ARCHINEWS 1|07 | Jak se z člověka stane architekt
A jak se z něj stane navíc dobrý architekt? Čím vším by (si) měl na škole projít a co je naopak skoro až zbytečné? Málokterá vysoká škola dostatečně připraví na praxi – to je fráze, která je sice naprosto logická, ale alibisticky ji používat jako zaklínadlo je hloupost. Každý chce změnu k lepšímu, nejen architekti. Otázkou ovšem zůstává, jak jí dosáhnout. Předtím je ale nutné zodpovědět, čeho se má dosáhnout.
Klára Pučerová , 23. 4. 2007
Každá škola je něčím specifická. Je to dané nejen prostředím (kontinent, oblast nebo země) a tradicí samotné instituce, ale především postavením oboru ve společnosti a přednášejícími. Pokud není stát nakloněn vysokoškolskému vzdělání a školu svazuje byrokracie, je prvním kamenem úrazu hlavně nedostatek financí a možnost rozvoje.Na druhou stranu nejsou peníze zárukou kvality. Tou by mohly být silné osobnosti a autority oboru, flexibilita prosazování změn nebo smysluplná komunikace o studiu přímo se studenty. Uznávaná autorita je konkrétně na FA ČVUT dost ožehavé téma. Kdo je autoritou mezi architekty, nemusí být stejně uznávaný mezi studenty. Dobrý architekt ještě také nemusí být dobrým pedagogem.Nejde však jen o fakultu architektury. Osobně jsem zatím nepotkala člověka, který by mě začal vyjmenovávat, jak u nich na„vejšce“ mají vychytaný studijní program, dostatek odborníků, exkurzí nebo praxí, skvěle fungující zapisování předmětů a zkoušek. Pokud teče do bot nebo se s něčím v tabulkách prostě nepočítá, musí jen student doufat, že v patřičné kanceláři sedí někdo, kdo mu je ochoten a schopen pomoci.CCEA (Centre for Central European Architecture) se pokouší cyklem přednášek (I. Kroupa, R. Koucký, J. Kynčl a J. Knesl, R. Kolařík a E. Jiřičná, J. Stempel a O. Beneš) definovat základní otázky ve studiu zejména na úrovni vedoucího ateliéru. Těžiště formování studenta neleží sice pouze na přístupu pedagogů ke studentům, protože vystudovat architekturu znamená strávit mnohem víc času jinou prací než v ateliéru, ale na druhou stranu… Pokud nemáte na škole možnost setkávat se se zajímavými lidmi, kterých si vážíte, těžko pak odpovíte někomu na dotaz, proč obor vlastně studujete, a jestli vás baví. Osobně si nemyslím, že by kniha, která vznikne ze záznamů přednášek CCEA, mohla výrazně pohnout s mašinérií vysokých škol. Spíš mám dojem, že si díky takovým přednáškám a setkáním začnou uvědomovat sami studenti, kam by se až mohlo zajít, a co mají chtít.„Vidíme-li ve vás svého prvního kandidáta, znamenal by váš příchod konečně průlom do zdiva konzervativní bašty škol. Tu otevřeně přiznáváme, že jsou posluchači, kteří vyslovují značné pochybnosti, zda opět nový, vytoužený učitel neklesne v to mrtvé ovzduší školy, zda nezdrtí ho pevný rámec pověstné kastovnické autonomie naší vysoké školy anebo nezískají ho hladká slova domněle školou prováděné reformy?“, takto vítal téměř před sto lety předseda Spolku posluchačů architektury Jindřich Fialka nového profesora, kterého se SPA podařilo prosadit. Alespoň tak to o příchodu Antonína Engela napsal Karel Honzík.Závěr ať si každý udělá sám, jen bych ráda podotkla, že odpovědnost neházím na studenty a nevidím jen špatné konce, ale české hospodské brblání nikdy nepomohlo. Bez dobrých pedagogů, byť by měli naprosto odlišné modely výuky, škola dobrá nebude. A dobří učitelé z nebe nepadají a sami třeba nepřijdou…Z OBSAHUUDÁLOSTINÁZORY1 JAK SE Z ČLOVĚKA STANE ARCHITEKTANKETA1 KAPLICKÉHO OKO NA LETNÉPŘEDNÁŠKYROZHOVOR2 PAVEL HLADÍK: ARCHITEKTURA JE PRO MĚ VĚDNÍ OBORFOKUS3 CO ZNAMENÁ GLOBALIZACE V IT PRO MAJITELE SOFTWARU? PROFIL ARCHITEKTA4 CESTA Z HUMPOLCE DO PRAHY5 10 OTÁZEK PRO LUĎKA RÝZNERASOFTWARE6 VÝHODNÉ LICENCE ARCHICADU6 SKETCHUP 6 PŘINÁŠÍ ŘADU NOVINEK7 KNIHOVNY PRO NAVRHOVÁNÍ INTERIÉRŮHOT LINEMOHU VLOŽIT ČÁST PDF DOKUMENTU S DETAILY OD VÝROBCE DO ARCHICADU?HARDWARE7 ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACEREALIZACE8 CENTRUM EKOLOGICKÝCH AKTIVIT MĚSTA OLOMOUCEstáhnětě si ArchiNEWS ve formátu PDFTitulní foto: Andrea Lhotáková
