Interiér a exteriér jedno jsou
Rozhovor s Janem Schindlerem z ateliéru 4A ARCHITEKTI pro letošní druhé číslo časopisu Architekt připravila Eva Bílková.
EARCH.CZ , 9. 2. 2009
V našem prostředí jsou autorská práva citlivou záležitostí. Pokud se jedná o autorská práva architektů k architektonickému dílu, vstupuje do hry navíc klient coby zadavatel zakázky. Poskytuje vám současná legislativa dostatečnou právní ochranu?
Myslím, že po legislativní stránce problém není. Spíš bych kritizoval přístup některých investorů, kteří s architektonickou tvorbu nakládají jako s nějakým produktem pásové výroby a nechtějí akceptovat fakt, že v jistém smyslu u architekta objednávají unikátní prototyp. V dnešní době je snahou většiny developerů omezit v maximální míře autorská práva, tak aby s projektem mohli v budoucnu zcela volně nakládat. V praxi to znamená možnost provádět jakékoliv změny bez ohledu na architektonickou celistvost stavby nebo jejího koncepčního řešení. Podle mě je tento trend přesným obrazem toho, jak malému respektu se těší naše profese v dnešní společnosti. Architektura není jen řešení vnějšího výrazu domu. Interiér je nezbytnou součástí stavby a jako takový by měl na exteriér navazovat. Jak vnímáte koherentnost fasády a vnitřních prostor? Tato otázka je asi pro každého architekta zcela zásadní, vždyť přece každá stavba je v jistém smyslu schránkou pro vnitřní prostory, takže právě fasáda by měla být neoddělitelně spojená s prostorovou kostrou stavby. Z mého pohledu je nejlepším interiérem takový prostor, který je definován přímo stavebními konstrukcemi bez balastu designových kulis nebo obkladových materiálů. Navrhnete dům, vytvoříte projekt. Stavba se realizuje a klient se rozhodne pro interiérové řešení bytovým architektem. Jak se díváte na to, když jiný architekt vstupuje do vaší práce? U rezidenčních nebo administrativních projektů si téměř každý klient upravuje interiér podle svého gusta. Na základě této zkušenosti vytváříme obvykle uvnitř bytů nebo nájemních jednotek neutrální a poklidné prostředí, které může flexibilně reagovat na individuální potřeby. V tomto případě prochází koncept a duch stavby budovou po společných prostorách, které považujeme za integrální součást architektonického díla. Při striktním oddělení soukromé sféry stavby od veřejných prostor je spolupráce s interiérovými specialisty bezkolizní. A pokud se jedná o architektonicky definované prostředí? Domnívám se, že je důležité pochopit celkový prostorový a materiálový koncept architektonického díla, tak aby nehrozilo, že se z interiérového tvůrce stane obyčejný dekoratér, který pouze prosazuje svůj estetický názor bez ohledu na kontext. Uzavíráte v tomto případě s nastupujícím autorem nějakou smlouvu? U výstavby obchodního centra je běžné, že každý nájemce obdrží manuál, ve kterém jsou přesně definované zásady pro projektování interiérů a výkladců jednotlivých nájemních jednotek. Dle mého názoru by mohl obdobný princip regulovat pravidla i v ostatních projektech.
Budova E-Gate, Praha Dejvice
Stalo se vám, že jste navrhli dům a nebyli jste pak s řešením interiérů jinou osobou spokojeni?
Například pro stavbu E-Gate v Dejvicích jsme měli jasné zadání vyprojektovat spekulativní pronajímatelnou kancelářskou budovu evropského standardu. V automobilové terminologii bych to přirovnal k manažerskému kombíku vyšší střední třídy. Nový majitel budovy si přál, aby se z praktického a spolehlivého stroje stala speciální vládní limuzína. Tuningoví experti ze studia Mimolimit nenechali téměř jedinou součástku bez povšimnutí a rozhodně nešetřili výbavou, spojlery, plyšovými dečkami a liščími ohony visícími na nablýskaných zrcátkách… škoda, že ta finanční krize nepřišla o rok dříve. Díváme-li se na tuto problematiku ze strany klienta, architekt mu poskytuje profesionální službu. Pokud se klient rozhodne interiéry řešit sám „ k obrazu svému“ či za pomoci jiného architekta, nežli je autor stavby – má na to právo… Samozřejmě máte pravdu – klient bez skrupulí na to právo má. Záleží pouze na nás architektech, jakým způsobem se v takové situaci zachováme.
Psáno pro Architekt 02 | 2009
