolek má také vlastní reproduktor. Sál má kapacitu přes 400 míst, několik desítek návštěvníků by se podle Čáslavského vešlo ještě na druhý balkon, ten se ale pro diváky kvůli nízkému zábradlí nepoužíval. Sloužil spíše pro umístění techniky. Sál osvětluje 1380 zářivek, které mají podle Čáslavského velkou energetickou spotřebu.

V budově zůstala také řada uměleckých děl, například v druhém patře návštěvníci uvidí sousoší Rodina od Otty Gutfreunda. Ve stejném podlaží dříve jednaly poslanecké kluby. Původní zasedací sály ale rádio přestavělo na jeden redakční prostor. "V jednom se sálů bylo kino, v kterém poslanci sledovali filmy a rozhodovali, jestli je pustí do distribuce v Československu," uvedl Čáslavský.

Budovu obsluhuje devět výtahů, z nichž čtyři jsou osobní, čtyři kuchyňské a jeden nákladní. Podle Čáslavského bývalo v objektu ještě několik takzvaných rychlovýtahů, ty byly ale velice poruchové, a tak byly zrušeny ještě před příchodem rádia.

Z posledních dvou patrech je vidět na střechu původního objektu, kterou zdobí světlíky, okrasné keře a "kinematické hrátky", které připomínají soustavu planet. "Ty se měly také točit. Pamětníci ale říkají, že to snad nikdy nefungovalo," tvrdí Čáslavský. Na střeše je umístěn také obrovský satelitní vysílač a součásti klimatizace. Nic z toho ale nesmělo být podle památkářů při pohledu z venku budovy vidět.

V nástavbě sídlila druhá komora československého parlamentu, takzvaná Sněmovna národů. Tento sál Svobodná Evropa plně využívala pro jednotlivá studia, podle Čáslavského to bylo zpravodajské srdce rádia. V těchto místech plánuje Národní muzeum vytvořit novou expozici.

V posledním patře se nachází také konferenční sál, který nabízí výhled na Petřín a Pražský hrad. Dohlédnout se odtud dá až do Kobylis.

Šárka Dvořáková mkv

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři