Foto: eArch Jaké konstrukční principy byly použity u NTK a které z nich lze považovat za inovativní?
Konstrukční systém je skelet s deskami působícími ve dvou směrech. Vzhledem k velikosti rozpětí, značnému zatížení a požadavku na minimální deformace byly navrženy hlavice kónického tvaru a předpínání stropních desek. Skelet je doplněn obvodovými stěnami suterénů a komunikačních jader. Inovativní v kontextu ČR je použití předpínání ve stropech pozemních staveb. Není to princip neznámý a nepoužívaný, ale je vůči němu značná nedůvěra ze strany investorů.
Jak a proč jste přišel s konstrukcí o velkém rozponu?
Spolupráce s architekty začala již v době jejich práce v rámci architektonické soutěže. Jejich vize byla jasná. Jedná se o Národní technickou knihovnu, a tudíž by budova měla reprezentovat úroveň techniky jejích tvůrců. A tato myšlenka byla zřejmě jedním z důvodů vítězství tohoto návrhu. V dalších kolech se různé skupiny různě odborně erudovaných cost managerů snažily stavbu „zlevnit“ a navrhovaly podstatě úplně běžný skelet s rozpony kolem 7 metrů. Původní myšlenku nerespektovaly.
Vyskytovala se u NTK nějaká statická specifika?
Je to jednak myšlenka z předchozího bodu, jednak velké zatížení a požadavek na minimalizaci deformací, který je dán zejména zakládačovými mechanismy.
Jak mnoho bylo pro vás svazující/ inspirativní půdorysné řešení knihovny?
Půdorysné řešení knihovny je velmi velkorysé, a tudíž svazující prakticky nebylo. Svazující byly názory cost managerů, kteří měli jediný cíl – výslednou cenu stavby. Oproti původnímu návrhu a několika mezistupňům se podařilo suterénní prostory sjednotit pod nadzemní část budovy. Zde jsou sloupy hustší. Celá stavby působí velmi kompaktním a uceleným dojmem.
Foto: eArch Jak byste hodnotil celkově TZB této budovy?
Nejsem odborník, pouze vzdělaný laik. Nicméně TZB hodnotím jako velmi progresivní a naplňující původní ideu architektů.
Kdybyste srovnal jiné stavby, typologicky stejné nebo podobné, jak by z toho srovnání vyšla NTK?
Typologie opět není můj obor. Projektovali jsme knihovnu v Hradci Králové a připravovali knihovnu v Kutné Hoře. Každá knihovna je svébytným obrazem svých tvůrců a na nás je zajistit, aby staticky fungovala, a pokud je konstrukce přiznaná (platí pro všechny 3 případy), aby byla i pohledná.
Jak probíhal dialog mezi vámi a architekty?
Dialog mezi námi a architekty probíhal od prvních myšlenek. Byl bohužel násilně přerušen v okamžiku, kdy koncepce jasně vykrystalizovala a byla ověřena řadou výpočtů. V té chvíli zasáhla vyšší moc v podobě generálního projektanta, který s námi spolupráci jednostranně vypověděl a naši koncepci nechal dopracovat jinými statiky. Tím se přerušila i spolupráce s architekty. Na knihovně v Hradci Králové se podařilo stavbu dotáhnout do konce v jednom týmu.
Jak vnímáte tuto stavbu v kontextu staveb, u nichž jste se zabýval statikou a konstrukcí?
Knihovna je jednoznačně výjimečná stavba. Je velmi kompaktní, vzdušná, konstrukce jsou subtilní a sofi stikované. Škoda, že se nepodařilo kvůli násilnému přerušení spolupráce realizovat hlavice, kterým jsme pracovně říkali „stromové“, kde byl komolý kužel hlavice nahrazen systémem vzpěr ve tvaru písmene Y kruhově osazených kolem sloupů (jednodušší princip je použit u OD Kotva). Působil mnohem vzdušnějším dojmem při stejném statickém efektu.
