Rozhovor s architektem Radkem Vopaleckým

Ladislav Zikmund: Můžete nám prozradit, na čem momentálně pracujete? Radek Vopalecký: Před měsícem jsme vyhráli soutěž na SP pro divadlo do Trutnova, takže se v současné době věnuji převážně tomuto projektu. Spolupracuji s architektem Luďkem Štefkem a Miroslavem Melenou. Termín máme koncem léta, takže máme mnoho práce. Co Vás poslední dobou zaujalo v oboru a co mimo něj? Rozhodně soutěž na knihovnu, té si nebylo možné nevšimnout. Mimo práci se rád podívám na zajímavý film. Mám rád věci od Martina Scorseseho, Roberta Zemeckise nebo Davida Finchera . Vyšla nová knížka od Františka Koukolíka.Jaká jsou estetická východiska Vašeho návrhu na Národní knihovnu? Ke každému "baráku" se musí přistupovat individuálně, ale na začátku všeho je funkce. Pokud je pro četbu nejvhodnější nepřímé, nekontrastní osvětlení, bez barevného tónování, přirozené větrání a ticho, pak je nasnadě chránit otevíravou fasádu ještě jakousi předstěnou, která díky mléčnému sklu tyto problémy vyřeší. Pokud tuto stěnu převisle vykloníme, vyřešíme tak zároveň i problém s přehříváním fasády a nebude tak muset ani čelit usazování prachu.Pokud ovšem chceme vidět z budovy ven, musíme zvýšit koeficient neprostupnosti světla tak, že použijeme budˇzrcadlo, nebo tmavé sklo. Nezaměnitelný a výrazný vzhled fasády tedy vznikl čistě z funkčnosti? Co oblé tvary? Souhlasíte s tvrzením, architektky a předsedkyně poroty soutěže na NK, Evy Jiřičné, že když je architekt v koncích, postaví "krabici"?Oblé tvary u objektů zaručují menší tepelné ztráty něž ostré rohy. Na tomto principu je také založena "kapka" HŠH, která byla v soutěži třetí.Letná nemá v tomto místě stísněný ortogonální charakter, pozemek má kolem sebe relativně dostatek prostoru, takže souhlasím s tvrzením, že solitér knihovny nemusí být pravoúhlý. I když pravoúhlý systém umožňuje snadnější uspořádání jednotlivých kanceláří atd. S tím souvisí jedna z relevantních kritik Kaplického návrhu: mnoho potencionálně nevyužitelného prostoru. Jak jsou uspořádány veřejné prostory ve Vašem návrhu? Jako rozvolněné prostory s mnoha solitérními kouty, sedačkami, stolky, nebo jako prostorově efektivní koncepce "školní třídy" - tedy tak, jak je studovna členěna dnes v zimním refektáři Klementina? Specifikovalo to nějak zadání? Zadání bylo zpracováno velmi konkrétně a na velmi vysoké úrovni.Daly se z něj určit plochy jednotlivých kanceláří (čítáren) počet pracovníků i začlenění dle provozů. Odhaduji, že tímto způsobem bylo specifikováno cca půl tisíce místností a zpracovatel návrhu (pokud dodržel parametry těchto podmínek) mohl použít tyto tabulky jako legendu místností. Vzpomenete si, jaké byly konkrétně požadavky na koncepci čítáren? Domnívám se, že byl vznesen požadavek stability prostředí i při dočasnému výpadku proudu. Což se dalo pochopit jako přirozené větrání i osvětlení, ale ….Udělejme si jakousi virtuální prohlídku Vaší knihovnou. Kam byste nás zavedl a co byste nám ukázal? Já bych touto knihovnou raději nikoho neprováděl. Myslím, že všechny návrhy, které se dostaly do druhého kola, na rozdíl od nás splňovaly podmínky pro provoz automatizovaného dopravníku.My jsme v návrhu vsadili na vnitřní prostor, který působil pompézně, měl ideální osvětlení pro četbu a plnil také funkci snadné orientace v objektu, daly se zde eventuelně uspořádat přednášky pro 2000 lidí, měli jsme na střeše velkou terasu s panoramatickým výhledem po Praze ve výšce cca 28 m, ale byla to špatná volba.Kdybychom s tímto řešením soutěžili tak před 20 lety, věřím, že bychom obstáli. Myslím, že jsme prohráli zaslouženě. Co pro Vás znamená prostor Letné? Nejspíš se shodneme, že je potřeba velká revize tohoto prostoru. Napadají Vás ještě jiné urbanistické změny tohoto prostoru kromě knihovny? Nebo byste naopak nechal Letnou tak, jak je, v duchu teorie Ladislava Žáka, který tvrdil, že největším umění architekta je nechat místo volné, nestavět nic? Pokud vím, tak se připravuje soutěž na konkrétní řešení tohoto prostoru. Zúčastnil jsem se v dubnu besedy "Letná - historie a vývoj prostoru", která se konala v Letenském zámečku právě k tomuto tématu (Na Staroměstské radnici proběhla také výstava). Zaznělo tam mnoho názorů (m.j. tam prezentoval ředitel NK Ježek projekt architekta Kaplického).Převažoval však názor, že by bylo vhodné koncipovat Letnou jako park, který by zároveň zachovával funkci univerzálního prostoru.Architekt Králíček vyslovil názor, že by bylo možné srovnat Letnou do roviny a potlačit tak dominantní dopravní tepnu Milady Horákové na západním okraji 3 metry pod úroveň dosypaného terénu. Tím by se také částečně skryly vjezdy do tunelu "Blanka".Když se podíváte na mapu Prahy, tak Třída Milady Horákové je zásadní dopravní komunikací. V evropských metropolích bývají komunikace takovéhoto významu i osmiproudé. Ačkoli prostor Letné umožňuje dostatečný prostor pro rozšíření, které by výrazně zkrátilo kolony aut, nemyslím si, že takovémuto řešení bude Praha nakloněna. Zdá se mi až neuvěřitelné, že se na tento prostor vměstnalo v době sametové revoluce kolem milionu lidí. Loni jsem byl v Římě v den konání finále MS ve fotbale. Na ploše Circus Maximus se sešlo také kolem milionu fanoušků, kteří sledovali zápas na obřích obrazovkách. Myslím, že by bylo vhodné nechat tento prostor pro podobné účely, ale s parkovou úpravou, hřišti atd. Co regulérnost soutěže? Připadají Vám námitky opodstatněné? Já jsem s panem Ježkem osobně hovořil. Velmi oceňuji, že dokázal uspořádat takovou soutěž s touto porotou. Bohužel se zde sešlo několik nešťastných okolností. Navíc mezinárodní soutěže pořádané UIA nemají nastavená pravidla hry tak, jak jsme zvyklí od ČKA. Jsem velmi zvědav, jek to celé dopadne. Co říkáte té vlně mediálního zájmu - nebo spíše štvanici. Na jednu stranu se otevřela masová diskuse o architektuře, skandály nových staveb provázely převratné architektury celé 20. století, ale co až hysterický odpor pana Knížáka, Vaculíka, Klause atd.? "Odpor" pana M. Knížáka a V. Klause vůbec nepovažuji za hysterický. Pokud vím, tak pan Klaus akorát s někým mluvil a nadsázkou sdělil, že se mu to nelíbí. Novinář, který to zaslechl, to pak zveřejnil jako oficiální prohlášení z Hradu. Pan Knížák má také pravdu, že panelové krabice na sídlištích by bylo vhodné oživit novými formami architektury. Ortel nad touto budovou však nebudou vynášet tito pánové, ale jednotlivé úřady, které posoudí, zda provoz NK splní ČSN či nikoli. Myslím, že když se stavělo Národní Divadlo, zájem nebyl menší. V Hradci Králové jste se zúčastnil soutěže na Státní vědeckou knihovnu. Bylo těžké navrhovat takovou výraznou společenskou budovu do města Kotěry, Polívky, Sandera, Gočára, Rejchlů…? Jak jste se s tímto prostředím vyrovnával? Soutěž na knihovnu do Hradce jsem dělal s Bořivojem Daňkem a Tomášem Turkem vyloženě pro radost. Vlastně veškeré soutěže se musí dělat "pour plaisir". Bořivoj přišel s koncepcí trezoru knih, který se otevírá lidem. Hmotově jsme členili prostory knihovny jako rozpad kvádru tak, aby v tom byl pohyb. Objemově měla tato knihovna být jakousi protiváhou objektu přes ulici (Koželužská škola z režného zdiva od Josefa Gočára – pozn. red.). Porota nás v posudku sice pochválila za čistotu provozu … ale taky jsme prohráli. Má použití cihlové barvy něco společného s tím, že cihlová barva je jakési architektonické specifikum města? Unikátně je režné zdivo použito na Katedrále z poč. 14. století, na Kotěrově Muzeu a na Gočárových stavbách - jedna z nich je právě ta naproti knihovně. Samozřejmě. Celý Hradec je z tohoto materiálu, tak jsme chtěli, aby knihovna "zapadla".Vraťme se na Letnou. Spolupracujete na Národním fotbalovém stadionu. Je to architektonická výzva? Jak jste říkal "pour plaisir"? Luděk Štefek mě vyzval ke spolupráci na designu stadionu. Samozřejmě, že to je výzva nejenom od pana Štefka, ale i architektonická. Spolupracovat na projektu takového významu je zásadní profesní příležitostí. Co přesně pro stadión navrhujete? Tvar a dispozici. V tom případě si to neodpustím: Zase není hranatý... Tentokrát jde o statiku. Jak asi víte, klenba překlene mnohem snáze velký rozpon nežli rovný trám.křivka viditelnosti například u řeckého divadla ukazuje, že hlediště je ideální zaoblené. A na barevné plátno se nedají promítat reklamy. Takže nosníky jsou klenuté, rohy kulaté a obvodový plášť bílý. Ten černý pruh, to je obrazovka na které běží reklamy. ..ve výsledku tedy budova nebude černobílá a bude se stále měnit? Přes den černobílá a v době koncertů nebo utkání oživne sponzorskými reklamami. Takže Vás nedonutím k nějakému osobnímu vztahu k oblým tvarům a černobílé? Marně přemýšlím, kdy jsem naposled navrhoval něco pestrobarevného... Ale nevím o ničem.Asi proto, že časem všechny barvy stejně vyblednou. Co Vy a ekologie? Letošní Grand Prix architektů vyhrálo Centrum ekologických aktivit Sluňákov u Olomouce, které využívá pasivní úsporu energie. Měl by to být standart pro architekturu 21. století? Zrovna teď jsem byl na výstavě Hobby, kde vystavovali sluneční kolektory. Uvažoval jsem, že bych si je koupil na střechu, abych ušetřil za topení, ale lze je využít vlastně jenom v létě, když nepotřebujete topit. Energie je drahá a vymyslet úsporný dům je skvělé řešení. My jsme v soutěžním návrhu na novou fakultu architektury nechali porůst celou jižní fasádu rostlinami, kvůli nadměrným tepelným ziskům. Někdo ovšem vydává pseudo-ekologický dům za ekologický například tím, že je hliněný a na střeše má 4 sluneční kolektory za 1,8 mil . V zátopové oblasti to pak může znamenat, že ušetří tisíce korun za elektřinu a po každé povodni bude dům stavět znova.První cena Grand Prix se mi líbí. Ve Vašem portfoliu je mnoho rodinných domů - většinou minimalistického řešení. Je to snaha o praktičnost, úspornost; Vaše estetické cítění pro obytný prostor, nebo požadavek stavebníků? Jsem líný člověk a tak jsem minimalista.Co nemusím dělat - nedělám. Máte nějaký architektonický vzor? Stavbu nebo architekta? Nemyslím inspiraci, vzor ke kopírování, ale třeba architekturu, o které si vždycky řeknete, že to je prostě geniální. Norman Foster. Děkuji za rozhovor