Architektura /

Rekonstrukce pobočky ČS a.s., Rytířská 29, Praha 1

Stavba roku 2009 [53/55] | I.- II. etapa - komplexní obnova a večerní nasvícení fasád. III. etapa - komplexní rekonstrukce interiéru fasád, stavební úpravy, modernizace vškerých technologií, komplexní restaurátorské práce, nový design interiéru.

EARCH.CZ , 1. 9. 2009

Rekonstrukce paláce Rytířská je jednou z nejrozsáhlejších rekonstrukcí svého druhu v rámci celé České republiky svojí komplexností a zadáním investora. Podařilo se v ní skloubit modernizaci bankovního provozu s náročnými a rozsáhlými restaurátorskými pracemi prakticky všech druhů řemesel, dále s razantní modernizací veškerých technologií nebývalého rozsahu v památkově chráněném objektu a v neposlední řadě komplexním a originálním interiérovým designem celé stavby.   Tato rekonstrukce vyvolala velmi pozitivní ohlasy z řad zástupců investora a domníváme se, že je pozoruhodným dílem, které si zaslouží býti reprezentováno i v rámci soutěže Stavba Roku 2009.  

HISTORIE OBJEKTU

Historická budova Městské spořitelny pražské, dnes České spořitelny, byla postavena v letech 1891-1894 na místě stávajících kotců dle návrhů architektů Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. Budova byla navržena v novorenesančním slohu, ve stylu vlašské renesance, s akcentem na sgrafitovou, malířskou a sochařskou výzdobu. V roce 1926 byla pod budovou vybudována dvě patra podzemních trezorů. V roce 1931 byla budova přestavěna, doplněna o nástavbu 3. patra a přemostění s objektem Rytířská 29.   V r. 1948 byla Městská spořitelna změněna ve Spořitelnu a záložnu v Praze.V roce 1953 prošla budova spořitelny stavebními úpravami z důvodu změny využití pro Museum revolučního hnutí K. Gottwalda. Celá rekonstrukce byla provedena formou účelové přestavby bez respektování původních hodnot nejenom výzdoby, ale i dispozice jednotlivých podlaží včetně konstrukčních zásahů, z níchž některé jsou nevratné a nejsou zdokumentovány pro případné rekonstrukce dobového stavu.   V roce 1989 bylo muzeum zrušeno. Objekt byl v rámci privatizace navrácen nástupci Městské spořitelny pražské – České Spořitelně a v letech 1990 - 1993 byl objekt zpětně rekonstruován pro svůj původní účel, tedy pro potřeby banky. V období mezi lety 1992-2004 proběhlo několik dílčích úprav interiéru včetně úprav a doplnění TZB (potřeba doplnění chlazení kancelářských prostor - okolo roku 2000 rekonstrukce a doplnění technologické části chlazení objektu) bez jednotné koncepce.

Zobrazit místo STAVBA ROKU 2009 na větší mapě

RESTAURÁTORSKÉ PRÁCE

Neorenesanční palác obsahuje bohatou uměleckou výzdobu. Předmětem restaurátorských prací bylo zlacení, štuková výzdoba, malby celých stěn i lokální opravy (např. lunety ve vstupním vestibulu,   cvikly ve dvoraně ad.), původní kamenné mozaiky, keramické dlažby, kamenné prvky z přírodního i umělého kamene, sochařská výzdoba, původní zámečnické prvky, vybraná původní svítidla, skleněné prvky (3 světlíky), vnitřní okna, dveře a parapety. Rozsah prací vycházel z restaurátorského průzkumu a v průběhu stavby byl doplněn o nové nálezy: kamennou mozaiku v prostoru samoobslužné zóny bankomatu, malbu lunety – portréty věrozvěstů Cyrila a Metoděje v přízemí od neznámého autora, dekorativní figurální malby v Expat centru a kavárně v 1. patře od V. Maška, odkrytí původních lunet u recepční haly s žánrovými figurálními výjevy od V. Maška a přemístění novějších lunet od M. Aleše do prostor pokladen v přízemí.   Restaurátorské práce, které probíhaly v rámci komplexní rekonstrukce paláce byly nejrozsáhlejší od dob vlastnictví této budovy Českou spořitelnou a.s. a znamenají zhodnocení této významné pražské památky.

