Radikální konverze masivního obilného sila na galerii současného afrického umění

Pondělí, 2. Říjen 2017 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Na začátku procesu byl obrovský objekt vysloužilého kukuřičného sila na přístavišti Kapského Města. Svého času vůbec nejvyšší stavba postavená ve dvacátých letech minulého století přestala svému účelu sloužit kvůli přesedlání transportu obilovin ze železniční na lodní dopravu. Nový život majestátnímu industriálnímu objektu vdechlo studio slavného londýnského umělce Thomase Heatherwicka, který silo přeměnil v muzeum současného afrického umění Zeitz MOCAA. Sám Heatherwick transformaci popisuje jako "archeologický proces", při kterém se snažil spíše o destrukci původní hmoty než o vytváření nového.

Muzeum Zeitz MOCAA, Thomas Heatherwick © Iwan Baan
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Thomas Heatherwick
Světadíl Afrika
Země Jihoafrická republika
Město Kapské město
Datum projektu 2011
Datum realizace 2017
Plocha pozemku 9 500.00m2

Obilné silo v Kapském Městě kdysi sloužilo ke skladování a třídění kukuřice dovezené ze všech koutů Jižní Afriky. S nástupem kontejnerové lodní dopravy došlo ovšem k vyřazení tohoto obrovského betonového kolosu z provozu a hledalo se jeho nové využití. Krátce poté, co Victoria a Alfred Waterfrontovi oslovili studio s projektem úpravy celého území, vznikla iniciativa za vybudování prvního mezinárodního muzea zasvěceného současnému africkému umění na tomto kontinentu. Oba stavební programy probíhaly ve stejnou dobu a snažily se o přeměnu obilného sila v nový domov sbírek současného umění Jochena Zeitze a Nadace Zeitz.

Původní budova sestávala ze dvou hlavních prvků – třídící věže a bloku dvaačtyřiceti těsně semknutých jednotlivých sil. Namísto přikročení k rozsáhlé demolici se studio rozhodlo pro konverzi bezpočtu betonových tubusů ve výstavní prostory při zachování industriálního charakteru sila. Záměrem studia bylo do betonové konstrukce vyřezat velký centrální prostor pro vytvoření hlavního společenského prostoru, který odhaluje původní spleť linií konstrukce.

Obvodové tubusy byly značně sníženy a přeměněny v galerie pro stálé i dočasné výstavy. Zaříznuté tubusy nad prostorem atria přivádějí dovnitř sluneční světlo díky silným vrstvám laminovaného skla se vzorem od západoafrického umělce El Loka. Ve třídící věži byly uřezány betonové stěny mezi konstrukčním rámem pro vytvoření nových trojrozměrně tvarovaných oken, která odrážejí kaleidoskop textur a barev měnící se po celý den. V noci záře světel uvnitř budovy transformuje věž v maják uprostřed přístavu.