Vychází nové číslo časopisu BETON TKS s tématem Architektury

Středa, 17. Říjen 2018 - 0:12
| Napsal:

Letošní již páté číslo magazínu BETON TKS se zaměří na využití betonu v české i světové architektuře. K nalezení v něm budou články o Paláci Špork v Praze od Stanislava Fialy, stavbě složené z betonových kostech v Mexiku či o sportovní architektuře 70. a 80. let minulého století.

Úvodní strana BETON TKS 5/2018. Zdroj: BETON TKS
Fotoalbum: 

Milé čtenářky, milí čtenáři,

ráda cestuji, a ačkoli nepohrdnu krásnou přírodní scenérií, nejraději poznávám místní obyvatele a jejich díla, kulturu, lidské stopy v krajině. Představuji si, jak žijí nebo žili, zajímám se o jejich tradice, sleduji, jak se oblékají, co mají na talíři i co specifického pro daný region vytvářejí. A protože jsem povoláním architekt, tak je pro mne pochopitelně důležité, v jakých domech a urbanistických strukturách žijí, jak se chovají ke svému okolí a k přírodě.

Zajímají mě také stará, dnes už opuštěná sídla. Část léta jsem letos strávila cestováním po Albánii, kde jsem navštívila několik archeologických nalezišť starověkých měst, nacházejících se vesměs na úchvatných místech. A protože se tato země zatím nestala obětí masové turistiky, mohla jsem si v naprostém klidu vychutnat atmosféru místa, pocítit genia loci. Je až neuvěřitelné, v jak vyspělých kulturách lidé žili v době před více než 2 000 lety, jaký důraz kladli na estetiku prostředí, duchovní a kulturní život. Při návštěvě takových míst se člověku přirozeně vnucují otázky vzniku, rozvoje a zániku vyspělých civilizací, a vzhledem k současné situaci ve světě i úvahy o tom, ve které fázi se právě nacházíme my. Z historie víme, že rozklad nastal vždy v době, kdy civilizace začaly vykazovat jisté společné znaky úpadku. Známý český egyptolog Miroslav Bárta často zmiňuje takzvaný Herakleitův zákon, který říká, že přesně ty faktory, které určitou společnost vyzdvihly na vrchol, ji nakonec také dovedly ke kolapsu. Skvělým příkladem je pokročilost administrativy: ta má zpočátku pozitivní efekt, zajišťuje organizaci společnosti, vybíráním daní financuje budování a chod státu, podporuje rozvoj vědy a umění, umožňuje uskutečňovat velké projekty. V určitém stupni však přebují, zabývá se především sama sebou, na což navíc spotřebovává neúměrné zdroje, a vytváří složitou, neprůhlednou a v praxi zdlouhavou legislativu. Asi jen stěží lze mít pochybnosti o tom, v jaké fázi, alespoň u nás doma, právě jsme. Stačí si vzpomenout, co obnášelo získat stavební povolení před dvaceti lety a jak složitý a dlouhotrvající proces je to nyní… což ve zobecněné podobě bohužel platí pro široké spektrum lidských činností. Veřejná správa se stala brzdou rozvoje České republiky. Zatímco ekonomika prosperuje, státní správa a samospráva nefungují. Projevuje se to samozřejmě i na investicích: např. v Praze za poslední volební období nevyrostla jediná významnější stavba investovaná magistrátem či státem. Velké procento zakázek se ruší, protože jsou špatně připravené. Naopak se realizují mizerné projekty např. v IT technologiích, v nichž se utopí miliardy, a nikdo to reálně neřeší. Projekty pro evropské dotace často nejsme schopni připravit vůbec. Veřejné zakázky se převážně soutěží nejnižší cenou, bez zřetele na důsledky, které to přináší ohledně výsledné kvality provedení, neboť pro úředníky je to nejbezpečnější a nejpohodlnější.

Znakem končících civilizací je také stále více se prosazující nepotismus: důležité pozice nezastávají odborníci, ale příbuzní nebo osoby spřízněné s vlivným jednotlivcem nebo skupinou s partikulárními zájmy. Úředníci na vysokých místech pak rozhodují ve prospěch svých protektorů, nikoliv k užitku státu jako celku.

Pro úpadek civilizací je podle Miroslava Bárty charakteristický i zánik tzv. společenské smlouvy. Tato situace nastává, když elity přestanou mít vůli sdílet zdroje, které ovládají, s většinou populace. Vzorem podnikatele, jenž tuto společenskou smlouvu ctil a vyrostl na ní, byl Tomáš Baťa, který ukázal, jak je důležité, aby se firmy, jež podnikají v určitém prostředí, podílely na jeho budování: „Pravého úspěchu docílíme, až naučíme lidi řídit svou práci, a to bude tím snadněji, čím větší prospěch z toho budou mít.“

V podnikatelském světě se u nás ještě takové osobnosti najdou, ale v politice je to podstatně horší. Jsem proto přesvědčena o tom, že většina obyvatel českých zemí, ale i Evropy a Severní Ameriky poslední dobou dává u voleb hlas někomu, kdo představuje „menší zlo“ namísto osobnosti nebo programu, jimž by věřili a s nimiž by se ztotožňovali. Společnost je tak rozdělená a společenská smlouva se hroutí.

Celkem zábavným jevem v době úpadku starého Říma byl velký rozvoj rétoriky, což má v dnešní době také jasnou paralelu. Kolik lidí tráví hodiny komentováním a kritikou čehokoli, místo aby něco reálného učinili.

Vedle těchto vnitřních problémů však existují i další rysy, které se pravidelně objevovaly před kolapsem vyspělých společností: změna klimatických podmínek, masivní migrace a infiltrace, globalizace a převraty v technologiích.

Když si člověk poskládá všechny indicie, vypadá to, že vyspělá civilizace 21. století jednoznačně spěje ke kolapsu nebo o něco milosrdněji řečeno k transformaci. V tomto dojmu mě bohužel utvrdila i cesta z Albánie domů, kdy ve skutečně každé vesničce, již jsme míjeli v severní Makedonii a jižním Srbsku, svítila bělostnou novotou pokaždé zcela identická, unifikovaná mešita s prefabrikovaným minaretem. Z pohledu člověka, který vyrostl v kultuře střední Evropy, mi připadá, že pro islám nemá krása skoro žádnou hodnotu: architektura je stejně jako výtvarné umění omezena na opakování stále stejné předlohy či ornamentu, hudba je až na malé výjimky prakticky zakázaná. Mám proto obavu o to, jak dlouho ještě si Evropa dokáže udržet svoji kulturu a charakter obydlené krajiny: je totiž evidentní, že velká část muslimských imigrantů nehodlá po příchodu přijmout a respektovat tradiční evropské hodnoty. Navíc lze očekávat, že fatální nedostatek vody na některých územích spustí migraci daleko masivnější, než je ta současná. Vývoj na zemi probíhá v jistých cyklech, zastavit ani zvrátit ho nejspíš nelze a běžný jedinec si připadá dost bezmocný cokoli ovlivnit.

Co nám tedy zbývá? Můžeme se chovat zodpovědně v rámci okolí, na které nám stačí síly, své profese, svého životního stylu. Můžeme pokračovat v tradicích našich předků, chránit, co vytvořili, a přidávat k jejich dědictví vlastní tvůrčí otisk. Navíc se můžeme těšit z toho, že česká krajina ještě není zaplevelená mešitami a že i přes neúměrnou komplikovanost stavebního řízení u nás stále ještě mohou vzniknout krásné stavby, i když bych si přála, aby jich bylo víc a především abychom se dočkali významných počinů i ve veřejném sektoru. Také bych si moc přála, aby i veřejné zakázky realizovali ti nejlepší, nikoli jen nejlevnější architekti a firmy.

 

Ing. arch. Jitka Jadrníčková 

autorizovaná architektka a členka redakční rady Beton TKS

 

OBSAH  

ÚVODNÍK 

Jitka Jadrníčková /2 

SANACE A REKONSTRUKCE 

PALÁC ŠPORK V PRAZE 

Stanislav Fiala, Petr Jehlík, David Hamerský, Ondřej Bielak, Miroslav Mrázek,
Kristýna Vinklerová /3
 

REKONSTRUKCE BAZÉNŮ KOUPALIŠTĚ RIVIÉRA V BRNĚ 

Petr Klaška, Petr Ševela, Ondřej Kučera /14 

SPEKTRUM 

KNIHOVNA NA MOŘSKÉM POBŘEŽÍ /18 

BETONOVÉ KOSTKY V MEXIKU /22 

OBYTNÁ JEDNOTKA OPOD /24 

ISLANDSKÁ ZASTAVENÍ 

Vladimír Veselý /26 

VČELÍ BOŽÍ MUKA Z BÍLÉHO UHPC 

Jan Trejbal /28 

SOLÁRNÍ SVÍTIDLO KVERDLÍK 

Antonín Sláčík, Michaela Janková /32 

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE 

JEDNA Z CEST K POHLEDNÉMU POHLEDOVÉMU BETONU 

Tomáš Bílek, Jiří Fiedler, Jiří Jelínek /36 

JAK (NE)PRACOVAT S BETONEM 

JAK SE MÁ DĚLAT A JAK SE NĚKDY DĚLÁ: 

UKLÁDÁNÍ BETONU 

Michal Števula /42 

VĚDA A VÝZKUM 

VLIV ČÁSTEČNÉ NÁHRADY CEMENTU LATENTNĚ HYDRAULICKOU PŘÍMĚSÍ NA MECHANICKÉ VLASTNOSTI VYSOKOHODNOTNÉHO BETONU 

Josef Fládr, Petr Bílý,
Vladimír Hrbek, Lukáš Vráblík /44
 

VLIV MIKROSILIKY A POPÍLKU
NA MIKROSTRUKTURU
A MIKROMECHANICKÉ VLASTNOsTI HPC
 

Vladimír Hrbek, Zdeněk Prošek,
Roman Chylík, Lukáš Vráblík /50
 

SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ MOŽNOSTI POUŽITÍ ŽÁROVĚ ZINKOVANÉ VÝZTUŽE DO BETONU – ČÁST I: ELEKTROCHEMICKÉ KOROZNÍ ZKOUŠKY 

Petr Pokorný, Tomáš Mandlík,
Daniel Dobiáš, Radka Pernicová /56
 

SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ MOŽNOSTI POUŽITÍ ŽÁROVĚ ZINKOVANÉ VÝZTUŽE DO BETONU – ČÁST II: ZKOUŠKY SOUDRŽNOSTI S BETONEM 

Petr Pokorný, Tomáš Mandlík,
Miroslav Vokáč, David Čítek /61
 

HISTORIE 

SPORTOVNÍ ARCHITEKTURA – NOVÉ FORMY V 70. A 80. LETECH, VÝZVY PRO SOUČASNOST A BUDOUCNOST 

Petr Vorlík /68 

MŮJ DŮM, MŮJ BETON 

RODINNÝ DOM JAROVCE /78 

AKTUALITY 

TEKLA BIM AWARDS V POLSKU 

Maciej Jaros, Rafał Krzymowski /41 

PROF. VLADIMÍR KŘÍSTEK SLAVÍ OSMDESÁTINY 

Jan L. Vítek /66 

12. fib PHD SYMPOZIUM V PRAZE  

Jan L. Vítek /77 

SEMINÁŘE, KONFERENCE
A SYMPOZIA
/80

Článek byl převzat z partnerského časopisu BETON TKS.

Klíčová slova: