Nový motor pro Waltrovku

Továrna firmy Walter vyrostla na počátku minulého století na předměstí Prahy – uprostřed polí a zelených ploch se tu vyráběla nejdříve kola, motocykly a nakonec i letecké motory. Výroba zde pod hlavičkou firmy Motorlet pokračovala až do devadesátých let, kdy byla postupně přesunuta jinam. Mezitím se zástavba přelila všude okolo a pozemek velikosti menší městské čtvrti se stal integrovanou součástí města nedaleko od stanice metra. Nový vlastník poté vyvolal požadavek na celkové urbanistické řešení dané lokality. Vzhledem k úctyhodným rozměrům tohoto území šlo o nelehký úkol, do něhož se pustilo několik urbanistických týmů včetně zahraničních konzultantů.

Tři roky hledání

Současná zastavěnost území je přibližně 73 tisíc metrů čtverečních. Jedná se převážně o výrobní a montážní haly doplněné dalšími provozy lehkého průmyslu. Osou celého komplexu od samého počátku byla přímá široká komunikace oddělující jednotlivé bloky, lemovaná vzrostlými stromy. Téměř všechny urbanistické úvahy proto vycházely z rozumného předpokladu, že tato ulice zůstane zachována a stane se místním bulvárem. Pro udržení určité kontinuity a podporu genia loci, který dané místo nesporně mělo a má, bude navíc žádoucí ponechat i několik původních objektů, jež se organicky začlení do nové zástavby.

Tři roky trvalo hledání optimálního rozložení obytných, rezidenčních a administrativních prostor. Zkoumaly se vazby s ohledem na budoucí vývoj dopravní komunikace. Řešilo se, kde má být náměstí, kde místní dominanta, kudy pojedou auta a kde bude prostor pro pěší.

Pracovat na takhle rozsáhlém zadání je vždy především velká výzva. Za vzor sloužily pražské čtvrti jako Vinohrady, Smíchov či Podolí. Také tam totiž v minulosti docházelo k „zahuštění“ původní nesourodé zástavby. Vznikaly bloky domů, jasně vymezující veřejné prostory a ulice od uzavřených a chráněných vnitrobloků. Takový typ zástavby s sebou přináší i přirozené umístění obchodů a služeb v parteru jednotlivých objektů.

Začne se kancelářemi

Pro území jinonického areálu Waltrovky je nadějná hlavně skutečnost, že patří jednomu investorovi. Odpadá tedy časté riziko, že by jednotlivé firmy vlastnící sousední pozemky nenašly společnou řeč a každý své území chtěl maximálně vytěžit bez ohledu na okolí.

Z celého komplexu Q5 Waltrovka je v současné době nejdále rozpracován projekt velkorysé administrativní budovy podél Radlické ulice, jehož veřejnoprávní projednání je v procesu EIA. Na celé území se nyní zpracovává změna územního plánu, která má za cíl danou lokalitu rehabilitovat a najít optimální proporci mezi obytnou a administrativní funkcí ve vazbě na městské prostory i veřejnou zeleň.

Jako nejlogičtější pro administrativní objekty se ukázalo umístění na jižním okraji pozemku – v těsném sousedství rušné Radlické ulice. Nedaleko od ní prochází železniční trať a v blízké budoucnosti se zde budou prohánět auta po mohutné Radlické radiále. Obytné budovy je tak nutné akusticky i opticky oddělit od těchto rušivých vlivů.

V severovýchodním cípu území se rozprostírá zelený vrch: vznikl částečně jako navážka při stavbě výrobních hal a nyní je porostlý náletovou vegetací. Zde se počítá s vytvořením nového veřejného parku. Zeleň bude mít důležité místo po celém území nové Waltrovky. Přes novou objízdnou okružní komunikaci se překlene zelená lávka pro pěší a cyklisty, která bude spojnicí na zalesněný hřbet Vidoule.

Oválné hledí k Vyšehradu

Poloha a podoba administrativní budovy vyplynula z urbanistické studie. Její podélná osa navazuje na hlavní náměstí celého areálu – jsou opticky propojeny. Z náměstí bude vidět čelní zaoblená část s vykrojenou vstupní branou, umožňující průhled až na vzdálený konec budovy, který nemá být handicapován jako prostor druhé třídy kdesi vzadu.

Aby se docílilo optimálního a flexibilního rozvržení vnitřních prostorů, byla stavba navržena jako dlouhá štíhlá budova, zakroucená jako stuha do smyčky, nadvakrát zvlněná. Toto zvlnění předdefinovala zatáčka příjezdové komunikace, která byla vytyčena územním plánem. Budova se jí „uhýbá“ a získává tak organický tvar, který potlačuje případnou monotónnost takového rozměrného administrativního objektu. Zvolené řešení dalo vzniknout vnitřnímu veřejnému prostoru – náměstí s parkovou úpravou, vodními plochami a lavičkami. Aby byl zachován průhled celým objektem, byla první dvě podlaží na několika místech „vybrána“, čímž došlo k rozčlenění dlouhé hmoty parteru a vzniklo tak i volné propojení na Radlickou ulici.

Ze severozápadní strany, která směřuje k obytným domům, má budova čtyři nadzemní podlaží. Zvlněná jižní část je pětipodlažní. Plochá střecha, dobře viditelná z okolních svahů, tvoří jakousi pátou fasádu – bude pokryta zelení a poslouží jako odpočinková terasa. Dominantním prvkem se pak stanou čtyři oválné věže různých výšek, které nabídnou nádherné výhledy do celého radlického údolí a zároveň zajistí komplexu nepřehlédnutelnost z okolních silničních komunikací – stavba bude jasně čitelná a dá o sobě vědět.

Přestože se jedná o jeden objekt, stavebně je rozdělen na pět částí, které mají každá svůj vlastní vstup s recepcí. Je možné stavět na dvě etapy. Jsou navrženy dva samostatné vjezdy do parkingu, což umožní vytvořit v případě potřeby dva zcela nezávislé autonomní prostory.

Skleněné šupiny nad metrem B

Celá budova má konvenční železobetonovou konstrukci, zavětrovanou betonovými jádry – šachtami a schodišti. Je založena na patnáct metrů dlouhých pilotách. Složitější konstrukce nalezneme v místě vstupní brány, kde vznikly velké rozpony, které již nebylo možné vynést klasickou deskou, musely být posílené ocelovými konstrukcemi. Dalším zajímavým místem z pohledu statiky pak budou speciálně překonzolované věže. Vnější obvod stavby je kvůli blízkosti rušné komunikace navržen jako dvojitá provětrávaná fasáda vylepšující akustické hodnoty uvnitř kanceláří. Její povrch je řešen jako celoprosklený lehký obvodový plášť ze systémových hliníkových profilů. Moduly pevného zasklení doplňují otvíravá okna, umožňující nájemcům přirozené větrání. Vnější předsazená fasáda je sestavena z rovných modulů, takže povrch fasády působí zdálky, jako by byl pokryt šupinami. Přízemí bude vyšší než další podlaží. Díky tomu zde lze snadno umístit provozy různého charakteru – restaurace, obchody a další. Vstupní prostory jsou dvoupatrové. Z důvodu kontroly pohybu osob bude možno z garáží vyjet pouze do přízemí k recepci a pak přestoupit. Konkrétní komerční využití parteru by se mělo časem definovat přirozeně, jakmile celý prostor ožije svým každodenním životem.

Prozatím jsou zde navrženy jenom dvě restaurace. Zmíněná lokalita se nachází na trase metra B mezi stanicemi Radlická a Jinonická. Ražené tubusy metra tudy vedou v hloubce zhruba 10 metrů pod povrchem.

Při návrhu nové zástavby v dané lokalitě bylo nutné respektovat podzemní vedení trasy metra, stejně jako na povrchu objekt výdechu hlavního větrání metra. Proto je část nových konstrukcí umístěných přímo nad objektem metra vynesena pomocí mohutné železobetonové desky podporované pilotami, které jsou umístěny mimo půdorys konstrukcí metra.

Stávající poloha výdechu hlavního větrání metra se dostala do kolize s navrhovanou komunikací, a proto bylo nutné výdech přemístit do nové polohy, která by vyhovovala požadovaným parametrům jak funkčním a estetickým, tak i hygienickým.

Adresa s lidskými parametry

V Jinonicích v příštích letech vznikne nová městská čtvrť. Nevyroste na zelené louce, ponese si s sebou určité vazby na minulost. Bude zde sto let stará ulice, vzrostlé stromy. Funkčnost však bude zcela nová. Nastěhují se sem noví lidé. Bude to nová adresa s historií.

 

 

 

 

 

 

Doc. Ing. arch. Jakub Cigler, Assoc. AIA

(*1961 v Praze) 1982–1987 FA ČVUT v Praze 1989 Future Systems London 1989–1997 Studio Jakub Cigler 1990–1997 spolu s Martinem Rajnišem vede ateliér Architektura 1 na VŠUP Praha 1997–2001 CMC architects od r. 2001 Cigler Marani Architects, partner 2008 Architects Registration Board, UK

Vincent Marani, Dipl. arch. AIA

(*1966 v Bostonu) 1984–1989 Illinois Institut Of Technology, Chicago, Illinois, USA 1990–2000 Murphy/Jahn, Inc. Architects, Chicago od r. 2001 Cigler Marani Architects, partner 2008 Architects Registration Board, UK          Akce:  Q5 Waltrovka Office, ul. Na Hutmance, Praha 5-Jinonice  Developer/investor:  Red Group, s. r. o.  Generáln projektant:  Cigler Marani Architects, a. s.  Autor návrhu stavby:  Doc. ing. arch. Jakub Cigler  Manažer projektu:  Dipl. arch. Vincent Marani, Ing. Petr Kužela  Architekt projektu:  Mgr. A. Jan Hofman  Hlavní inženýr projektu:  Ing. Michal David, Ing. Marie Mrázová  Statika:  Němec Polák, spol. s r. o.  TZB:  Edwards & Zuck International s. r. o.  Dopravní řešení:  European Transportation Consultancy, s. r. o.  Hrubá podlažní plocha NP:  cca 49 500 m²   Psáno pro Projekt 5/2009

představujeme D3A (Stanislav Fiala) 6 // mozaika 18 // Osobnosti architektury Pritzkerova cena pro Petera Zumthora 22 // projekty & realizace Q5 Waltrovka Office 26 / Dům plný křivek 32 / Ecopolis – město budoucnosti 40 // interiér Wines Home v Praze 48