PROVOZ

Nově navržené funkční uspořádání je přehledné a maximálně zhodnocuje všechny prostory budovy. Úsek plateb v hotovosti je situován v přízemí a navazuje bezprostředně na počítánu peněz. Dále jsou v přízemí situovány poradenské služby „retailového“ bankovnictví ( pro běžnou klientelu). Samoobslužná zóna bankomatu byla přesunuta na nároží Rytířské a Melantrichovy ulice, je viditelná z Václavského náměstí. Galerie v suterénu má nový vstup přímo z ulice, je nezávislá na otevíracích hodinách pobočky. S novým zázemím poskytuje důstojné místo pro výstavy a společenské akce. V 1. patře vznikl systém tzv. „otevřeného velkoplošného prostranství“ poradenských pracovišť ( privátní a firemní poradci, Expat centre). Budova získává větší škálu využití zejména multifunkčním použitím „mramorového sálu“ v 1. patře jako konferenčního prostoru s přilehlou kavárnou, která bude sloužit i jako zázemí pro catering. V 2. podlaží je dle nového standardu upraven prostor ERSTE Private Banking pro VIP klientelu. Dále se v něm nachází malý konferenční sál včetně zázemí pro oba konf. sály, kanceláře a zázemí pobočky. Ve 3. podlaží jsou situovány kanceláře Komerčního a Developerského centra a kanceláře IT oddělení. Ve 4. podlaží – částečné půdní nástavbě se nachází technologická část chlazení a sklady. Ve všech patrech je doplněno dostatečné sociální zázemí. V suterénu je situováno trezorové hospodářství, bezpečnostní schránky, technické místnosti, prostory údržby, sklady a galerie. Nové funkční uspořádání provozu je logické a přehledné, maximálně zhodnocuje všechny prostory budovy. Širokou škálu bankovních služeb nově obohacují multifunkční prostory - velký konferenční sál – tzv. Mramorový, kavárna a galerie v suterénu. Tyto prostory se významně podílejí na prodejných a marketingových aktivitách banky a nemalou mírou přispívají k pozitivní zkušenosti klientů.

DESIGN INTERIÉRU

Navržený design interiéru maximálně respektuje tektoniku budovy a vychází z ní, inspiruje se proporcemi, řádem budovy, její geometrií, kvalitou uměleckých řemesel a použitých materiálů. Nové prvky jsou navrženy novodobě, jsou tvarově střízlivé, jsou přiznány jako „vložené“ do historické budovy. Vedou dialog s historií, nekonkurují bohaté zdobnosti neo - renesance, naopak nechávají ji vyznít v plné síle právě díky své jednoduchosti. Jednoduchost ale neznamená banálnost. Koncept reaguje na původní gradaci povrchů – nepříliš zdobené přízemí kontrastuje s bohatostí a noblesou 1. patra. Vyváženosti je dosaženo tak, že nové podlahy a nábytek jsou pro přízemí navrženy zdobnější, veselejší a dekorativnější, aby vynikl kontrast k monochromatičnosti stěn a kleneb. Naproti tomu jsou dekorativní strop a dvorana v 1. patře vyvažovány střízlivými, spíše decentními monochromatickými podlahami a nábytkem. Nově použité materiály jsou zejména terazzo, dřevo, sklo, kov, 2tec2. Barevnost nových prvků v tónech béžové, hnědé, cihlově červené a modro-šedé vychází z barevnosti původní neorenesanční výzdoby. Nový interiérový design umožňuje lepší interakci mezi bankéřem a klientem v mnohem přátelštějším a ambientním prostředí bez bariér.

TECHNOLOGIE

Nově navržené technické zařízení budovy je inteligentní a ekologické. Hlavní filosofie návrhů systému techniky prostředí ( vzduchotechnika, klimatizace, topení a chlazení ) vychází z myšlenky „zelené budovy“ v podmínkách památkově chráněného objektu.  Vybrané systémy působí nadčasově a garantují funkčnost v časovém horizontu 15 let, maximálně umožňují  hospodaření energií, zvláště pak využívají odpadního tepla, které vzniká v budově při jejím provozu. Komponenty jsou navrženy převážně z materiálů s možností ekologické likvidace. Viditelné koncové prvky technologií jsou vkomponovány do budovy tak, aby nerušily původní historický interiér paláce. Systémy a technologie jsou elektronicky řízeny a regulovány – tzv.“inteligentní budova“ ( vzduchotechnika, chlazení, topení, měření a regulace, světelné a zásuvkové obvody, audiovizuální technika, datové rozvody, vyvolávací systém, bankovní a požární bezpečnost budovy). Provoz je optimalizován tak, aby byla docílena maximální možná úspora energií. Osvětlení budovy je rovnoměrné s možností regulace intenzity a tvorby různých světelných nálad zejména ve dvoraně a v „mramorovém“ sále vzhledem k plánovaným společenským akcím. Ovládání osvětlení a audiovizuální techniky je umožněno tzv. „touch panely“, které poskytují uživateli značný komfort a variabilitu nastavení. Veškeré domovní rozvody vody a kanalizace byly vyměněny, při průchodu reprezentačními a kancelářskými prostory je použito potrubí se zvýšeným akustickým útlumem. Nové technologie jsou implantovány do historické budovy tak, aby nerušili její vzhled. Většina z nich je neviditelná, skrytá ve zdech, podlahách a stropech. 

MERCHANDIZING – VÝLOHY

Součástí projekční přípravy v letech 2004 – 2006 byl návrh výměny výloh v přízemí včetně analýzy možností prezentace České spořitelny a.s. a jejich produktů prostřednictvím těchto vskutku obrovských ploch v centru Prahy. V nestandardně velkých výlohách působily propagační plakáty klasických rozměrů utopeně. Proto bylo potřeba nalézt jiné způsoby prezentace banky. Nestandardní přístup k výlohám umožnilo navíc i jedinečné postavení této budovy jako vlajkové lodi ČS. Z předložených návrhů nakonec zvítězila pro účely obchodní strategie banky, myšlenka „WINDOW GALLERY“ umístěna v sedmi výlohách do Melantrichovy ulice a posuvné „japonské stěny“ s velkoplošným tiskem jako nástroje „merchandizingu“ banky. „Window gallery“ je novým atypickým exponovaným místem, ve kterém plánuje Česká spořitelna a.s. prezentovat vlastní sponzorské projekty jako je DESIGNBLOK, dále představit své sbírky umění a svých dalších aktivit. Japonské stěny jsou elegantním řešením, které spojuje propagační účel se stínícím prvkem okna. Materiál, který je pro tento účel zvolen – helioscreen má velmi příznivé vlastnosti, které umožňují zaměstnancům vidět život venku aniž by byli sami viděni.  

Foto: eArch
 53 / 55  Přihlášená stavba  Název:  Rekonstrukce pobočky ČS a.s., Rytířská 29, Praha 1  Místo:  Rytířská 29, Praha 1  Typologický druh:  Banka  Typ stavby:  Rekonstrukce  Autor:  ASGK Design s.r.o.  Mgr. arch. Gabriela Kaprálová  Dodavatel:  Konstruktiva Branko, a.s.  Přihlašovatel:  ASGK Design s.r.o.  Investor:  Česká spořitelna a.s.

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři