Seriál BIM: Projektování, výstavba, správa 3. díl

Středa, 27. Březen 2019 - 0:12
| Napsal: | Zdroj: ERA21

Třetí, závěrečný díl seriálu o metodice BIM se zabývá nejzásadnější etapou fáze životního cyklu stavby. V této etapě budova spotřebovává nejvíce finančních prostředků a zároveň se v této fázi ocitá výrazně déle než v předchozích etapách projektování a výstavby. Třetí fázi nazýváme správou, neboť budovu investor nebo jím pověřená firma či osoba spravují z jediného důvodu: aby ji mohli užívat. Správa budovy by tedy měla zajišťovat její bezproblémové užívání.

Seriál BIM: Projektování, výstavba, správa 3. díl
Fotoalbum: 

BIM pohledem investora

Investor se z hlediska časové posloupnosti nachází na začátku návrhu stavby, protože od něj přichází zadání a specifikace. Pokud se rozhodne, může požadovat, aby projekt byl zpracováván metodou informačního modelování. Z hlediska investora patří mezi hlavní přínosy BIM možnost průběžně kontrolovat stav návrhu projektu. Protože mohou být data o stavbě v předem definovaném formátu a struktuře, je možné nechat si postupně vypracovávat posudky a kontrolní analýzy. Vstupní data jsou zpřesňována, ale není nutné vždy znovu vytvářet analytický model.

Modely BIM jsou ve svém základu tvořeny ve 3D, takže je snadnější komunikovat s architekty i projektanty nad prostorovým modelem a vizualizacemi. Díky tomu, že se jedná o strukturovaná data, mohou architekti, projektanti a další odborníci průběžně snáze koordinovat své činnosti a výsledkem jsou modely s minimem kolizí (typicky potrubí procházející nosnými konstrukcemi a podobně). Tím dochází k významným úsporám při realizaci stavby.

Je však třeba si uvědomit, že navrhování stavby je o něco náročnější, a tak je třeba do něj investovat více prostředků. Výsledkem je však rychlejší a kvalitnější návrh, který velmi pravděpodobně povede k levnější realizaci s minimalizací víceprací a k levnějšímu provozu výsledné stavby. Pokud je návrh zpracováván jako informační model a již v počáteční fázi jsou zapojeni odborníci ze všech profesí (včetně rozpočtářů, odborníků na facility management, odborníků na energetické optimalizace a dalších), je možné již v počáteční fázi odstranit většinu zásadních problémů a nastavit správný směr návrhu tak, aby byla výsledná stavba pokud možno optimální jak po stránce spotřeby energie, tak i ceny a uživatelského komfortu. Porovnáme-li podíl nákladů na návrh (projekt) a celkové náklady (realizace a provoz stavby), zjistíme, že zdánlivě dražší, ale kvalitnější projekt se vyplatí.

Rozložení finančních prostředků v celém životním cyklu stavby; z dlouhodobého hlediska se počáteční investice do BIM rozhodně vyplatí.

BIM během užívání stavby

Během užívání stavby lze předpokládat, že ji vlastník bude pro něj vhodným způsobem spravovat. Někdo se bude o budovu starat vlastními silami, jiný vlastník si najme správce, případně bude-li vlastnit více nemovitostí, svěří se do péče správcovských firem. Patrně rozdílné budou i přístupy ve správě o majetek, bude-li budovu vlastnit jediný majitel, nebo více soukromých vlastníků; jiné postupy při správě staveb bude muset dodržovat státní správa, obce či města.

Facility manažer

Z hlediska užívání informací je facility manažer na konci procesu návrhu a zhotovení stavby, kdy je hlavním uživatelem modelu. Pokud prošel návrh celým procesem jako informační model, je bohatým zdrojem informací pro správu a údržbu stavby. Samozřejmě je třeba, aby byl personál na straně facility managementu (FM) schopen s modely pracovat a plně využít jejich informační potenciál.

Právě FM je hlavním důvodem pro přijetí BIM jako závazného způsobu projektování například ve Velké Británii, kde vláda rozpoznala, že jasně strukturované a automaticky zpracovatelné informace o budovách mohou vést k významným úsporám při jejich provozu i při výstavbě nových objektů. Podobný způsob dává smysl po celém světě, protože právě stát je většinou největším vlastníkem nemovitostí. S tím souvisí standard COBie (Construction Operations Building information exchange), který popisuje strukturu dat, která má být vyhotovena pro jednotlivé fáze stavebního procesu a pro jednotlivé typy stavebních elementů (zdi, okna, dveře, místnosti atd.).

