ZDENĚK LUKEŠ: Sklobetonová Praha. Nejzajímavější pasáže první republiky

Středa, 29. Listopad 2017 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Neviditelný pes

Pro centrum naší metropole jsou charakteristické pasáže. Je to jakési město ve městě, jejich hustá síť se nalézá zejména na Václavském náměstí, na Národní třídě a v ulici Na Příkopech a přilehlých uličkách, kde od počátku dvacátého století rostly jako houby po dešti moderní polyfunkční paláce. Některé pasáže už bohužel zanikly, ale jiné můžeme obdivovat i dnes. Pojďme se na čtyři nejzajímavější z období první republiky podívat.

Pasáž u Stýblů, Ludvík Kysela © Zdeněk Lukeš
Fotoalbum: 

Pasáž v paláci U Stýblů prochází konstruktivistickým palácem na Václavském náměstí 28, jenž se nachází v sousedství starší neorenesanční stavby téhož majitele, která stojí na nároží Vodičkovy ulice. Moderní železobetonovou stavbu navrhl respektovaný pražský architekt Ludvík Kysela (1883-1960), mj. bratr známého výtvarníka Františka Kysely, v letech 1927-1929. Tak, jak bylo pro tehdejší dobu typické, dům plnil mnoho funkcí. Kromě bytů a kanceláří v něm byly restaurace, kavárny, obchody, kino i divadelní sál. Z Václavského náměstí vede velkoryse navržená pasáž do nádvoří za domem směrem ke vstupu do Františkánské zahrady. Pasáž na výšku dvou pater je v horní partii prosklená. Ústí do ní obchody a v patře okna někdejší restaurace a kavárny. V nejširší partii umístil architekt kiosek, který se zachoval dodnes. Zato původní kostičková keramická dlažba se již nedochovala, ta dnešní pochází ze 60. let. Pamětníci znají pasáž spíše pod jménem Alfa, což byl název populárního biografu, jenž byl na konci 60. let – jako první v Praze – vybaven zařízením na promítání 70mm filmů. Pasáž čeká – stejně jako celý palác – na rekonstrukci, a tak jí k původnímu lesku stále mnoho chybí. Po druhé světové válce pak vznikla v býv. paláci České banky k ní kolmá pasáž Světozor podle návrhu architekta Jaroslava Fišera. Ta ústí do Vodičkovy ulice.

Jednou z nejimpozantnějších funkcionalistických staveb – byť poněkud skrytou - je pasáž Bondy, známá dnes jako Černá růže. Vchází se do ní průchodem ve stejnojmenném domě v ulici Na Příkopě 12 architekta Jindřicha Frenzla z poloviny XIX. století. Do dvora za domem přistavěl na přelomu dvacátých a třicátých let známý architekt Oldřich Tyl (1884-1939), spoluautor Veletržního paláce v Holešovicích, třípatrovou železobetonovou konstrukci, zaklenutou sklobetonovou valenou klenbou. Pasáž se pak láme v pravém úhlu a směřuje do Panské ulice 4, kde je zaústěna do Tylova moderního konstruktivistického domu. Pasáž Bondy je asi nejpůsobivějším dílem svého druhu. Unikátní je už svým objemem, ale vyniká i řadou působivých detailů. Patří k nim ochozy ze sklobetonu (část je dokonce tvořena skleněnými tvárnicemi v ocelovém roštu), skleněná zábradlí se subtilní ocelovou konstrukcí, skleněná madla dveří nebo kulovitá svítidla z bílého skla. Celá dílo je vlastně reklamou dvou českých exportních výrobků – skla a oceli. Sklobeton u nás vyráběla firma Verlith, která ho pak s velkým úspěchem vyvážela do celého světa. Novodobým prvkem jsou jen eskalátory, které dnes usnadňují přístup na ochozy s obchody. Citlivou rekonstrukci prostoru navrhlo studio ADNS. Tento architektonický a technický unikát bohužel poněkud doplácí na to, že Panská ulice není příliš frekventovaná, a tak obchody na horních ochozech trpí malou návštěvností.

Další moderní pasáž propojuje opět ulici Na Příkopě 31 s paralelní Celetnou 38. Nachází se ve funkcionalistické budově, kterou v roce 1936 navrhli architekti Bohumír Kozák (1885-1978) s Antonínem Černým (1896-1976) pro pojišťovnu AssicurazioniGenerali a MoldaviaGenerali. Pasáž se dnes opět jmenuje Broadway (v totalitní éře byl takový název ovšem zapovězen a nesla jméno Sevastopol, podobně, jako populární kino). I zde najdeme řadu skvělých detailů – tvarově složité sklobetonové klenby nebo kruhové světlíky, přisvětlující obchody po stranách, keramické dlažby, neonové trubice osvětlení, madla a rámy dveří z chromové oceli nebo půlválcové domovní vstupy na obou koncích pasáže. Oba architekti navrhli i dům do Celetné ulice, opět s travertinovým obkladem průčelí.

Konečně dalším funkcionalistickým skvostem je pasáž, jež prochází bankovním palácem, jenž se nachází hned naproti v ulici Na Příkopě 24-28. Palác ve stylu moderního klasicismu s žulovou fasádou si původně v letech 1929-1939 postavila Živnobanka, dnes v ní sídlí Česká národní banka. Autorem byl architekt František Roith (1876-1942). Prostor pasáže je opět zaklenut valenou klenbou ze sklobetonu. Obchody jsou tentokrát jen po jedné straně, druhou oživují výkladce. Východ ústí do objektu býv. Plodinové burzy na Senovážném náměstí.

Čtyři výše popsané pasáže důstojné navázaly na ty starší, jež vznikly třeba v palácích Lucerna, Koruna, U Nováků nebo v Šupichových domech. Nápaditým užitím sklobetonu se podařilo přivést do nich denní světlo a vytvořit v nich před nepohodou chráněné nákupní prostory i místo pro setkávání v kavárnách, restauracích a barech. Je škoda, že některé další pasáže v nedávné době zanikly – mám na mysli třeba ty, jež se nacházely v palácích Praha, Baťa nebo Hvězda.

Diskuse: