Architektura /

Povoláním designér

Rozhovor s designérem Petrem Mikoškem přineslo srpnové vydání časopisu Domov.

Katerina Nová , 30. 7. 2008

Co pro Vás znamená pojem design v dnešní době? Designu se věnuji už třináct let a musím říct, že tohle slovíčko slýchávám čím dál tím častěji, což mě velice těší. Myslím že, dnešní společnost začíná design a tedy tvary kolem sebe vnímat s větším zaujetím. Také stoupá i obliba nechávat si navrhnout vybavení bytu přímo od designera, architekta tzv. na míru. Vítězí před hromadnými nákupy v obchodech jako je Ikea nebo Hornbach. Co musí umět, znát, případně cítit mladý člověk, aby se vydal na dráhu designera? Já se pro design rozhodl hned po základní škole. Nevím, co člověka předurčuje pro tohle povolání. Možná je to trocha talentu a notný zájem o věci kolem. Dá se tento obor jednoduše „naučit“ na odborných školách nebo je zapotřebí cit a talent pro určité věci? Talent je určitě důležitý, ale rozhodně nestačí. Můžete se narodit s ideálně dlouhými prsty, ale bez každodenního cvičení z vás klavírista nebude. Škola je vlastně takový odrazový můstek, kde student získá celkový přehled, který je nesmírně důležitý. Myslím, že zrovna Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze má ve světe dobré jméno. A co všechno je třeba k tomu, aby se prosadil mezi známé a úspěšné designery a v této sféře se udržel? K úspěchu je zapotřebí notná dávka štěstí, talentu a trpělivosti. Většině studentů se po ukončení školy nepodaří hned najít práci v oboru, a tak někteří odchází do reklamních agentur nebo k filmu. Jiní se zase snaží rozšířit své znalosti studiem na zahraničních školách a podobně. Pokud se chce člověk tomuto oboru věnov Michaelou Vrátníkovou (boadesign)at, musí být pořád ve střehu. Je potřeba navštěvovat designerské veletrhy, mít přehled o nových materiálech a technologiích a také potřebnou dávku obchodního ducha. Jaká oblast, kde se design uplatňuje, Vás nejvíce zajímá, případně baví? Průmyslový design. Stále více mě baví a řemeslo jako takové bych se chtěl naučit ovládat s dokonalostí. Která svá díla/výtvory považujete za nejdůležitější a proč? Ta, která mi trvala nejdéle. K těm mám velice osobní vztah. Jednoduše – když už nevíte kudy kam a jste bez nápadu, a pak to přijde. A zrovna tak, když se jednoduchost snoubí s funkcí a navíc je to tvar, který ještě nikdo nepoužil. To mám pak hodně dobrý pocit, který mi nic jiného nenahradí. Jak postupujete, když takové dílo vzniká? Základem je rozsáhlá rešerše. Dám příklad: dostanete za úkol od klienta třeba design ramínka. V první řadě si zjistíte, jaká ramínka už jsou vyrobena. K tomu slouží především internet a návštěva knihovny. Dále je třeba si říci, kam je ramínko určeno - jestli pro běžné užívání nebo do obchodu, módního butiku a podobně. A pak následují první skici a 3d vizualizace, které končí finálním modelem. Při navrhování se snažím jít až na „dřeň věci“. A pak znovu navrhnout tvar opodstatněný funkcí předmětu a s použitím nového materiálu, technologie. Pracuje se Vám lépe „na objednávku“, kde jsou dané jisté hranice, nebo bez jakéhokoli omezení? Nejideálnější spolupráce je na objednávku s klientem odhodlaným radikálně změnit daný tvar věci. Většina zakázek však vypadá přibližně tak, jako byste byli na operačním sále a pacient vám při operaci radil a vymýšlel si, co a kam umístit. Není to jednoduché, protože v tomto oboru mají všichni pocit, že tomu „rozumí“, a je pak potřeba klienta utlouci argumenty vedoucími ke správnému řešení. Což není nikdy jednoduché. Teď velmi praktická otázka: jak se žije českému designerovi? Je tato práce výnosným povoláním nebo jen koníčkem? Z čeho takový designer žije nebo jaké zakázky jej živí? Je to dost obtížné tady v Čechách přesvědčit výrobce, aby přišel na trh s něčím novým, neotřelým a tvarově zajímavým. Většina výrobců jen čeká, co přijde „zvenčí“, a pak se to snaží horlivě okopírovat. Nejeví zájem o vlastní kolekce věcí, ale spíše se jen vezou na spotřební vlně větších firemních kolosů, které samozřejmě mají svůj vývojový tým a jsou ochotny platit za nové nápady. Je to právě vidět na designerských veletrzích jako například Salone del Mobile v Miláně. Veškeré novinky tam vystavené se do Čech dostanou s dvou až tříletým zpožděním. Pokud se člověk opravdu chce věnovat designu na světové úrovni, je lépe na nějakou dobu Českou republiku opustit a věnovat se oboru v zahraničí. Ať už v Londýně nebo Miláně. Věřím však, že se situace u nás časem zlepší a český trh tak bude moci konkurovat zahraničnímu. Na čem momentálně pracujete? Momentálně pracuji na prototypu neonového osvětlení do nově vznikajícího boutique a kavárny Sweet delight ve Vodičkově ulici v Praze. Kde mohou lidé vidět Vaše výtvory? Nejbližší výstava bude v říjnu. Designblok 08 v Praze. Koho považujete za svůj největší vzor a proč (máte-li nějaký)? Vzor jako takový nemám. Obdivuji designéry, jimž se podaří prosadit do výroby hezké a účelné věci. To je většinou dost obtížné. Takových věcí si pak vážím, ale zároveň mě mrzí, že mne nenapadly dřív, což je ideální hnací motor. Jak se design projevuje ve Vašem soukromém životě? Máte například domácnost plnou svých výtvorů, které běžně používáte, nebo oddělujete osobní a profesní sféru života? To se oddělit nedá. Je v tom určitá profesní deformace a nejraději bych si vše nechal vyrobit sám. Mám však také rád staré věci. Nedávno jsem si koupil na bleším trhu v Miláně stolní lampičku z 30. let. Byla tak krásně jednoduchá, že jsem ji musel mít. Chytré věci mají duši a nezestárnou. foto: Jan Kuděj, Jan Čtvrtník

MgA. Petr Mikošek

* 1978 Ostrava

 

Od roku se zabývá především průmyslovým a interiérovým designem (spotřebiče, sedací nábytek, světla a reklamní předměty).

 

Studium: Střední škola stavební v Ostravě, Střední škola uměleckoprůmyslová v Ostravě (ateliér design výrobků), Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (ateliér design výrobků), stáž Politecnico di Milano v Itálii (ateliér design výrobků).Zakládající člen studia File, spolupráce s ateliérem Olgojchorchoj a s Bořkem Šípkem, zúčastnil se mj. výstav Prague: session v Brně, Londýně a Glasgow (2000, 2001, 2002), veletrhu Tendence ve Frankfurtu nad Mohanem (2002), vystavoval na Art dell artigianato ve Florencii (2003) či na DesignAir v Birminghamu (2004). Pravidelně se zúčastňuje důležitých výstav týkajících se designu v České republice. www.mikosek.com, www.boadesign.cz

 

Psáno pro časopis Domov 8|2008

 

Vepsáno do betonu | Rodinný dům s výhledem na Chuchli | Odpočinek ve stínu zahrady | Pergola pro rostliny i pro vás | Stínové variace | Z odolného kovu | Moderní plasty | Dřevěné posezení | Koupelna jako nic | Stále aktuální malé koupelny | Tipy do stísněných prostor | Šperky pro váš interiér | Vnímejte květiny všemi smysly! | Tradice nade vše | Okna dřevěná, plastová nebo kovová? | Nerozhoduje pouze kvalita rámu a výplně | Z říše fantazie | Krby jako | Prázdninový dům na Jamajce | Posviťte si designově!

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři