Architektura /

Jak se bydlí na vejminku

Už se takřka zapomnělo, jak se bydlívalo na statku. Když dospělé děti převzaly grunt a založily rodiny, staří rodiče se odstěhovali na vejminek - menší domek v areálu hospodářství, obvykle z polovice chlév, stáj nebo kůlna.

Katerina Nová , 11. 12. 2006

Přesně takový z roku 1926 si v jižních Čechách koupili a zrekonstruovali manželé Vojtíkovi se záměrem trávit v něm čas od jara do podzimu. V původní podobě tvořila vlastní vejminek jediná místnost s oknem na východ. Dvě třetiny budovy zabíral chlév. Zásadní rozvrženíEva s Jáchymem rádi a hodně cestují, řadu let žili v zahraničí, a tak není divu, že se rozhodli své venkovské sídlo pojmout jako velkou společenskou místnost v přízemí plus několik ložnic v patře. Vlastně model anglického či holandského bydlení. Největší stavební úpravu představovalo vybourání oken, které původní stavba neměla – chlév se bez nich obešel. „Svoji přesnou představu, jak má dům vypadat, jsme sdělili projektové firmě z Mirovic, která ji realizovala k naší spokojenosti,“ říká Eva. „Trvali jsme na tom, aby nově vybouraná okna respektovala charakter původní stavby. Dělala se podle jediného okna, který obytná část výminku měla. Zedníci sice kroutili hlavami, ale nakonec nám vyhověli a nad okny v kuchyni udělali nahoře oblouk. A ještě jedna změna k lepšímu nás napadla v průběhu rekonstrukce: původně uzavřenou přízemní místnost jsme otevřeli do zahrady francouzským oknem. Získala na světle a útulnosti, o praktičnosti nemluvě,“ popisuje přestavbu manželka.Vzpomínky z cestI když majitelé domu respektovali při rekonstrukci genia loci domku, přivezli si mnoho památek z cest do Asie, kterými místnosti částečně zařizovali. Nábytek z Thajska dobře zapadá do jihočeského venkova a nepůsobí násilně – ať jde o velký jídelní stůl se židlemi, komody v ložnicích či odkládací stolky. Snad nejatraktivnější jsou zavěšené malované skříňky v kuchyni. Koho by napadlo, že to jsou bedničky od pomerančů z Holandska? Tamější nápaditý kutil je sbírá, maluje a předělá na skříňky nebo chlebník. V ložnicích jsou přes postele indické přehozy a v každé místnosti je stará komoda nebo prádelník z Orientu. V čem je kouzlo harmonie tak zdánlivě nesourodě zařízených místností? Manželé se drželi zásady „méně je více“. Všude je právě tolik nábytku, aby bylo co kam dát, a přitom ho spočítáte na prstech jedné ruky. Zvězily půdovkyPoužít původní podlahu z chléva, kde je dnes největší místnost v domě, nebylo možné. „Jakmile jsem uviděl půdovky, měl jsem rázem jasno,“ vzpomíná Jáchym na hledání vhodné dlažby do obytné kuchyně. „Koupili jsme je u chalupáře nedaleko Let, u kterého se najde všechno: staré skříně, kamnové kachle, sádelňáky i půdovky.“ V přízemí je podlahové topení, takže v chladných dnech z jara a na podzim jde od země příjemné teplo, plus krbová kamna. Ve vstupní části je podlaha z probarvené betonové stěrky. Aby dlažba a beton nepůsobily syrově, položily se na ně sisalové kusové koberce.Tři ložnice včetně samostatné koupelny a WC jsou v patře - na přebudované půdě s viditelnými krovy. „Máme venkov rádi, ale proto nemusíme bydlet ve skanzenu,“ říká Eva na vysvětlenou, proč schodiště je natřené ve dvou odstínech krémové barvy podobně jako některé půdní trámy. Tím se vyřešilo „soužití“ původních starých trámů s těmi, které bylo nutné vyměnit. Domek nikdy neměl charakter roubené chalupy, na to je moc mladý. Proto bylo výslovné přání manžela ponechat mu jistou stopu měšťanství. Každá ložnice je laděná do určitého odstínu: nové trámy jsou barevné a tomu odpovídají i přehozy.Na všechno je místoNěkoho napadne, že domek je zařízen přehnaně střídmě, než aby se v něm dalo celoročně bydlet. Ale to je omyl! V přízemí je kromě sociálního zařízení a místnůstky na pračku a sušičku i „kumbál“ pod schody, který vypadá jako vestavěná skříň. Prostor za jejími dveřmi je dostatečný – vejdou se sem kbelíky, košťata, čisticí přípravky, vysavač… Zkrátka všechny nezbytnosti pro domácnost, s jejichž uložením bývá potíž. Podobná skříň je i na chodbě před ložnicemi. „Našel jsem ve stodole vysloužilý šatník. Stačilo horní část seříznout, aby pasovala pod šikmou střechu, a šatník natřít,“ chlubí se Jáchym chytrým nápadem.S výjimkou nábytku dovezeného z cest většina zařízení včetně světel pochází z IKEA; největší je bezpochyby robustní kuchyňská linka. Pár kusů (kromě šatníku i kuchyňskou kredenc) koupili manželé i s domkem.Jáchym a Eva Vojtíkovi„Že bude nutné provést zásadní přestavbu, to nám bylo jané už když jsme dům uviděli poprvé. Zamilovali jsme se do jihočeského kraje a během několika dní jsme získali i jasnou představu a budoucí podobě tohoto domu: nechtěli jsme měnit půdorys, jen změnit někdejší funkce jednotlivých prostor. V přízemí jsme naplánovali velkou obytnou kuchyni – společenskou místnost. Máme dvě dospělé děti s rodinami a dost přátel, s nimiž se často stýkáme. Představa, že bychom se nevešli k jednomu stolu, byla nepřijatelá.“Psáno pro časopis Domov.Jak se bydlí na vejminku | Kdyz je všechno jinak | Kuchyním vládne vestavba | Inteligentní kamarád? Vlastní trouba! | A pečení je hračka... | Plasty jako výtvarný prvek | Dřevěný nábytek dělá pokroky | Vánoce bez noční můry | Máme doma rybičky | Květinové svátky – klasická krása | Malí pomocníci pod stromečkem | Vyzbrojeni na úklid | Svátečně dočervena | Vánoce v modré | Ani Baťa by se nemračil | Jednoduchost v nadčasovém stylu | Jak se chytá teplo | Všechno dovoleno | V srdci marockého království | Nerez nemusí být studený

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři