Demolice textilky ve Frýdku-Místku je v rozporu s památkovým zákonem

Úterý, 22. Duben 2014 - 12:27
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

ČKA zjistila, že demolice zadního traktu objektu Slezanu, které jsou v rozporu s památkovým zákonem, i nadále pokračují.

Slezan -Frýdek-Místek

5. března Česká komora architektů (ČKA) prostřednictvím tiskové zprávy informovala o tom, že kromě nádraží v Havířově hrozí demolice další význačné industriální stavby. Komplex textilky Slezanu ve Frýdku-Místku je podle nejvyššího profesního sdružení architektů v ČR stavbou zcela výjimečnou a jako taková má být zachráněna. Ministerstvo přijalo do řízení návrh na prohlášení objektu kulturní památkou a 1. dubna o tom informovalo zástupce města, Národní památkový ústav a správce konkurzní podstaty, jenž zastupuje vlastníka tovární budovy. ČKA však zjistila, že demolice zadního traktu objektu v rozporu s památkovým zákonem i nadále pokračují.

Ministerstvo kultury ve svém vyjádření z 1. dubna uvedlo, že obdrželo podnět podpořený primátorem Frýdku-Místku Michalem Pobuckým na prohlášení bývalé přádelny bavlny firmy A. Landsberger za kulturní památku. Ve smyslu ustanovení § 3 ost. 3 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo kultury vlastníkovi ukládá chránit budovu před poškozením či zničením.

To se však v praxi bohužel neděje a demolice zadního traktu Slezanu v tichosti pokračuje. Osobně se o tom v pátek 11. dubna ve Frýdku-Místku přesvědčil místopředseda ČKA Josef Smutný: „Arogance vlastníka vědomě porušujícího zákon nemá dle mého názoru obdoby. Při náhodné návštěvě jsem byl v šoku především z toho, že celých deset dní byly k demoličním pracím všechny odpovědné orgány zcela apatické. Takto vážnou situaci skutečně nemohou řešit jen architekti prostřednictvím Facebooku nebo občanská sdružení, jak tomu bylo v tomto případě. Zarážející je rovněž i upozadění hlasu odborné veřejnosti, jenž byl přehlušen zcela nekompetentními stanovisky úředníků města a kraje na pozicích stavebních a památkových odborů. To se týká obecně zejména při řízení Ministerstva kultury o prohlášení objektů za památku. Na tento problém chybějící odbornosti a kvality posudků Komora dlouhodobě poukazuje. Úkolem ČKA je iniciovat změnu památkového zákona, vytvářet tlak na odpovědnost a odbornost úředníků státní správy či prosazování přítomnosti městských architektů při plánování koncepčního rozvoje města.“

Proti krajně neprůhlednému procesu demolice a porušení zákona o památkové péči se ČKA ostře vymezuje a bude žádat přezkoumání dokumentů, sloužících jako podklad pro demoliční řízení. Česká komora architektů v současnosti komunikuje s příslušným stavebním úřadem a Ministerstvem kultury a domáhá se zastavení demoličních prací.

Dalšími kroky, které ČKA v souvislosti se záchranou cenného industriálního dědictví podnikne, jsou například schůzky s primátorem Havířova a Frýdku-Místku. Termíny setkání jsou stanoveny na konec měsíce dubna. ČKA si od jednání slibuje navázání komunikace s oběma městy, jimž nabídne odbornou spolupráci při péči o kulturní prostředí.

Za zachováním textilky stejně jako v případě havířovského nádraží, stojí kromě odborníků i veřejnost. Petici na webových stránkách podepsala již téměř tisícovka nespokojených občanů. „Považujeme za zásadní, aby se nevratná rozhodnutí obecně činila až po debatě s odbornou i laickou veřejností. Bourání staveb je přirozenou součástí nakládání s architekturou, tedy vystavěným kulturním prostředím. Vždy však musí být zřejmé, že výsledkem bude lepší prostředí,“ doplňuje předseda ČKA Petr Lešek.

O ČESKÉ KOMOŘE ARCHITEKTŮ
ČKA je samosprávním profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy, které bylo zřízeno zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu profese autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKA nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR.