Héctor Esrawe Murad (MEX) | Play Back

Abych pravdu řekl, byl jsem zvědavý. To málo, co jsem o Héctorovi věděl před jeho přednáškou, mě zaujalo, zejména jeho pestrá charakteristika sebe sama. Byl jsem trošku zaskočen, snad jsem čekal extrovertnějšího člověka, nicméně za rozvážnější mluvou se skrýval nezkrotný temperament, který společně s fantazií a tvrdou prací vedou k velmi překvapivým nápadům a realizacím.Héctor Esrawe během přednášky představil stručný průřez vlastní tvorbou. Mnoho z nápadů působilo překvapivě jednoduše, jako třeba šněrovaný nábytek, a snad právě proto se jednalo o velmi charismatické věci. Mnohem více než intelektuálské přikyvování hlavou se v přednáškové síni šířila radost z toho, že se Héctor o svoje hravé nápady dělí. I am a material boy (by Héctor) Na tiskové konferenci, která se konala o den později v Praze, jsem se Héctora zeptal, zda upřednostňuje nějaký materiál, podle čeho si materiály vybírá. Odpověděl sice diplomaticky, ale směřování odpovědi bylo zřejmé, řekl totiž: „Rád poznávám nové materiály. Momentálně patří k mým oblíbeným materiálům sklo, věnuji se mu posledních sedm měsíců. Ale baví mě nové materiály, rád je poznávám, rád je fyzicky pociťuji."Nepřekvapí proto, že Esraweho design si nezakládá na materiálech, které jsou považovány za luxusní, neboť důležitá je práce s materiálem samotná. Mnohdy je tomu dokonce naopak – naprosto běžný a podřadný materiál, když je správně uchopen, dokáže velmi příjemně překvapit. To byl příklad pestrého využití polystyrenu. Jednou byl využit k vytvoření „městského panoramatu“ ve výloze showroomu. Byly z něj vyřezány siluety domů, koček a trávy, a ač se jednalo o záležitost na první pohled banální, dokázala právě tím, že se Héctor zdánlivé banality nezalekl, velmi silně zaujmout. Méně je více, chtělo by se říct s Miesem van der Rohe, ale to by materiály musely být ušlechtilé a design méně tvarově expresivní.Esrawe však dokázal využít polystyren v nejrůznějších variacích, když představil knihovny poměrně lapidárních tvarů, ovšem jejich siluety byla silueta kočky. Samotné polystyrenové kočky, které vznikly oříznutím siluety na tloušťku polystyrenu, pak dokonce přilákaly kočku skutečnou, jak bylo zřejmé z fotografie, kterou Hécor Esrawe pro odlehčení také zařadil do své projekce. V polystyrenu byl také vyveden návrh městského mobiliáře. V rámci projektu Urban furniture vznikly například dlouhé prolamované lavičky o nestejných výškách sedací plochy.Spolupráce Esrawe-RojkindMichel Rojkind patří v dobrém smyslu slova k neposedům, přesto spolupráce s Héctorem Esrawem už nějakou dobu velmi dobře šlape a výsledkem je řada projektů, na nichž se oba pánové od začátku angažují společně. Jedním z příkladů takové spolupráce je například Bar Bosca. Investor chtěl původně docela oblíbený bar přestavět na restauraci, od čehož byl Michelem a Héctorem zrazován, ale prosadil si svou. Vznikl velmi luxusní prostor s řadou vtipů, ovšem ukázalo se, že z nějakého důvodu lidé opravdu nechodí tolik jako dřív. Z luxusní restaurace se tak opět stal bar. Ten je specifický celou řadou zvláštností – jednak se nachází v prostoru bez oken, jednak se do samotného prostoru vchází úzkou a dlouhou chodbou. Oba tyto velmi neobvyklé momenty se podařilo Héctorovi Esrawemu vtipným řešením obelstít, takže vznikl prostor působící svižně a přirozeně. pR 34Poté, co přednáška Héctora Esraweho skončila, představil se nadšenému a naslouchajícímu publiku také Michel Rojkind. Během krátkého vystoupení představil svůj slavný dům pro baletku. Po ukončení této druhé minipřednášky byl pak o oba pány značný zájem mezi studenty, kteří se vyptávali na nejrůznější podrobnosti a ani jednoho z pánů nechtěli dlouho pustit pryč. To byla pro Héctora i Michela stejným oceněním, jako zasloužený potlesk.