Architektura /

Obytné kontejnery

Vysoké ceny pozemků a jejich nedostatek vytlačují bydlení z center měst na periferii. To ve svém důsledku vede ke vzniku příměstských monofunkčních aglomerací. Jejich obyvatelé jsou většinou odkázáni na automobil, ve kterém tráví podstatnou část života při cestě za prací a službami. Pro zlepšení této situace bude nutné hledat uvnitř měst další rozvojový potenciál. Jednou z možností, jak získat nový prostor, je intenzivnější využívání střech.

EARCH.CZ , 24. 8. 2009

Tento projekt pohlíží na střechu nejen jako na místo, do kterého je možné bydlení vestavět, ale i jako na plnohodnotný stavební pozemek. Do prostoru tohoto „nového pozemku“ jsou navrženy „obytné kontejnery“. Kontejnery jsou vložené do střechy a krovu tak, aby nenarušily čitelnost původního tvaru domu. Tyto prostorové boxy obsahují obytné místnosti, sociální a technické zázemí. Zbylá část původního podkroví je využita pro ložnice a šatny. Vložené boxy lze v interiéru skládacími stěnami „zaklapnout“ a vytvořit z nich kompaktní objemy. Tak je možné vnitřní prostory podle potřeby rozdělit do jednotlivých místností nebo naopak propojovat do větších celků. Pro pohledy ven jsou do stěn vyříznuty velké otvory – „oči“, které lze rovněž uzavřít. Z paluby umístěné na kovovém boxu je krásný výhled na okolní město. Materiálové řešení vychází z architektonického konceptu návrhu. Původní části střechy jsou obnoveny tradičními technologiemi. U vkládaných boxů je pro zvýšení kontrastu použit titanzinkový plech a barevné nátěry. Všechny konstrukce jsou postaveny běžnými technologiemi z běžných materiálů (dřevo, sklo, kov, sádrokarton). Z důvodu odlišení jsou původní části krovu ponechány syrové bez povrchových úprav. Naopak nové, vkládané prvky jsou potaženy titanzinkovým plechem nebo opatřeny barevnými nátěry.

Petr Hájek

Foto: eArch
Foto: eArch
Foto: eArch
Foto: eArch
Foto: eArch

Foto: eArch

OBYTNÉ KONTEJNERY, PRAHA 7-LETNÁ

AUTOR Ing. akad. arch. Petr Hájek DODAVATELÉ CBT 04; FAS Maniny; Nevšímal, a.s., Čermák truhlářství, Prošek Zbečno, My Dva holding, a.s. OBYTNÁ PLOCHA 151,6 m2 OBESTAVĚNÝ PROSTOR 539 m3 NÁKLADY neuvedeny PROJEKT 2005 REALIZACE 2009

KONTEJNERY NAD PRAHOU | TEXT MARKÉTA ŽÁČKOVÁ

Střešní nástavba v Praze Bubenči – vlastní byt architekta Petra Hájka z ateliéru HŠH – představuje razantní, ale zároveň velmi citlivý zásah do struktury starší městské zástavby. Podoba fasády jinak nepříliš výrazného činžovního domu z roku 1905 směrem do ulice přitom není nikterak ovlivněna, což možná přispělo ke skoro nemožnému získání veškerých potřebných povolení k realizaci stavby. Byť se stávající bytový dům nachází v památkově chráněné zóně, neuvěřitelné se stalo skutkem: architekt Hájek docílil realizace bytu, jehož koncept je založen na myšlence „postavit rodinný dům na domě“, jak uvádí. Jakkoli „základna“ pro vystavění bytu nepatří mezi nejcennější budovy dané lokality, je zřejmé, že k získání všech povolení musel architekt vyvinout úsilí takřka nadlidské. Nebo že by konečně začínalo úředníkům s rozhodujícími pravomocemi docházet, že „jít do výšky“ není vůbec špatná cesta?

Foto: eArch
Uliční fasáda nedává tušit nic o existenci bytu vtěleného do střechy. O to větší překvapení přináší pohled z dvorního traktu: do stávající střešní konstrukce jsou vklíněny dva kubusy, jakési kontejnery, vysunuté do úrovně hřebene střechy, které dodávají dvorní fasádě i celému vnitrobloku zcela nové kvality. Původní tvar domu však přesto zůstává zřetelný. Začlenění kontejnerů do dvorního průčelí vhodně navazuje na členitý charakter fasády. Čela kontejnerů jsou nad stávajícími okenními osami prolomena rozměrnými okny – „očima“ bytu, jež lze zavírat a otevírat skládacími stěnami, a která korespondují s nikou, za níž probíhá schodiště.

Stávající podkroví nesplňovalo prostorové nároky budoucích uživatelů, a tak Petr Hájek sáhl k rafi novanému řešení: byt je koncipován jako systém–skládačka samostatných modulů, v nichž se ve dvou podlažích nacházejí obytné místnosti, sociální zařízení a technické zázemí. Jádrem bytu je hlavní obytný prostor na výšku dvou podlaží s vestavěnou galerií. V původních částech krovu jsou pak umístěny ložnice a šatny. Jeden prostorový prvek odpovídá vždy jedné místnosti. Funkce jednotlivých místností jsou vizuálně vyjádřeny různými barvami boxů. Vložené boxy lze v interiéru uzavřít skládacími dveřmi – posuvnými stěnami potaženými titanzinkovým plechem a tím z nich vytvořit kompaktní objem z téhož materiálu, jaký je použit na vnější fasádě kontejnerů. Posuvné stěny umožňují vytvářet z modulů oddělené místnosti nebo je naopak propojovat do větších celků a proměňovat tak prostorové vlastnosti bytu podle aktuální potřeby. Svrchní stěny – střechy boxů tvoří soustavu teras, z níž se otevírají krásné pohledy na město a do dvorního traktu.

Pozoruhodná je práce s kontrastem mezi starým a novým. Architekt využívá přirozeného působení původní konstrukce krovu a prkenné podlahy, které ponechává bez povrchových úprav. Na charakter půdního prostoru navazuje také využitím starého cihlového zdiva bez omítky. V nově zřízeném prostoru k bydlení se tak udržuje bezprostřední kontinuita mezi starými částmi stavby a nově vloženými prvky, které jsou odlišeny titanzinkovým plechem nebo barevnými nátěry. Stavba byla realizována za použití standardních stavebních technologií i materiálů (dřevo, sklo, kov, sádrokarton).

Téma domu jakožto systému prostorových prvků se v tvorbě ateliéru HŠH neobjevuje poprvé. Vila v Berouně z 2004 je prvním příkladem stavby řešené jako prostorová struktura ze samostatných objemových jednotek – v tomto případě dvaceti čtyř krychlí. Dalším příkladem je pak střešní nástavba rodinného domu v Praze– Malvazinkách z roku 2006, kde se však jedná o vsunutí jediného modulu do stávající střešní konstrukce. Princip uvažování o kombinování prostorových modulů však zůstává společný.

Myšlenku vystavět „dům na domě“, respektive realizovat projekt, „který se dívá na střechu nejen jako na místo, kam lze bydlení vestavět, ale jako na plnohodnotný stavební pozemek“, se architektu Hájkovi podařilo v bytě v Praze–Bubenči naplnit beze zbytku: dům–kontejner poskytuje soukromí i exkluzivní místo k odpočinku v podobě paluby uložené na svrchní části kovového boxu. Věřme, že podobných projektů, které hledají další prostorové možnosti uvnitř měst prostřednictvím využívání střech stávajících budov, se v budoucnu objeví víc.

 

Psáno pro časopis ARCHITEKT 07 2009

NA OKRAJ / JULIUS MACHÁČEK | ZELENÁ ÚSPORÁM / TEXT JAN TYWONIAK | RENOVACE RODINNÉ VILY KARLA BABKY A LÍDY BABKOVÉ – BAAROVÉ, PRAHA 6 / LADISLAV LÁBUS, MARTINA NOVOTNÁ / PŘIPRAVILA HANA VINŠOVÁ / RECENZE JAKUB POTŮČEK, MICHAL JANATA | K ARCHITEKTUŘE RODINNÝCH DOMŮ A VIL LADISLAVA ŽÁKA / TEXT JAKUB POTŮČEK | DVA RODINNÉ DOMY MARKÉTY CAJTHAMLOVÉ | BEČVA VILLA RESORT, HORNÍ BEČVA / KAMIL MRVA | DŮM 2050, NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ / ALEXANDR SKALICKÝ / AS2000 | S ALEXANDREM SKALICKÝM / UDRŽET CELEK / PŘIPRAVIL MICHAL JANATA | OBYTNÉ KONTEJNERY, PRAHA 7 / PETR HÁJEK / RECENZE MARKÉTA ŽÁČKOVÁ | ZASTŘEŠENÍ HOSPODÁŘSKÉHO DVORA NOSTICOVA PALÁCE, PRAHA / JOSEF PLESKOT / AP ATELIER | MĚSTSKÁ KNIHOVNA, LUCKENWALDE, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO / MARTINA WRONNA, KATHARINA FELDHUSEN / ARGE WFF | PETER ZUMTHOR – PRITZKEROVA CENA 2009 | MIES VAN DER ROHE AWARD 2009 / TEXT MARKÉTA PRAŽANOVÁ | SOCHAŘSKÝ PARK NA KAMPĚ, NÁVRH KONCEPCE / TEXT JIŘÍ MACHALICKÝ / OSAZENÍ SOCH SOUČASNÝCH UMĚLCŮ V PARKU NA KAMPĚ / TEXT DAVID VÁVRA | PALÁC LUCERNA –PAMÁTKA NA PRAHU ZMĚN? / TEXT YVONA JANKOVÁ | TVŮRCE URBANISMU BAŤOVA ZLÍNA / TEXT VLADIMÍR ŠLAPETA | MEZI ROZPROSTRANĚNOSTÍ A KRAJINOU VŠECH KRAJIN / TEXT MICHAL JANATA | 3 BRNĚNSKÉ KATALOGY + 1 / TEXT PETR KRATOCHVÍL | VÁCLAV CIGLER – MÍSTA SETKÁVÁNÍ / MUSEUM KAMPA | ARCHITEKTI DAM / GJF V PRAZE | ÚPRAVA KARLOVA NÁMĚSTÍ V PRAZE 2 | PRO VAŠI KNIHOVNU

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři