Hybridní architektura

Začíná u nových hybridních trendů v horolezectví, kdy člověk leze na skálu se židlí nebo žehlícím prknem, neboť dosavadní výkony klasickou technikou už člověka omrzely. Pokračuje přes morfování živého s neživým, zavadí o fenomén Flashmob, o kterém jsem jaktěživ neslyšel. Přinejmenším je to podivný pán. Plottegg se chová jako pedagog - architekt záměrně velmi anarchisticky. Snaží se bořit zažité představy o funkci obydlí a nacházet nové. Tím se stylizuje do role jakéhosi hi-tech artového pionýra, jak jsem si to pracovně nazval. Na druhou stranu, kdo se dnes programově nesnaží bořit doposud nabyté hranice. Tyto tendence živé alespoň sto let v architektuře, designu, i ve výtvarném umění jsou na ústupu, byť je to asi ústup jen předstíraný, ale nelze do nekonečna bořit. Lze očekávat nové záměrné stavění překážek-hranic, jestli je to žehlicí prkno na trupu horolezce - to nevím. V globálním spektru se boření konvencí stává dle mého názoru pouze další konvencí. Alespoň takového dojmu jsem nabyl po prvních minutách Ploteggova výkladu. Co je to hybrid?Hybrid = míšenec, kříženec. Taková je definice výkladového slovníku. Ve výkladu Manfreda Plottegga je hybrid v architektuře inteligentní symbióza forem, na základě které vzniká nová funkce. Jako abstraktní příklad zde figuroval klasický dům se sedlovou střechou morfovaný s krávou. Zřejmě měl na mysli dům, který lze dojit. Jiným reálným příkladem bylo dočasné využití betonového potrubí jako obydlí na stavbě v Africe. Plotteggovo pojetí hybridní architektury se odehrává především v konceptuální rovině. Posluchač či divák se ocitá ve zmateném víru nelogických, neracionálních spojení jako je dům + kráva, zdánlivé bláznovství, které dokáže Plottegg ihned mnohdy více, mnohdy méně přesvědčivě vysvětlit. Zajímavým fenoménem, který Plottegg zmiňuje je Flashmob. Jedná se o nesmyslné nakupení lidí v určitou hodinu na určitém místě ve velkoměstě, kteří se svolají pomocí mailu či mobilních telefonů a pouze svojí existencí v prostoru jsou schopni naprosto rozvrátit třeba fungování tamní dopravní struktury. Tedy vytváří jakési doposud neuvažované spojení svobodných jednotek, které se dokáží inteligentně organizovat a znefunkčnit architekturu případně její funkci proměnit.Další z mnoha forem hybridity uváděné Plotteggem, který nás běžně obklopuje, jsou pracovní stoly plné administrativních listů, knih a odpadu jako projev obrovské disorganizace, pracovního chaosu, nakupení, kdy stůl přestává fungovat jako stůl a stává se tedy nejspíše hybridem. Při tomto příkladu si nelze nevzpomenout na scénu z normalizačních Básníků, kde Z. Svěrák ze zápalem probírá Zajícovy teorie rozmístění pracovních pomůcek na stole. Člověk východního bloku drží vysoký standard péče o pracovní plochu. Pan profesor upřednostňuje imperialistický chaos a já z vlastní zkušenosti vlastně také.Plottegg spíše boří než staví. Jeho projekty jsou virtuální, je fascinován světem automaticky se generujících numer. Přesto, chce-li někdo od tohoto pana shlédnout něco skutečně hmatatelného, pak jej odkazuji do Karlsruhe, konkrétně do ZKM, kde je vystavena jeho virtuální instalace. Jedná se o jakési paleolitiké obydlí se sítí pohybující se textury - zřejmě kořenového systému. Uvnitř této digitální jeskyně je scan. Po přiložení dlaně jsou nascanovány nejsignifikantnější rysy-čáry vaší dlaně, které se posléze stávají součástí zmiňovaného kořenového systému, přičemž jste-li vybaveni patřičnými brýlemi tento systém levituje volně v prostoru a spouští na pozadí náhodně generovaný sled obrazů a zvuků. Ocitáte se tak na prahu halucinujících stavů, křížených s až okultním pocitem kolektivního podvědomí. Přezevše šarlatánství, které ve mě přednáška vzbudila, mohu skrze zkušenost s Ploteggovou interaktivní architektonickou instalací konstatovat, že právě zde se mu povedlo skutečně simulovat pocit z hybridní architektury, a to velmi efektivně. Pro další zájemce o svět hybridní architektury kolem Manfreda Wolffa-Plottegga uvádím webovou adresu www.gbl.tuwien.ac.at, zde naleznete další zajímavé odkazy.Pavel Tichon