Rozhovor s Miloslavem Smutkem

Úterý, 27. Říjen 2009 - 1:00
| Napsal:
Přinášíme vám rozhovor se statikem nové budovy Národní technické knihovny.
Jaké konstrukční principy byly použity u NTK a které z nich lze považovat za inovativní?

Konstrukční systém je skelet s deskami působícími ve dvou směrech. Vzhledem k velikosti rozpětí, značnému zatížení a požadavku na minimální deformace byly navrženy hlavice kónického tvaru a předpínání stropních desek. Skelet je doplněn obvodovými stěnami suterénů a komunikačních jader. Inovativní v kontextu ČR je použití předpínání ve stropech pozemních staveb. Není to princip neznámý a nepoužívaný, ale je vůči němu značná nedůvěra ze strany investorů.
 
 
Jak a proč jste přišel s konstrukcí o velkém rozponu?

Spolupráce s architekty začala již v době jejich práce v rámci architektonické soutěže. Jejich vize byla jasná. Jedná se o Národní technickou knihovnu, a tudíž by budova měla reprezentovat úroveň techniky jejích tvůrců. A tato myšlenka byla zřejmě jedním z důvodů vítězství tohoto návrhu. V dalších kolech se různé skupiny různě odborně erudovaných cost managerů snažily stavbu „zlevnit“ a navrhovaly podstatě úplně běžný skelet s rozpony kolem 7 metrů. Původní myšlenku nerespektovaly.
 
 
Vyskytovala se u NTK nějaká statická specifika?

Je to jednak myšlenka z předchozího bodu, jednak velké zatížení a požadavek na minimalizaci deformací, který je dán zejména zakládačovými mechanismy.
 
 
Jak mnoho bylo pro vás svazující/ inspirativní půdorysné řešení knihovny?

Půdorysné řešení knihovny je velmi velkorysé, a tudíž svazující prakticky nebylo. Svazující byly názory cost managerů, kteří měli jediný cíl – výslednou cenu stavby. Oproti původnímu návrhu a několika mezistupňům se podařilo suterénní prostory sjednotit pod nadzemní část budovy. Zde jsou sloupy hustší. Celá stavby působí velmi kompaktním a uceleným dojmem.
Jak byste hodnotil celkově TZB této budovy?

Nejsem odborník, pouze vzdělaný laik. Nicméně TZB hodnotím jako velmi progresivní a naplňující původní ideu architektů.
 

Kdybyste srovnal jiné stavby, typologicky stejné nebo podobné, jak by z toho srovnání vyšla NTK?

Typologie opět není můj obor. Projektovali jsme knihovnu v Hradci Králové a připravovali knihovnu v Kutné Hoře. Každá knihovna je svébytným obrazem svých tvůrců a na nás je zajistit, aby staticky fungovala, a pokud je konstrukce přiznaná (platí pro všechny 3 případy), aby byla i pohledná.
 

Jak probíhal dialog mezi vámi a architekty?

Dialog mezi námi a architekty probíhal od prvních myšlenek. Byl bohužel násilně přerušen v okamžiku, kdy koncepce jasně vykrystalizovala a byla ověřena řadou výpočtů. V té chvíli zasáhla vyšší moc v podobě generálního projektanta, který s námi spolupráci jednostranně vypověděl a naši koncepci nechal dopracovat jinými statiky. Tím se přerušila i spolupráce s architekty. Na knihovně v Hradci Králové se podařilo stavbu dotáhnout do konce v jednom týmu.
 

Jak vnímáte tuto stavbu v kontextu staveb, u nichž jste se zabýval statikou a konstrukcí?

Knihovna je jednoznačně výjimečná stavba. Je velmi kompaktní, vzdušná, konstrukce jsou subtilní a sofi stikované. Škoda, že se nepodařilo kvůli násilnému přerušení spolupráce realizovat hlavice, kterým jsme pracovně říkali „stromové“, kde byl komolý kužel hlavice nahrazen systémem vzpěr ve tvaru písmene Y kruhově osazených kolem sloupů (jednodušší princip je použit u OD Kotva). Působil mnohem vzdušnějším dojmem při stejném statickém efektu.

 

 
Psáno pro časopis ARCHITEKT 08 09 2009 

NA OKRAJ / JULIUS MACHÁČEK / REGRESE ZRAKU / TEXT MICHAL JANATA / NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA, PRAHA 6 / R. BRYCHTA, A. HALÍŘ, O. HOFMEISTER, P. LEŠEK / PROJEKTIL ARCHITEKTI / PŘIPRAVIL MICHAL JANATA / RECENZE, MICHAL JANATA / VELKÉ NÁMĚSTÍ A SCHODIŠTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ / TEXTY MICHAL KREJČÍK, JIŘÍ SUCHOMEL, JAN JAKL / SÍDLO RÁDIA SVOBODNÁ EVROPA, PRAHA 3, HAGIBOR / CIGLER MARANI ARCHITECTS / S ARCHITEKTEM SVATOPLUKEM SLÁDEČKEM / PŘIPRAVILA HANA VINŠOVÁ / RODINNÝ DŮM V MYŠLÍNĚ, PRAHA-VÝCHOD / JAKUB FIŠER, SIMONA FIŠEROVÁ / AULÍK FIŠER ARCHITEKTI / RECENZE JAN KRATOCHVÍL / PROMĚNY BÝVALÉ MENZY, PRAHA 8 / GLOBAL HOLCIM AWARDS / ČESKÝ STUDENT ZVÍTĚZIL V MILÁNĚ / ANDREA LHOTÁKOVÁ A ESTER HAVLOVÁ – ANI POUHÝ ZNAK, ANI ARCHITEKTONICKÁ MISE / TEXT MICHAL JANATA / STANOVISKO ČKA / PODPORA „ČERNÉ KOSTKY“ V OSTRAVĚ PROJEKT 86 AREÁL PRO NÁVŠTĚVU PAPEŽE V BRNĚ / MAREK ŠTĚPÁN / HISTORICKÝ DIPTYCH O SVĚTLE, LUX EX MACHINA I. DÍL / TEXT MICHAL JANATA / STUDENTI PRACUJÍ SE SVĚTLEM / TRADIČNÍ ŠPANĚLSKÁ ŘEMESLA OČIMA ČESKÝCH ARCHITEKTŮ / TEXT JIŘÍ MOJŽÍŠ / PROMĚNY MŮSTKU / TEXT YVONA JANKOVÁ / JIŽNÍ ČECHY ČTYŘMI KNIŽNÍMI FASETAMI / TEXT MICHAL JANATA / PRO VAŠI KNIHOVNU / CO VZEŠLO Z KRÁSNÉHO SÍDLIŠTĚ? 

Barevný svět architektury.