Beton TKS 3 | 2014 : Sanace, rekonstrukce a diagnostika

Středa, 11. Červen 2014 - 8:13
| Napsal:

Další číslo časopisu BETON TKS se věnuje především diagnostice betonových konstrukcí, ale seznámí vás i s kvalitními rekonstrukcemi.

Beton TKS 3 | 2014 : Sanace, rekonstrukce a diagnostika

DIAGNOSTIKA – OBOR MEZI TECHNIKOU, PRÁVY A PSYCHOLOGIÍ (PSYCHIATRIÍ)

Podle české Wikipedie slovo diagnóza znamená soustavné určování a klasifikaci nějakého obvykle nežádoucího stavu, zejména nemoci, případně i poruchy či poškození. Metodami a prostředky diagnózy se zabývá diagnostika. Jak již naznačuje uvedená definice, je nejčastěji spojována s medicínskými obory, ale setkáváme se s ní stále častěji v oborech dalších, zejména technických. Běžně se používá v automobilovém opravárenství. Diagnostické laboratoře vystupují v detektivních a scifi filmech a vytvářejí v publiku představu, že vhodně zvolenou diagnostickou metodou lze stanovit prakticky cokoliv.

Technické prostředky stavební diagnostiky jsou v tomto směru výrazně skromnější a podstatně závisí na ceně jednotlivých zkušebních postupů. Návrh stavební diagnostiky je tak většinou spíše soubojem mezi očekáváním objednatele, který pokud možno z jedné zkoušky požaduje stanovení všech potřebných údajů, a samotným diagnostikem, který si je vědom, že četnost zkoušek je podstatným parametrem, určujícím průkaznost a použitelnost výsledků. Technická stránka diagnostiky je však tou nejjednodušší a nejsnadnější činností s ohledem na poměry, které v současném stavebnictví panují.

Proto se neubráním potřebě jednoduché diagnózy samotného stavebnictví. Pro ně je typická synergie řady procesů, z nichž alespoň tři si dovolím pojmenovat. Prvním dominantním aspektem je přebytek nabídky stavebních kapacit nad poptávkou, což vyvolává neúměrný a často absurdní tlak na cenu. Z toho vyplývají často nekorektní technická řešení, o nichž dopředu účastníci tuší, že nebudou zcela vyhovující. „Zlevňování“ projektů i výběr nejlevnějších podzhotovitelů vytváří situaci, kdy výsledné řešení lze diplomaticky charakterizovat pouze jako značně kompromisní.

V kontextu s tímto procesem zároveň probíhá neustálý masivní nárůst norem a technických podmínek všeho druhu. Snaha formálně zpřísňovat kvalitová kritéria je však často velmi kontraproduktivní. V množství norem a technických podmínek se běžně neorientují ani samotní autoři či specialisté v daném oboru a běžný projektant či zhotovitel, jehož hlavní náplní je reálná produkce, tak velmi často nestíhá absorbovat neustálý přísun nových a nových „požadavků“. Ty jsou navíc často ve vzájemném rozporu vzhledem k tomu, že technické normalizační komise CENu navzájem nijak své výstupy nekoordinují.

V kontextu s tímto procesem je současně snaha snižovat personální náklady, takže fluktuace pracovníků a zeštíhlování stavebních firem jsou průvodním jevem. Řada učebních oborů zanikla či zaniká a při provádění stavebních objektů se tak stále častěji naráží na zcela nekompetentní osoby. Současně ale i odborně erudovaným osobám chybí čas na nezbytné sebevzdělávání a studium stovek či tisíců stran nových norem.

Z reklamování vad všeho druhu se tak stává vědecká disciplína, na které se úspěšně podílejí jak investoři, tak i pracovníci reklamačních oddělení firem.

Diagnostika v této často velmi nepřehledné situaci má tedy rozměr nikoliv pouze technický, ale současně i právní, velmi často psychologický či psychiatrický. Nedílnou součástí diagnostiky proto musí být i diagnostika motivace jednotlivých účastníků stavebního procesu, ale i jejich psychického profilu a odborné způsobilosti. Velmi často se to projevuje při hodnocení takových skutečností, které souvisí se vzhledem konstrukcí a nejsou kvantitativně měřitelné, ani jednoznačně normami definované. Pokud mají účastníci stavebního procesu na vzniklý problém dopředu jednoznačný názor, daný často především jejich finanční motivací, nemá smysl shromažďovat jakákoliv data a informace, protože jednou ze stran jsou vždy odmítnuta.

Naopak vždy povzbudivým zjištěním je, když účastníci jsou kompetentní a své cíle sledují korektními prostředky. Pak má smysl provádět diagnostiku, která může přinést zúčastněným informace či objasnit vzniklé vady či jejich příčiny.

Diagnostika je tedy stejně jako ostatní technické obory vždy mezioborovou disciplínou a výjimečná je pouze tím, že může být pro stavebnictví cenným zdrojem zpětné vazby, tedy poučením o tom, která technická řešení a s jakou pravděpodobností fungují či nefungují.

Přitom samotná diagnostika je komplexním oborem, který vyžaduje kromě přiměřené teoretické průpravy i dlouhodobé zkušenosti, přesnou znalost používaných metod, jejich možností i schopnost uživatele výsledky následně interpretovat a dávat je do kontextu s dalšími skutečnostmi. Nikoliv nevýznamným aspektem je pak objektivita prováděných zkoušek, resp. jejich výstupů.

Stavební zkušebnictví a stavební diagnostika až na naprosté výjimky nesplňují elementární požadavky na objektivitu testů. Pokusy (testy) dvakrát naslepo či třikrát naslepo nejsou ve stavebním zkušebnictví obvykle možné. Ten, kdo provádí zkoušku, obvykle tuší, co je dobrým či špatným výsledkem, často i se všemi konsekvencemi pro zúčastněné strany. Představa, že zkušebník nezná objednatele zkoušek ani jeho vztah k objektu zkoušek, je obtížně realizovatelná.

V lékařských testovacích programech proto jsou za objektivní považovány pouze ty pokusy a studie, kde ani účastníci experimentů ani jejich aktéři z řad lékařů nevědí, komu je podávána účinná látka (lék) a tzv. placebo. Nejnovější zkušenost však vnášejí pochybnosti i nad vědeckou platností téměř všech dvojnásobně slepých testů s nahodilým rozmístěním účastníků do skupin. Ukazuje se, že řada z nich funguje pouze proto, že to lidé očekávají, nikoliv proto, že by tyto léky vyvolaly v lidském těle jakýkoliv „reálný“ chemický účinek.

V jednom takovémto experimentu se jednalo o vystavení dolních končetin testovaných osob vysokým teplotám, a to až do bodu bolesti s následnou nitrožilní aplikací léku proti bolesti. Poté byla intenzita bolesti vyhodnocena. O aplikaci léku testované osoby věděly a úroveň bolesti byla podle očekávání značně nižší. Jenže když bylo následně testovaným lidem řečeno, že byl přísun léku zastaven, bolest se vrátila zpátky na původní úroveň, kdy žádné léky nedostávaly, a to i přesto, že jim byly stejné léky stále nitrožilně podávány.

Jinak řečeno je to právě mysl pacienta, která rozhoduje o účinnosti léku proti bolesti, nikoliv chemický účinek léku sám o sobě. Jeden z odborníků, který komentoval tyto výsledky, konstatoval, že to zcela jasně ukazuje na nespolehlivost lékařských testů, které neberou v úvahu očekávání testovaných osob.

I z tohoto zorného úhlu je tedy třeba stavební diagnostiku posuzovat a přát jí, aby se oprostila od všech vnějších vlivů a stala se co možná nejobjektivnějším zdrojem informací pro projektanty a zhotovitele

OBSAH ČÍSLA:

Úvodník

Jiří Dohnálek / 2

Téma

Hodnotenie a diagnostika betónových konštrukcií
Juraj Bilčík, Vladimír Priechodský /3

Stavebně technický průzkum – je to potřeba?
Zdeněk Vávra /9

Sanace a rekonstrukce

Architektura bez kompromisů – historie Veletržního paláce
Radomíra Sedláková, Václav Kučera /12

Rotterdamská galerie Kunsthal po rekonstrukci
Jitka Prokopičová /20

14|15 Baťův institut ve Zlíně – konverze budov 14 A 15
Juraj Sonlajtner, Jakub Obůrka, Radim Hejný /25

Rekonstrukce chladicích věží v elektrárně Prunéřov ii
Jan Soukup /30

Materiály a technologie

Diagnostika porúch cestných betónových tunelov
Ján Kucharík /34

Diagnostika trhlin v betonových a železobetonových konstrukcích
Jiří Dohnálek /38

Vývoj metody pro nedestruktivní stanovení tloušťky vnitřní stěny tunelu
Jaroslav Mikula, Leonard Hobst /44

Věda a výzkum

Sledování kvality betonů při extrémním zatížení
Petr Štěpánek, Lubomír Vítek, Jaroslav Školař, Stanislav Šťastník, Petr Cikrle, Martin Zlámal, Petr Žítt /48

Sledování anomálního rozmístění drátků v kalibračních vzorcích drátkobetonu počítačovou tomografií
Leonard Hobst, Petr Bílek, Ondřej Anton, Tomáš Zikmund /54

Ošetrovanie čerstvého betónu – 12. Fotogra­metrické overenie pôsobenia parafínovej membrány
Peter Briatka, Peter Makýš /58

Autogenní smršťování a jeho měření od okamžiku uložení betonu
Miroslav Kratochvíl, Ivailo Terzijski, Jaroslav Kadlec, Lukáš Zvolánek /64

Normy • Jakost• Certifikace

Zásady zosilňovania betónových konštrukcií lepenou cfrp výstužou
Juraj Bilčík, Katarína Gajdošová /68

Statický modul pružnosti betonu v tlaku dle čsn iso 6784 a čsn en 12390-13
Dalibor Kocáb, Petr Misák, Petr Cikrle, Tereza Komárková, Bronislava Moravcová /74

Aktuality

Mauritshuis v Haagu opět otevřen – rekonstruovaný a rozšířený /24
Sympozium Sanace 2014 /52
Concrete (Recenze) /53
Technologie betonu 2014 /53
Rešerše ze zahraničních časopisů /57, 63
Česká betonářská společnost – ČBS ČSSI v roce 2014 /61
Vzpomínka na Ing. Jaroslava Váchu /73
Concrete repair to EN 1504 (recenze) /73
Failures in concrete structures (recenze) /79
Semináře, konference a sympozia /80

Firemní prezentace

12TH ISCR /8
Betonconsult /67
Betosan /71
Dlubal Software /75
ČBS ČSSI /4. strana obálky

Klíčová slova: