Architektura /

Univerzální velkoprostorová učebna

V kontextu českého školství jde o netradiční řešení otevřeného výukového prostoru, určeného zejména pro výuku architektonické i urbanistické tvorby. Objekty dnešní Fakulty stavební a Fakulty architektury byly dokončeny na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. V severozápadní koncové sekci podlouhlé a nízké budovy D, spojené propojovacími krčky se vstupní budovou C, vznikla atria, která plnila zejména funkci hospodářských dvorů sloužících k přístupu do zkušebních hal, dílen a laboratoří, k uskladňování materiálů a parkování manipulační techniky.

Časopis Architekt , 14. 1. 2009

V devadesátých letech byla založena na Fakultě stavební katedra architektury. Chyběly jí větší otevřené prostory, které by mohly sloužit více účelům – výuce, prezentování nových návrhů a myšlenek i relaxaci. Bylo tedy logickým rozhodnutím ze strany katedry, že využije hospodářský dvůr, který svou původní funkci již na 100 % nenaplňoval, k vestavbě velkého multifunkčního učebního prostoru. Původní zásobovací funkce dvora přitom musela být alespoň v omezené formě zachována.

Leitmotivem celého projektu je továrna na nápady. Zastropením celého dvora vznikla velká otevřená až průmyslově působící hala. Volné rozmístění pracovních stolů v prostoru respektuje aktuální potřeby jednotlivých ateliérů, které se tak mohou smršťovat, expandovat i sdružovat s ostatními ateliéry. Studenti se neuzavírají za neprostupné zdi, naopak mohou sledovat, jak se vyvíjejí nápady v jiných ateliérech. V přízemí haly se v současné době nachází tři menší a dva větší ateliéry, které jsou vzájemně odděleny výrazně žlutými mobilními skříňkami s uzamykáním. Jejich zadní stěna může sloužit jako nástěnka a zároveň je akustickým tlumičem. Akustickou funkci zastávají i mobilní stěny, které dotvářejí soukromý prostor a na které se dá i promítat. Pracovní stoly se dají v případě potřeby obrátit a mohou sloužit jako výstavní panely. V těsné návaznosti na vlastní výukové prostory je modelovna pro fyzické modely a respirium určené k relaxaci a setkávání. Hlavní nástup do výukového prostoru zůstal v místech, kde je spojena budova D s budovou C pěší lávkou, buď v 1. NP přímo do prostoru ateliérů, nebo na galerie v 2. NP, odkud je přes zavěšené lávky přístup do čtyř zavěšených učeben, určených pro vzájemná setkávání studentů. Denní osvětlení je zajištěno podélnými světlíky a prosklenými boky zvýšené střešní konstrukce. Jako ochrana před slunečním svitem jsou na bočních zaskleních osazeny vnější žaluzie, polykarbonátové zavření světlíků v úrovni podhledu dává prostoru difuzní světlo. Nosná konstrukce původního objektu je montovaný železobetonový skelet, se zavěšeným obvodovým pláštěm. Projekt počítal s odstraněním obvodového pláště a pojízdných vrstev vnitřního dvora a vestavěním nové ocelové konstrukce, pokud možno nezávislé na původních konstrukcích. Nová ocelová konstrukce je tvořena sloupy, které jsou založeny buďto na nových základových patkách, nebo na zesílených stávajících suterénních konstrukcích. Sloupy vynášejí spojovací lávky 2. NP, částečně schodiště a hlavně příhradové vazníky tvořící konstrukci střechy. Na té jsou zavěšeny 4 konzultační boxy a také části schodišť a lávek. Schodiště jsou tvořena propojenými ocelovými příhradovými nosníky s plechovou kapotáží, stupně jsou z ohýbaného plechu s protiskluzným nátěrem. Na střeše je umístěna ocelová rámová konstrukce strojovny VZT, která je opláštěná vlnitým plechem, který slouží jako akustická clona.

Z hlediska designu materiálů a povrchů interiéru jsme se drželi průmyslového a technického výrazu konceptu továrny, který navazuje i na charakter přiléhajících hal. Základ byl v jednoduchosti a přirozenosti působících materiálů, bez zbytečných povrchových úprav. Smyslem rekonstrukce bylo vytvořit kompaktně fungující celek, který by zajišťoval kompletní služby pro chod katedry. Tento návrh se však z provozně-finančních důvodů nerealizoval v plném rozsahu a v projektu se už počítalo s výrazným omezením. Prostor změn byl nově de facto definován obrysem původního hospodářského dvora s přidružením místností v 1. NP směrem k jihozápadní a severovýchodní fasádě. Uzavřené ateliérové místnosti, počítačová místnost a kanceláře pedagogů byly z programu vyškrtnuty.

Psáno pro Architekt 01 | 2009

Foto: eArch

Urbanismus a jeho výuka / text Jan Jehlík | Hotel Karlov / Lábus AA,  Ateliér K2 / připravili Hana Vinšová a Michal Janata / Žánrový luxus a konec podvojnosti, recenze / Michal Janata | Akademické náměstí v Brně | Rozhovor s Jiřím Musilem / Krize a naděje urbanity / připravil Michal Janata | Rodinný dům ve Svinařích / Sabina Měšťanová, Jaroslav Zima / D3A | Rodinný dům v Lysolajích / Karel Thér | Lávka přes Svratku / Jiří Stráský / SHP, Václav Hlaváček / Studio ACHT | Univerzální velkoprostorová učebna FSV ČVUT Praha / Jiří Smolík, Zdeněk Rychtařík / Vyšehrad atelier | Výuka základů architektonického navrhování / text Eva Fantová | 36 hodin v Čándigarhu / Adam Gebrian | Fresh juice bar, Praha / Casua | Strategie měst 19. století / text Michal Janata | Loňský rok v architektuře studie | Dostavba domu umění v Ostravě / Veronika Medková | Nový domov 2008 | Ohlédnutí 74 Jörn Utzon / text Josef Horný | Zlatá šedesátá léta v české architektuře 20. století / Petr Kratochvíl | Místo pro kabelku – Zaha Hadid / text Eva Heyd | Nové objevy sepulkrální architektury Vladimíra Fultnera / text Marcel Pencák | Výsostný urbanismus Antonína Engela / text Petr Krajči | Salon architektů a inženýrů pojedenácté | Jaké jsou možnosti využívání českých klášterů? / text Eva Wagnerová

Rozhovor se zástupcem vedoucího katedry architektury, Tomášem Šenbergerem

Připravila Eva Bílková

Jak znělo zadání a jaké je nyní praktické využití prostoru? Předmětem zadání bylo získat zastřešením vnitřního dvora budovy D velkoprostorovou učebnu pro výuku ateliérů architektonické tvorby pro studijní program Architektura a stavitelství. Prostor měl být univerzální, s možností různých variant dělení na výukové kóje/ateliéry (max. 8) až po jeden shromažďovací nebo výstavní prostor. V návaznosti na hlavní výukový prostor byla naplánovaná modelárna pro výrobu architektonických modelů studentů a odpočinkový kout/respirium s automaty na nápoje. Praktické využití se od původní představy téměř neliší.   Jak se toto poněkud netypické řešení osvědčilo v praxi? V našich podmínkách se řešení zdá poněkud netypické, ale pro tvůrčí vzdělávání architektů se společné velké ateliéry často používají (např. i na FA TU v Liberci je jeden ateliér o ploše cca 1000 m2). Atmosféra je v takovém prostoru zcela jiná, kontakty bezprostřední, navíc je prostor téměř trvale volně přístupný, a umožňuje tak studentům pracovat na svých projektech nebo na modelech i v době mimo vyhrazené hodiny výuky. Jediná komplikace, se kterou se postupně vyrovnáváme, je zvýšená hladina hluku, způsobená použitými tvrdými materiály (drátkobeton na podlaze, sklo, polykarbonáty) – daň za čistotu architektonického konceptu. Kromě výuky se Ateliér D od prázdnin osvědčil jako ústřední prostor pro několik konferencí a v době mimo výuku si ho oblíbili i filmaři a některé velké firmy pro pořádání společných pracovních setkání.   Jak jsou spokojeni studenti? Průzkum jsme prozatím nedělali, ale vzhledem k tomu, že Ateliér D je permanentně plný studentů – a to i v době mimo pravidelnou výuku, tak předpokládám, že si na nové prostředí studenti rychle zvykli.   Měli studenti či zaměstnanci fakulty možnost například v rámci seminárních prací řešit revitalizaci těchto prostor? Pro projekty podobného typu je nezbytné oslovit komplexní projektové kanceláře, zpravidla je nutné vypsat i výběrové řízení na projektanta. Nicméně, někteří pedagogové řešili tento prostor se svými žáky ve svých ateliérech.   Stavba se prováděla za provozu. Došlo k nějakým nepředpokládaným technologickým problémům? Jeden – nikoli ale nepředpokládaný – byla likvidace azbestu z obvodových panelů lehkého pláště, která se prováděla na místě a více jak o měsíc prodloužila stavební práce. Trochu komplikací způsobila – proti původní dokumentaci – jiná poloha podzemních konstrukcí ve dvoře (základy, podzemní nádrže) a proti předpokladu i změřená nedostatečná únosnost zeminy ve dvoře.     SE STUDENTY   Školní rok je v plném proudu a učebna prochází „zatěžkávací“ zkouškou. A jaké jsou názory studentů? Na první pohled jakoby industriálně vypadající velkoprostorová hala přináší nové pohodové místo jako informační a názorové fórum. Problémem je všudypřítomná hladina hluku, pro někoho možná motivující, pro druhého rušící. Největší zdroj hluku, způsobený posouváním kovových noh židlí po betonové podlaze, však již byl odstraněn. Řešení se nakonec ukázalo velice prosté, „obout“ židle do gumových krytek na hole. Ve zdravotnických potřebách se takovéto zakázce asi nestačili divit. Jako stresující označili tento prostor, ve kterém se neměli možnost soustředit, někteří absolventi státních závěrečných zkoušek. Dalším problémem se ukázaly pórorošty spojující zavěšené boxy s galerií. Oko si přijde na své, pokud nad vámi kráčí dívka v sukni. V případě úzkých podpatků je třeba chodit po špičkách. Nikoho rovněž nepotěší, pokud mu bude padat bláto a sníh přímo do notebooku (pod lávkami jsou umístěny stoly v ateliérech).   Velkoprostorová učebna určitě nebude vyhovovat všem, negativa jistě vyváží inspirativní změna standardního školního prostředí. V případě výuky v ateliérech a státních zkoušek je do značné míry odvážným experimentem. Hala se stala živoucím organismem a jako takový se bude jistě v budoucnu vyvíjet.

 

Psáno pro Architekt 01 | 2009

Foto: eArch

Urbanismus a jeho výuka / text Jan Jehlík | Hotel Karlov / Lábus AA,  Ateliér K2 / připravili Hana Vinšová a Michal Janata / Žánrový luxus a konec podvojnosti, recenze / Michal Janata | Akademické náměstí v Brně | Rozhovor s Jiřím Musilem / Krize a naděje urbanity / připravil Michal Janata | Rodinný dům ve Svinařích / Sabina Měšťanová, Jaroslav Zima / D3A | Rodinný dům v Lysolajích / Karel Thér | Lávka přes Svratku / Jiří Stráský / SHP, Václav Hlaváček / Studio ACHT | Univerzální velkoprostorová učebna FSV ČVUT Praha / Jiří Smolík, Zdeněk Rychtařík / Vyšehrad atelier | Výuka základů architektonického navrhování / text Eva Fantová | 36 hodin v Čándigarhu / Adam Gebrian | Fresh juice bar, Praha / Casua | Strategie měst 19. století / text Michal Janata | Loňský rok v architektuře studie | Dostavba domu umění v Ostravě / Veronika Medková | Nový domov 2008 | Ohlédnutí 74 Jörn Utzon / text Josef Horný | Zlatá šedesátá léta v české architektuře 20. století / Petr Kratochvíl | Místo pro kabelku – Zaha Hadid / text Eva Heyd | Nové objevy sepulkrální architektury Vladimíra Fultnera / text Marcel Pencák | Výsostný urbanismus Antonína Engela / text Petr Krajči | Salon architektů a inženýrů pojedenácté | Jaké jsou možnosti využívání českých klášterů? / text Eva Wagnerová

 

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři