Centre Pompidou Paříž | Renzo Piano, Richard Rogers
Není mnoho budov, které lze považovat za ikonu. Jednou z nich ale bezesporu je Centre Georges Pompidou v Paříži, stavba, která v době svého vzniku šokovala tím, že je „naruby“. Pokud dnes nepůsobí tak výstředně a revolučně před třiceti lety, je to především proto, že jeho hi-tech konstrukce je byla po celém světě mnohokrát parafrázována.
Dominik Herzán , 31. 8. 2006
Centre Pompidou stojí v oblasti Le Halles, které se nachází kousek od historického jádra Paříže. Rozkládá na ohromné ploše a jeho náplní jsou čtyři hlavní aktivity: muzeum moderního umění, knihovna, centrum průmyslového designu a centrum hudby a akustiky. K tomu samozřejmě patří ještě přiléhající provozy od kanceláří přes knihkupectví, restaurace, kina a parkování až po dětské koutky. Piano s Rogersem se zaměřili na optimalizaci pohybu a mobility, aby podpořili vzájemné vztahy jednotlivých aktivit. obr. 1 - Noční pohled na Centre Pompidouobr. 2 - Fasáda je velmi působivá z dálkových pohledů, ale díky perfektně zvládnutým detailům i zblízka obr. 3, 4, 5 - Charakteristická pro budovu je vedle revoluční struktury i barevnost, která je parafrází barevného označení různých rozvodů v průmyslových objektechRogers k tomu poznamenává již v roce 1969: „Věřím, že je vzrušující, když se prolínají aktivity všech lidí – starých i mladých, dělníků i byznysmenů, místních i návštěvníků, když různé činnosti pro různé příležitosti se setkávají v jednom flexibilním prostředí, a tak otevírají možnosti kontaktu mimo zákonné instituce. Když se stane něco takového, opuštěná místa se promění v dynamické prostory pro ty co zde žijí, pracují, či je jen navštěvují, promění se v prostory, které než aby tvořily uzavřená ghetta, tak spolupracují na sociálním kontaktu.“ O úspěchu stavby svědčí i to, že ji od jejího vzniku navštívilo na 150 milionů lidí. Na počátek roku 2007 se připravuje otevření první decentralizované pobočky centra v Métách. obr. 6, 7 - Fasáda je velmi působivá z dálkových pohledů, ale díky perfektně zvládnutým detailům i zblízkaobr. 8 - Nedílnou součástí konceptu je externí prosklené schodiště, které prvním návštěvníkům způsobilo šok. Je působivé i s odstupem třiceti let. obr. 9 - Nedílnou součástí konceptu je externí prosklené schodiště, které prvním návštěvníkům způsobilo šok. Je působivé i s odstupem třiceti let.obr. 10 - Teprve letecký pohled odhalí, o jak ohromnou stavbu se jedná. V pozadí výstavba jedné z hlavních přestupních stanic pařížského metra a také nákupní středisko Le Halles.obr. 11 - Detail fasádyÚSPĚCH NARUBYNejvětší šok způsobila budova tím, že je postavena naruby – TZB se tradičně umisťovalo uvnitř budovy, aby nevadilo fasádě, zde jsou veškeré rozvody vyvedeny vně a stávají se charakteristickým znakem stavby a klíčovým prvkem fasády. Podobně netradiční je prosklené schodiště vystrčené před fasádu. Ta je konstrukčně založena na principu Gerberova nosníku. obr. 12, 13, 14 - Ač budovu proslavil zejména vnější vzhled, za pozornost stojí i interiéry.Značně rozlehlé provozy (160 x100 m) se také nachází pod samotným náměstím. Jsou v nich umístěny například kina, ale také skladovací prostory a garáže. Centre Pompidou se stalo obětí svého vlastního úspěchu. Kritikové centru vyčítali, že muselo být již po dvaceti letech provozu zcela uzavřeno kvůli renovaci. Ovšem není se čemu divit, když budovu denně navštíví přes 25.000 lidí, což je pětkrát více, než se původně předpokládalo. Město: PařížZemě: FrancieRealizace: 1971-77Podlaží: 6 NP + 1 PPPlocha: 103.305 m2Materiály: beton, ocel, skloStavitel: Ove Arup and PartnersAdresa: 19 rue BeaubourgNávštěva: metro Rambuteau, Hôtel de Ville, RER Châtelet/Les Halles Otevřeno: st-po 11-21 Web: www.cnac-gp.frReference: Blanc, Alan , Architecture and Construction in Steel , E & FN Spon, London, 1993 Orton, Andrew , The Way We Build Now, E & FN Spon , London, 1988
