Kamil Mrva | kořeny, vzdělání, inspirace

Kamil Mrva | kořeny, vzdělání, inspirace seminární práce SAT | Současná architektonická tvorba FA ČVUT v Praze

Jana Jeřábková | šk.rok 2008/2009

odborný garant předmětu | Ing. arch. Petr Vorlík PhD.

Architekt Kamil Mrva si za své působiště zvolil Kopřivnici, město kde strávil celé mládí. Trendem v dnešní době sice je stěhování za prací a úspěchem do velkoměst, kde panuje větší konkurence, je těžší se prosadit a ke slovu se tak snáze dostávají nové postupy, originalita a experiment, ale výjimky potvrzují pravidlo - Kamil Mrva se rozhodl nechat velkoměsto za zády a zůstal na severní Moravě. Ateliér odvážně založil krátce po dokončení školy a brzy se zapsal do povědomí okolí svými až překvapivě příznivě přijatými stavbami, ačkoli by se mohlo zdát, že v tomto kraji není pro moderní architekturu vhodná půda. Jeho ateliér zde úspěšně funguje už osm let. Kamil Mrva není jen úspěšný architekt svých projektů - své zkušenosti předává i studentům architektury nebo průmyslového designu. Je i schopným organizátorem - podílí se na chodu ostravského Centra nové architektury.

Svým talentem, pracovitostí, důkladností a skromností si za dobu osmiletého působení svého ateliéru získal mnoho spokojených klientů, kterým navrhnul řadu povedených rodinných domů a dalších realizací. Během relativně krátké doby svého působení si Mrva dokázal vypracovat známé a důvěryhodné jméno v oboru.

životopisná data

Kamil Mrva se narodil 20. 7. 1974 v Novém Jičíně, ale většinu mládí prožil v Kopřivnici - ve městě proslulém především jako sídlo automobilky Tatra. Vyrůstal tedy v průměrném, architektonicky spíše podprůměrném moravském městě – původní nízkopodlažní nevýrazná zástavba tu za minulého režimu byla nahrazena panelovými sídlišti. Z památkového hlediska je toto město kromě několika solitérů a zbytků vesnické zástavby poměrně nezajímavé. Je to město především průmyslové, které ale svůj potenciál nedokázalo rozvinout do skutečné městské struktury, zůstalo jen anonymní průmyslovou a sídlištní aglomerací1. Naštěstí se i v takovémto prostředí moravského města nestal Kamil Mrva nevýrazným člověkem a ani nevýrazným architektem – právě naopak. Jeho stavby v současné době plní stránky časopisů i výstavní plochy na výstavách věnovaných moderním domům (např. Jiné domy 007, Salon dřevostaveb či Generace+). K architektuře ho přivedla záliba ke kreslení a k různým stavbám. Původně se chtěl přihlásit na střední průmyslovou školu strojní v Kopřivnici, kde vyrůstal, nakonec ho ale rodiče přesvědčili pro školu stavební ve Valašském Meziříčí. Studoval zde v letech 1988 až 1992. Na střední průmyslové škole stavební se mu velmi zalíbilo, získal zde lásku k řemeslu a dokonce uvažoval, že se stane zedníkem.

V roce 1992 uspěl při přijímacích zkouškách na architekturu, kde absolvoval bakalářské i magisterské studium. Věnoval se tu mimo jiné renovaci a rekonstrukci objektů v Huslenkách, objektu pro agroturistiku či rekonverzi průmyslových hal pro podnik Tatra Kopřivnice. Navazující magisterské studium pak úspěšně zakončil diplomovým projektem na téma Hotel na Akademickém náměstí v Brně. Během studia absolvoval roční povinnou praxi v architektonickém studiu GAMA v Praze u architektů Karla Pragera a Zbyška Stýbla. Zde mu také bylo nabídnuto, aby svá studia dokončil v Praze na FA ČVUT, ale Mrva se vrátil na Moravu nejen dostudovat, ale později i bydlet a pracovat.

Vzhledem k tomu, že má rodinu v Americe, bylo pro něj velkým štěstím, že ukončil střední školu až po revoluci, jinak by se na vysokou školu z politických důvodů asi nedostal.

Právě porevoluční atmosféra byla dalším prvkem, který ho velmi ovlivnil – architektura se u nás začínala znovu formovat a architekti měli najednou šanci znovu cestovat a získané zkušenosti promítnout do svých projektů.

Konečně se také mohl podívat za svou rodinou do Kanady a Spojených států. Cestu tam si naplánoval hned na tři měsíce. Jeho tehdejší vedoucí ateliéru mu doporučil navštívit stavby od Wrighta, především Fallingwater House. Po jeho stavbách si pak naplánoval měsíční cestu, což ho, jak sám říká, velmi ovlivnilo. Wright se stal jeho architektonickým vzorem a studium jeho staveb velkou zálibou. Velkou inspirací je pro Mrvu především to, jak Wright dokázal pracovat s materiálem v přírodě.

Dalším státem, jehož architektura na něj velmi zapůsobila, bylo Holandsko, kam se podíval na studijní cestu během zpracovávání diplomové práce. Po škole se chtěl vrátit zpět do Kopřivnice. Žádný ateliér ho ale neoslovil a proto odjel na několik měsíců do Kanady a po návratu pak zkusil pracovat sám. Od roku 1997 je členem Obce Architektů České republiky, od roku 2002 je členem České komory architektů a poté se stal i členem Stavovského soudu ČKA.

Jak řekl J. A. Komenský: „Plně vzdělán je člověk ne po skončení školy, ale až poté, co na vlastní oči pozná svět.“

vlastní ateliér a způsob práce

Vlastní ateliér Kamil Mrva architects založil Kamil Mrva v roce 1998 v Kopřivnici, velká část jeho dosavadních realizací se nachází na území regionu. Velmi důležitá je pro něj týmová práce v ateliéru, kde v současnosti působí tři architekti a dva stavební inženýři, samozřejmostí jsou pak externí spolupracovníci z odborných profesí.

Architekturu nazývá službou klientovi, kterému rád naslouchá, ale nesmí být nikým do ničeho nucen – první myšlenka vždy musí pocházet od architekta. Jeho prvotní myšlenka vzniká na místě stavby, místo samotné totiž předurčuje budoucí děje. Důležité je samozřejmě také širší okolí a osoba klienta, již první kontakt s ním mu dokáže mnoho prozradit.

Součástí jeho práce je v posledních letech i výuka studentů. Sám říká, že to je pro něj forma odpočinku a hlavně velký zdroj nových informací o vývoji soudobé architektury, protože v praxi už je na sledování architektonického dění méně času.

S kolegou architektem Karlem Doleželem také přednášel o regionální architektuře a o jeho oblíbené architektuře americké.

Za velmi přínosné považuje studentské workshopy. Připravuje témata studentům blízká, především týkající se jejich vlastního regionu, ve kterých se dobře orientují a ke kterým mají mnoho co říct. Většina jeho studentů se právě díky workshopu ve své práci posune o velký krok kupředu a dá jim to impuls i pro další práci.  

zájmy a zdroje inspirace

Jeho hlavním koníčkem je studium moderní architektury, rád a často také cestuje a právě při cestování sbírá cenné poznatky a zdroje inspirace. Studuje moderní i historické budovy – např. v Nizozemí, Francii, Rakousku, Slovinsku, Itálii, Řecku, Kanadě či USA.

Velmi blízké jsou mu myšlenky amerického architekta Franka Loyda Wrighta, jehož stavby několikrát navštívil. Učarovala mu zejména Vila nad vodopádem v Pensylvánii, odkud si odnesl cenné poznatky a snaží se je aplikovat na vlastní bydlení. Především to, jak Wright dokázal pracovat s materiály v přírodním prostředí. Právě s Frankem Loydem Wrightem ho spojují nejen některé názory, ale i další prvky – Wright byl kluk z venkova, který se později snažil své zážitky v přírodě aplikovat na architekturu a snažil se o návrat k přirozenému životu v přírodě a krajině. Ve svých 26 letech se osamostatnil (narozdíl od něj ale Mrva školu nejen dokončil, ale ani na ni nezanevřel a rád se do ní vrací jako externista), specializoval se zpočátku hlavně na rodinné domy, které se po hospodářské krizi snažil navrhovat také jako úsporné. Také Mrva navrhuje své stavby v době, která vyžaduje úspory, ačkoli jde o úspory především energetické. V žádném případě však tato úspornost nevede k omezení architektonické invence, spíše přispívá k vytříbenosti architektonického rukopisu.

Jako dalšího architekta přinášejícího Mrvovi zdroj inspirace můžeme označit Miese van der Rohe, významného představitele Bauhausu. Také Mies získal v mládí lásku k řemeslu a materiálu. Tvrdil, že pro vnímání a také tvorbu architektury je důležitý obdiv k architektuře historické. Mies také až na drobné výjimky nepracoval s křivkami a používal rád přírodní materiály. Mrva rád u svých rodinných domů ve svažitějších terénech používá terasy – domy pak působí nejen jako „podtržené“, ale také jako by se nad terénem vznášely. A kde jinde lze najít takový typický inspirační prvek než právě u Miesova Domu pro doktorku Edith Farnsworthovou.

Jeho zálibou je práce se dřevem. Velkým zdrojem informací v tomto oboru pro něj byly cesty po Kanadě, kde se seznámil s mnoha různými u nás i méně známými systémy stavění. Nové materiály a postupy si rád zkouší na vlastní kůži, aby se přesvědčil o jejich kvalitách – řadu jich uplatnil například při stavbě svého domu s ateliérem v Kopřivnici (o kterém bude řeč později). Říká, že dřevo je po staletí osvědčeným stavebním materiálem, který se i dnes v rukou dobrého architekta může stát mistrovským dílem.

Jako velmi přínosné a zajímavé vidí také své působení na VUT v Brně, kde si podle svých slov velmi odpočine a nashromáždí nové poznatky od svých studentů. Rád relaxuje také při fotbalu a lyžování.

rukopis

Kamil Mrva navrhl řadu rodinných domů s čitelným rukopisem – snoubí se v něm to nejlepší z valašsko-lašského regionu s moderními, až futuristicky laděnými trendy. Ovlivňuje ho blízkost přírodní krajiny Beskyd, kde lze ještě stále nalézt lidovou architekturu, sepětí s přírodou a citlivý vztah k životnímu prostředí. Vytváří jednoduché, jasné dispozice a otevřené prostory. Snaží se o jednoduché tvary, které jsou lehce zakomponovatelné do okolního přírodního prostředí, ale dalším z důvodů je ekonomická situace v tomto regionu, kdy lidé již na začátku přichází s daným rozpočtem, což ale někdy může být spíše výzva. Domy by měly být podle Mrvy především úzce spjaty s místem, na kterém stojí a vůbec s nejbližším okolím. Hůře se mu navrhuje a staví na zelené louce. Říká, že stavby a okolí se navzájem doplňují a dokončují.

Preferuje dřevo jako konstrukční výrazový materiál, ale jinak je každý jeho dům jiný, je vždy spjatý s konkrétním prostředím a dobou, ve které vzniká. Spojuje prvky typických dřevěných roubených staveb Valašska s moderními technickými vymoženostmi, zabezpečujícími nároky moderního člověka na bydlení.

K historii i koloritu Beskyd a jejich podhůří dřevěné stavby neodmyslitelně patří. Z dávné minulosti se tu dochovalo několik jedinečných dřevěných kostelíků, ale dřevěné bývaly i školy a hospody. A hlavně se v dřevěných staveních po staletí bydlelo.

Dřevo je zdejší tradiční materiál hlavně kvůli své dostupnosti. V chudém valašskolašském regionu se používalo nejen jako konstrukční materiál roubených staveb, ale také jako krytina střech či podlah.

„Tak, jako se chováme k ženám, bychom se měli chovat ke stavbám – citlivě a s respektem.“ Kamil Mrva

Na počátku 21. století už ale není dřevo materiálem chudých. Dřevěné stavby jsou přitažlivé zejména pro svobodomyslné a ekologicky zaměřené uživatele, a to vůbec ne kvůli sentimentu ke starým časům. Pokud se v nich téma návratu ozývá, pak v měřítcích absolutnějších, tedy jako téma návratu k přírodě. Stavbám ze dřeva přejí dnes také odborníci. Například v prestižní soutěži Grand Prix architektů za rok 2007 udělila porota první místo Středisku ekologické výchovy Sluňákov u Olomouce, které se zrodilo v ateliéru Projektil.

Mrva si dřevo poprvé vyzkoušel na svém domě. Chtěl na vlastní kůži vědět, co od něj člověk může očekávat a nyní jej doporučuje i kolegům. Především díky schopnosti dřeva zjemnit atmosféru. Materiály rád kombinuje, každý má své výhody a nevýhody.

Klienti od něj dřevostavby často přímo chtějí a on do nich rád navrhuje například skleněné stěny s možností propojení domu se zahradou, které vyhovují pro jeho touhu po spojení domu s prostředím a až bydlení v přírodě.

V současné době jeho úspěšnosti nahrává i velký stavební boom, který se na severní Moravě objevil. Poptávka je tu nyní velká, ačkoli někteří architekti a stavebníci stále navrhují trochu bezhlavě. Ale vzniká zde již řada kvalitních domů, možná i zásluhou osvětové činnosti Kamila Mrvy propagující soudobou architekturu v tomto regionu.

Právě využití přírodních materiálů pomáhá jeho ateliéru prosazovat návrhy před klienty a také úřady, ale velkým problémem je pro něj nutnost schvalování staveb Agenturou ochrany přírody a krajiny v Rožnově pod Radhoštěm, která by nejraději v CHKO viděla sruby s malými dřevěnými okny s mřížkou. Řada Mrvových klientů by si ráda v CHKO postavila nízkoenergetický nebo pasivní dům s prosklenou plochou, skloubený s přírodou, což je ale problém.

Vliv lidové architektury na moderní stavby i návrat ke starším principům výstavby větších celků potvrzuje i PhDr. Josef Vařeka, DrSc., spoluautor encyklopedie Lidová architektura: „Zájem o lidovou architekturu mezi veřejností roste, což jistě souvisí také s rostoucí oblibou tradičních přírodních materiálů. Lidová stavení slouží jako inspirace i pro návrhy novostaveb. Historické stavební technologie a konstrukční detaily prokazují i dnes svoji funkčnost, což lze pozorovat třeba při opravách památkově chráněných objektů, kde jsou tyto technologie a detaily s úspěchem používány. Tradiční zástavba může současné stavebníky inspirovat také svými urbanistickými a ekologickými kvalitami, neboť tradiční stavení svým zasazením do terénu respektují venkovskou krajinu a její měřítko.“2

přílohy

seminární práce Kamil Mrva | kořeny, vzdělání, inspirace

realizace - rodinné domy

vlastní dům, Kopřivnice 2003

Zásadním projektem byl jeho vlastní dům. Chtěl si nejprve něco postavit sám a zažít si proces stavění na vlastní kůži. Vytvořit dům, kde by mohl dále pracovat a kam by za ním mohli chodit klienti. Dnes už sem většinou chodí klienti, kterým se líbí to, co dělá, sledují jeho tvorbu a nakonec ho osloví pro svůj záměr.

Svým konceptem tří elementárních, pouze materiálově a tvarově odlišných hmot vychází z odkazu funkcionalistické tradice, ale není jednoznačným představitelem tohoto směru. Funkce, prostor a provoz je pro Mrvu základem při navrhování. V domě používá jednoduché a čisté tvary i materiály, založené právě na funkci. Důraz je kladen na dostatek světla, na uzavřenost intimních prostor, na dostatečnou variabilitu prostoru.

Toto stavení v Kopřivnici působí jako zjevení – čistota forem tu dosahuje až geometrické abstrakce. Vnější charakter komplexu je navržen z přírodního materiálu - pro část k bydlení byly použity režné betonové tvárnice, na pracovní část dřevěný obklad. Základní hmoty ateliéru jsou vůči sobě posunuty a propojeny skleněným kubusem. Horizontální vrstvení zdiva a svislé a diagonální dřevěné profily ateliéru vytvářejí zásadní výtvarný prvek.

Materiálová jednota je podpořena interiérem. Vnitřní prostory celého obytného komplexu jsou navrženy opět ze dřeva, betonu a skla. Borovicové dřevo symbolizuje spojení bydlení s přírodou a také tradicí zdejšího valašsko-lašského regionu. Sklo a beton tak trochu upomínají na pozdější průmyslový charakter blízkého centra města. Vstupní část doplňuje elegantní a veskrze účelná lehká pochozí terasa z modřínu. Domek vypadá na první pohled, jako by visel ve vzduchu. Za to může základová deska typu balkonu. Mrva prý dokonce přemýšlel, že by pod dům umístil osvětlení, aby to vypadalo, jako by dům chtěl odlétnout.

Po pěti letech se dům i zahrada stále vyvíjejí a oba si dělají, co chtějí. Dřevo i beton se mění, zahrada roste a stárne. Jedině tak se propojí bydlení s přírodou a stane se tak ještě kvalitnějším.

rodinný dům, Dolní Bečva 2006

Tento přízemní rodinný dům jednoduchého tvaru připomínající klasickou zástavbu historických domů, jaké se v tomto regionu stavěly, navrhoval Mrva pro svého bratra. Je koncipován jako dřevostavba. Vzhledem k hodně omezenému rozpočtu měl na starosti i koordinaci stavby. Podobně jako u svého domu se tedy i zde pohyboval přímo na stavbě. Jeho rodina ho v jeho profesi podporuje od počátku a nechávají mu v navrhování relativně volnou ruku a důvěru.

Novostavba se nachází v mírně svažitém terénu na okraji obce Dolní Bečva, nedaleko Rožnova pod Radhoštěm, v oblasti CHKO Beskydy. Z jižní strany je umístěna Mrvova oblíbená lehká dřevěná pochozí terasa, která opticky rozšiřuje obývací prostor směrem do exteriéru. Vnější charakter je dán volbou přírodního materiálu, kterým se stal dřevěný modřínový obklad kombinovaný s moderním zasklením.

další rodinné domy

Rodinný dům, Kopřivnice, ukázka typického Mrvova rukopisu Rodinný dům Kojetín, zřetelná inspirace stylem Franka Lloyda Wrighta

realizace – rekonstrukce

rekonstrukce a přístavba firemního sídla UAX, Bernartice nad Odrou, 2007

Bernatice je průměrným, nevýrazným městem, bez starobylých roubenek, bizarních socialistických staveb i záchvěvů moderní architektury. Možná proto na její obyvatele působila proměna bývalé kancelářské budovy JZD podle architekta Kamila Mrvy jako zjevení. Kamil Mrva přišel s nápadem šedou krabici z 50. let s nulovou hodnotou z hlediska architektury obalit do fasády z neopracovaných střešních latí. Nápad jednoduchý a přitom neskutečně efektní. Budova nehýří barvami, přesto je nepřehlédnutelná. Fasáda z pravidelných modřínových latí budovu skryla, a přitom zviditelnila. Ale prosazení projektu na místních úřadech nebylo vůbec jednoduché. Pozornost budově věnují i odborníci. Kamil Mrva byl vyzván Akademií architektů, aby se s realizací přihlásil do letošní Grand Prix a budova získala také cenu Fasáda roku 2007 v Moravskoslezském kraji.

Kamil Mrva tu opět uplatňuje svou charakteristickou jednoduchou a tím silnou koncepci, využití přírodních materiálů v kombinaci s prosklenými plochami nesmí chybět.

realizace – občanské stavby

Hotel Olympia

Elegantní světlá budova hotelu Olympia je v Kopřivnici tak trochu návštěvou z jiného světa. Dům s prosklenou kavárnou a terasou si říká o to, aby časem získal podobně laděné sousedy a kopřivnické centrum získalo potřebný impuls zničený průmyslovou minulostí města za minulého režimu. Východiska pro nové, k historii i okolí citlivé urbanistické realizace se dnes hledají těžko a skoro jako by neexistovala. Kopřivnicí a hlavně návrhy na řešení jejího centra se rád zabývá právě Kamil Mrva. Před čtyřmi lety uspořádal workshop, kde se s několika kolegy a zhruba šedesáti studenty zabývali urbanismem města společně. Jedním z témat bylo vytvoření nového centra kolem pěší zóny. Protože tu chyběla možnost kvalitního ubytování, zahrnuli do studií rovněž budovu hotelu. Shodou okolností se pak o něco později seznámil s klientem, který měl o stavbu ubytovacího zařízení na blízkém místě zájem. Dům tvoří další výškovou dominantu v centru Kopřivnice, ale jeho silueta působí klidně a elegantně. Přispívají k tomu úzká, dva metry vysoká okna, zajímavě provedená fasáda, na níž září stříbřité pruhy, a také prosklené přízemí s kavárnou a terasou, které ze štíhlé hmoty vybíhá do prostoru. Tímto způsobem dům ulici vskutku oživuje - jeho provoz je tu jak na dlani, a přitom vizuální otevřenost interiéru není nepříjemná ani hostům, ani kolemjdoucím. Právě naopak: komunikace je zabydlena hotelovými prostorami, a ty se tak vlastně stávají její součástí.

Na této stavbě sice Mrva nepoužil dřevěné prvky (také jde o budovu v centru města, nikoli v přírodě jako většina jeho rodinných domků), objevuje se tu ale typická střídmost materiálů – beton, kov a sklo - a s nimi jen několik základních barev - šedá, stříbřitá, červená. Charakteristické rysy, které nesmí chybět jsou samozřejmě jednoduchost tvarů, jednoduchost provozu a přehlednost. Budova tvoří jednoduchý, silný celek.

závěr

Kamil Mrva je označován jako architekt střídmé noblesy. S tímto označením naprosto souhlasím, jeho styl se mi líbí a neméně jeho přístup k domům navrhovaným převážně pro bydlení střední třídy – spojení bydlení člověka, propojení interiéru s vnějším prostředím, s domestikovanou přírodou zahrady, s volným pohledem na nebe. Řeší otázku společných a intimních prostor v domě, vnější veřejné tváře domu a ukryté podoby stavby, kterých si na první pohled možná málokdo všimne.

Velmi kladně hodnotím jeho vztah k materiálům a životnímu prostředí. Ačkoli vychází z tradic lidové architektury, navrhuje stavby nadčasové, moderní a přesto stále nenásilně spjaté se svým okolím.

Architekturu Mrva rád přirovnává k ženě a opravdu se tím i řídí: „Tak, jako se chováme k ženám, bychom se měli chovat ke stavbám – citlivě a s respektem.“

Na úplný závěr bych chtěla uvést jeho oblíbený citát: „Dobrá architektura je vždy výsledkem dobré civilizace, bez umění a architektury nemá naše civilizace duši.“ Frank Lloyd Wright.

1 K. Kuča – Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 2 http://www.s-m-art.com/article.php?article_id=62&lang=cs

literatura

knihy Karel Doležel, Kamil Mrva - Kamil Mrva - Architects

časopisy Era 21 3/2005 Architekt 12/2003 Dolce vita 7/2007 Můj dům 1/2006 Dům a zahrada 10/2007

internetové stránky http://www.mrva.net/ http://archiweb.cz/ http://bydleni.idnes.cz/dum_stavime.asp?r=dum_stavime&c=A050615_132946_dum_stavime_pet http://www.reflex.cz/Clanek31855.html http://blueantstudio.blogspot.com/2008/02/kamil-mrva-architects.html 

přílohy

seminární práce Kamil Mrva | kořeny, vzdělání, inspirace