Konference | Umělci: Prostředníci změny?

 Název:

 Konference | Umělci: Prostředníci změny?

 Kdy:  30. 9. 2010; 12:00 - 21:30

 Kde:  Národní technická knihovna, Technická 6, Praha 6

 Pořádá:  Heinrich-Böll-Stiftung

 Více informací:  www.institutumeni.cz

Konference má přivést ke společné debatě osobnosti z různých oblastí umění (divadlo, literatura, vizuální umění) spolu s kritiky a odborníky ze společenskovědních oborů z České republiky a Německa a na základě jejich osobní zkušenosti či prostřednictvím pohledu jejich vědního oboru diskutovat vliv současného umění na společnost. Má také diskutovat následující otázky: Jak vypadá dnešní „angažované umění“, jaká témata si vybírá a jak se tato témata proměňují? Nabízejí umělecké projekty v době krize nové perspektivy, koncepty, ideje či vize? Jak se umělci zapojují do veřejných záležitostí? Daří se současným „angažovaným“ umělcům oslovovat publikum, a jakými způsoby to dělají? Jaké rozdíly a podobnosti vyplývají z česko-německého srovnání?

Konferenčními jazyky pro 1. a 2. panel jsou čeština a němčina a pro 3. panel čeština a angličtina. Simultánní tlumočení zajištěno.

Registrace na konferenci „Umělci: Prostředníci změny?“ na www.institutumeni.cz

V rámci Dnů Heinricha Bölla je v NTK připravena také výstava "Obhájci lidských práv v Rusku".

Když se člověk veřejně angažuje na obranu těch, co nemají zastání, vždycky tím něco riskuje. Zvlášť to platí, brání-li slabé proti zvůli mocných. Obránci lidských práv a aktivisté v Rusku riskují mnoho, dokonce svůj vlastní život. Putovní výstava, která vznikla z iniciativy Člověka v tísni a ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung, přináší vhled do více než desítky konkrétních příběhů ruských aktivistů, jež v posledním desetiletí za svou práci zaplatili životem. Kromě dnes již světoznámé novinářky Anny Politkovské, zavražděné v říjnu 2006, se návštěvníci budou moci seznámit s dalšími, méně známými osudy těch, kteří se přes všechna rizika pouštěli do životu nebezpečných témat současného Ruska: vyšetřování zločinů v Čečensku či boji proti ruskému fašistickému hnutí. Jejich vraždy dosud nejsou objasněny a viníci potrestáni.

Výstava trvá do 2. 10. 2010.

Program konference:

11.30–12.00 Registrace 12.00–12.30 Zahájení

12.30–14.00 Panel 1: Divadlo dnes – sociální laboratoř?

Politika je od počátku spjatá s pojmem „reprezentace“, a to znamená s divadlem. (V. Bělohradský) Politika a divadlo měly v českých zemích k sobě vždy blízko, ač v různých dobách různým způsobem. Současné umělecké projekty odrážejí jistý „politický obrat“, který je spojen s redefinováním vztahu kulturní sféry a veřejného prostoru – umělecká sféra, zdá se, se v jistém smyslu snaží plnit funkci náhradního veřejného prostoru, který se stává působištěm kritické teorie.

Můžeme o současném divadle uvažovat jako o sociální laboratoři, která usiluje o obnovení ne-lhostejnosti společnosti ke kritickým obrazům sebe sama? Do jaké míry se daří divadlu vstupovat do veřejného prostoru? Jaké jsou jeho možnosti a nástroje, jak poukázat na nutnou změnu chování v současné společensko-ekonomické situaci? Jakou roli – či dokonce odpovědnost – má v tomto procesu umělec? V Německu se termín politické divadlo běžně užívá. Jak je to s politickým divadlem v Čechách? Jaké divadelní projekty v tomto smyslu vznikají u nás a jaké v Německu? Co očekává od divadelního představení české publikum a co německé? Co vyplývá z česko-německého srovnání?

Václav Bělohradský (filozof, Praha/Terst) Renate Klett (dramaturgyně a divadekní kritička, Berlín) Miroslav Bambušek (dramatik a režisér, Praha) Eva Salzmannová (herečka, Národní divadlo, Praha) Moderátor: Ondřej Černý (ředitel, Národní divadlo, Praha)

14.00–14.30 Coffee Break

14.30–16.15 Panel 2: Síla slov – literatura jako námitka

Jaký byl společenský význam literatury v době Heinricha Bölla, jak se od jeho doby proměnil a jak jej vnímáme dnes? Do jaké míry je dnes ještě literatura možným nástrojem kritiky a rezistence – nepřevzala její úlohu „mocnější“ audiovizuální média? Jakou společenskou a politickou úlohu má bezbřehá možnost publikování na literárních serverech, blozích a díky webu 2.0 – jsou její plody stejně relevantní jako literatura vycházející v tištěných periodikách a knihách? Jací současní autoři se ve svých dílech vyjadřují k politickým a společenským otázkám a problémům? Do jaké míry je tato oblast zajímavá pro současné literární kritiky a vědce? Jak v současnosti glosují aktuální společenské a politické problémy spisovatelé z generace, která byla ve svých dílech společensky a politicky angažovaná – jednak autoři narození před rokem 1945, jednak autoři zařazovaní do tzv. undergroundu? Je současná obliba fantasy a sci-fi literatury, převážně u mladých lidí, známkou ústupu společenské a politické funkce literatury? Jde v případě obliby fantasy a sci-fi literatury o ústup do vlastních světů a od společného světa? (V. Bělohradský)

Tanja Dückers (spisovatelka, Berlín) Radka Denemarková (spisovatelka, Praha) Ivan Klíma (spisovatel a publicista, Praha) Burkhard Müller (literární kritik, Chemnitz) Luděk Navara (novinář a spisovatel, Praha) Moderátor: Pavel Mandys (publicista, Praha)

16.15–16.45 Coffee Break

16.45–18.30 Panel 3: Krize, jaká krize? Umění v nových podmínkách

V šedesátých letech dvacátého století se politizace umění projevovala jako kritika samotných institucí „světa umění“, dnešní „politické umění“ poukazuje na konflikty ve společnosti, aniž by zároveň zpochybňovalo své vlastní produkční podmínky, zároveň však legitimizuje politicko-ekonomický systém, jehož je domněle autonomní „svět umění“ projevem (V. Magid).

„Čím může umění přispět společnosti jako umění?“ (V. Magid). Jaký je vztah estetické autonomie uměleckého díla a jeho zapojení do přetváření lidského světa – tedy politizace umění? Co vyplývá z tohoto napětí mezi dvěma požadavky po povaze umění? Můžeme „politizací umění“ rozumět přímou angažovanost, a tedy ztotožnit takto umění a aktivizmus? Nestává se tak současné sociálně angažované umění sociálním inženýrstvím, které se pohybuje v zajetí dílčích kauz? Může být umění prostředkem kritického odstupu, který umožňuje společnosti nahlédnout sebe samu zvnějšku, uvědomit si svá omezení a pokusit se je překonat? Jaká je role umělce v současném veřejném prostoru, vnímáte nějak její proměnu? „Funguje“ současné výtvarné umění pouze pro umění, je určené pro omezený a zasvěcený okruh zájemců nebo se mu daří oslovit širší veřejnost? Jaká témata se objevují v současných uměleckých projektech? Jak se pozná dobré, kvalitní umění?

Alice Creischer (vizuální umělkyně,Berlín) Jiří David (vizuální umělec, Praha) Dan Perjovschi (vizuální umělec,Rumunsko) Jiří Ševčík (teoretik vizuálního umění, Praha) Moderátorka: Martina Pachmanová (historička umění a kurátorka, Praha)

18.30–19.00 Občerstvení

19.00–21.30 Filmový večer s diskusí: Máte právo vědět

Projekce filmu Příběhy z Jodoku (Yodok Stories, 2008, Andrzej Fidyk, Norsko, Polsko, 83 min.) ve spolupráci s organizací Člověk v tísni s následnou diskusí s pozvanými hosty. Významný polský režisér Andrzej Fidyk přesvědčil divadelního režiséra Jung Sung Sana, který se v roce 1994 po útěku ze severokorejského koncentračního tábora Jodok dostal přes hranice do Jižní Koreje, aby nastudoval muzikál věrně zachycující otřesné praktiky uplatňované v táboře. Mrazivé taneční choreografie, chorály a muzikálové árie vkládané mezi velmi otevřené popisy očitých svědků utrpení v severokorejských koncentračních táborech jsou umělecky působivou výpovědí o zločinech jedné z nejtvrdších diktatur na světě.

Heinrich-Böll-Stiftung si v letošním roce připomíná 20 let od svého působení ve visegrádských zemích

Heinrich-Böll-Stiftung je politická nadace, blízká německé Straně zelených Bündnis 90/Die Grünen, která má zastoupení ve 28 zemích světa. Pražskou kancelář otevřel v roce 1990, jako vůbec první v zahraničí, Milan Horáček. Jejím hlavním cílem je politické vzdělávání s důrazem na hodnoty jako jsou udržitelný rozvoj, demokracie, lidská práva a spravedlnost. Svými aktivitami usiluje o prosazování sociální emancipace a rovných šancí žen a mužů v politice a společnosti. Angažuje se také v oblasti rovného postavení kulturních a etnických menšin. Pražská kancelář koordinuje aktivity v oblasti energetické politiky a ochrany klimatu ve střední a východní Evropě. Dalším tematickým okruhem činností je evropská integrace a zahraniční politika EU.