Zdeněk Lukeš - Podmanivý Asplundův lesní hřbitov

Středa, 25. Září 2013 - 0:00
| Napsal:

Jak jsem slíbil na tomto místě minulou sobotu, dnešní článek bude věnován lesnímu hřbitovu ve švédské metropoli Stockholmu. Tento areál patří k nejpůsobivějším architektonickým dílům, které jsem kdy viděl.

Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Asplundův lesní hřbitov - foto © Zdeněk Lukeš
Fotoalbum: 
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Asplundův lesní hřbitov - foto © Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Asplundův lesní hřbitov - foto © Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Asplundův lesní hřbitov - foto © Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Asplundův lesní hřbitov - foto © Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Asplundův lesní hřbitov - foto © Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Asplundův lesní hřbitov - foto © Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Asplundův lesní hřbitov - foto © Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Asplundův lesní hřbitov - foto © Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Asplundův lesní hřbitov - foto © Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Asplundův lesní hřbitov - foto © Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Asplundův lesní hřbitov - foto © Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - Erik Gunnar Asplund © Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš - Lesní hřbitov - městská knihovna Asplund - © Zdeněk Lukeš

Skandinávské hřbitovy se od těch našich dost výrazně liší. Působí prostě a krásně splývají s přírodním prostředím. Mezi vzrostlými stromy roste tráva a v té jsou rozmístěny toliko malé, tvarově jednoduché náhrobní desky s nápisy, chybí tedy horizontální kamenná deska nebo obruba a květinové záhonky, pískové plochy nebo oblázky. Květiny se pak dávají do váz přímo k náhrobnímu kameni. Přesto je výsledný dojem velmi podmanivý a svým způsobem vlastně i monumentální, protože letité stromy působí vznosně. Takový je i stockholmský centrální hřbitov. Ten je doplněn o obřadní síň s velkou předsíní na mohutných sloupech, krematorium a řadu drobných staveb v areálu – kaplí, kontemplačních míst, ale i pragmatických objektů hřbitovní správy nebo určených zahradníkům. Rovinatému terénu ve vstupní partii hřbitova dominuje nízký pahorek, osázený několika mohutnými listnáči. Mezi ním a obřadní síní je jezírko. Jedinou výraznou dominantou celého areálu je mohutný černý kovový kříž, umístěný v trávě nedaleko krematoria. Jeho silueta se promítá do celé krajinné kompozice.

Procházíte-li hřbitovem, který je dnes na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, objevujete stále nová a nová místa s množstvím pečlivě provedených detailů. Mnohá zastavení připomenou dílo slovinského architekta Jožeho Plečnika a jeho slavný hřbitovní areál Žale v Lublani, budovaný o něco později. Slovinec však neměl k dispozici takový prostor a hlavně obdobnou přírodní scenérii.

Neobyčejný hřbitovní komplex Skogskyrkogården vznikal po etapách v letech 1914 až 1940 podle projektu nejvýznamnějšího švédského moderního architekta Erika Gunnara Asplunda, nazývaného někdy také švédský Plečnik. Asplund se narodil 22. září 1885 ve Stockholmu. Ve dvacátých letech se stal představitelem moderního klasicismu, postupně však přešel k avantgardě. Jeho nejslavnější stavbou se stala budova knihovny Stadsbibliotek ve švédské metropoli ve tvaru velkého válce, vystupujícího z mohutného hranolu. Inspirací byl návrh francouzského klasicistního architekta Clauda Ledouxe (Rotonde de la Villette v Paříži), Aspund ovšem redukoval klasické tvarosloví na minimum a nechal působit hladké nečleněné plochy. Budova z let 1922-1928 byla také první evropskou stavbou tohoto typu, která – po vzoru moderních amerických knihoven – umožňovala čtenářům přímý přístup ke knihám v policích na stěnách rotundy (komplex byl později doplněn o další objekty a v roce 2006 byla vypsána soutěž na jeho přístavbu, dosti radikální projekt skleněné věže německé architektky Heike Hanady však vyvolal polemiku a zůstal zatím neproveden).

Knihovna přinesla svému autoru světové uznání. Asplund velmi silně ovlivnil i tvorbu světoznámého finského architekta Alvara Aalta, u nás byl zase jeho projekty inspirován Kamil Roškot, který vytvářel obdobně velkorysé koncepty. V roce 1930 se ve švédské metropoli konala světová výstava, pro niž Asplund navrhl některé pavilony ve funkcionalistickém stylu v intencích švýcarského architekta a teoretika Le Corbusiera. Vynikající byl zejména objekt Restaurant Paradise a vstupní pavilon se subtilní skeletovou ocelovou konstrukcí, pásovými okny s bílými parapety a slunečními terasami. V letech 1935-1937 projektoval také dostavbu klasicistní radnice ve druhém největším švédském městě Göteborgu s noblesně řešenou vnitřní halou, a řadu dalších staveb. Asplund působil rovněž jako profesor architektury Královského technologického institutu ve švédské metropoli. Zemřel v roce 1940.

Budete-li cestovat do Stockholmu, nezapomeňte si zajet na jeho předměstí a navštívit areál lesního hřbitova. Jen málokdy jsem se setkal s tak působivým místem. Snad jen areál finského Hvitträsku nebo Plečnikovy zahrady Pražského hradu jsou obdobnou směsí přírodní scenérie a drobné architektury, tvořící dokonalý souzvuk.

Na závěr poznámka: přehled mých podzimních přednášek a vycházek (Kaštan, Černá Matka Boží, ArchitectureWeek…) najdete v rubrice Aktuálně na mých webových stránkách zdeneklukes.eu.