Z hlediska návrhu je v současnosti problematika FM často nechávána stranou, přestože náklady na provoz staveb výrazně překračují náklady na jejich návrh a zhotovení. Právě BIM jako metodika klade důraz na aktivní účast odborníků ze všech dotčených oborů, aby byli přítomni již v počáteční fázi návrhu, kdy jsou změny projektu ještě snadné a tím i levné. Znalosti a zkušenosti odborníků z oblasti FM tak mohou být snadněji reflektovány a aplikovány.

Hlavní přínosy BIM pro facility manažera:

  • aktuální strukturované informace o stavbě/budově/areálu;

  • možnost napojení informací jednotlivých stavebních prvků na ERP systémy a systémy plánování údržby;

  • jednodušší vizualizace a lokalizace stavebních prvků v rámci objektu;

  • možnost zasáhnout do počáteční fáze návrhu a optimalizovat budovu pro potřeby užívání.

Státní správa

Jak je uvedeno výše, stát je největším majitelem a správcem majetku. Proto by bylo pro státní správu velmi výhodné, pokud by vyžadovala informace o svých stavbách v otevřeně definované struktuře, například v obdobě standardu COBie. Standard COBie původně vznikl pro potřeby armády USA, ale byl uveřejněn k volnému použití a v modifikované verzi je závazný ve Velké Británii od roku 2016 pro všechny stavby realizované pro státní správu. Zajímavou cestou šel Singapur, který je významným průkopníkem v oblasti využívání metody BIM – zde jsou data o stavbách v otevřeném formátu IFC používána pro poloautomatické udělení stavebního povolení.

Z hlediska státní správy je tedy BIM možností, jak lépe definovat své požadavky na výslednou stavbu a také jak transparentně kontrolovat průběh návrhu v jeho jednotlivých fázích. Opět jsou k tomu samozřejmě nutné dostatečné technické dovednosti a kompetence jednotlivých zaměstnanců státní správy, což znamená především adekvátní vzdělávání v této oblasti. Díky úsporám v jednotlivých oblastech návrhu budovy je velmi pravděpodobné, že bude výsledný projekt kvalitnější a provoz zhotovené stavby ekonomičtější.

Hlavní výhody BIM pro státní správu:

  • jednodušší parametrická definice zadání;

  • transparentní kontrola jednotlivých fází stavby;

  • snadnější zhotovení nezávislých posudků;

  • minimalizace vícenákladů při provádění stavby;

  • jednodušší komunikace s architekty i projektanty;

  • lepší dostupnost podkladů pro využití státem spravovaného majetku.

Proč by měl investor chtít BIM?

Záměrem každého investora je mít lepší kontrolu nad projektem. To je ale velmi obecný výrok. Co konkrétně znamená? Pro investora je to zejména:

  • možnost získat informace a podklady pro rozhodování již v počátečních fázích projektu;

  • možnost kontroly projektu ve všech fázích;

  • snížení, resp. eliminace rizika chybného toku informací;

  • zlepšení přesnosti zadání a jednoznačnosti požadavků;

  • zvýšení kvality;

  • přesnější výkaz výměr a kontrola nákladů.

Míra využití BIM v projektu se může lišit dle požadavků investora. Proto je nezbytné, aby se investor před samotným zadáním projektu pokusil zodpovědět vybrané otázky, na jejichž základě lze specifikovat konkrétní cíle projektu z hlediska využití BIM. Takové otázky mohou například být:

  • Chci sledovat náklady projektu, než ho začnu realizovat?

  • Chci mít návrh projektu zkoordinován tak, aby dodavatel stavby především stavěl a koordinoval stavbu podle projektové dokumentace?

  • Chci zefektivnit projektovou fázi, protože očekávám variantní řešení svého projektu před samotnou realizací?

  • Chci, aby výstupem mého projektu byla i data, se kterými dále pracuje správa objektu?

  • Chci zvýšit produktivitu na staveništi návrhem staveniště v čase?

  • Chci efektivněji sledovat prostavěnost vzhledem k vynaloženým nákladům v čase?

  • Chci mít lepší kontrolu nad změnami v projektu a jejich důsledky?

  • Chci získat kvalitní, podrobnou a pravdivou dokumentaci skutečného provedení stavby?

  • Chci využít virtuální prototyp stavby ještě před jejím dokončením?

  • Chci vše, co mi BIM může nabídnout?


Náklady v průběhu životního cyklu budov a délka trvání jeho etap.

Důležitou otázkou je i to, zda všechno, co mi BIM nabízí, opravdu potřebuji, zda na to mám peníze a hlavně týmy, které jsou dostatečně odborně fundované. Specifičnost každého projektu přináší i specifické otázky. Návrh a zodpovězení těchto otázek je doporučeno vypracovat v dialogu s konzultantem, institucí nebo společností, která se danou problematikou zabývá. Slovem dialog je míněna aktivní spolupráce na tvorbě zadání projektu vedeného v prostředí BIM, jehož součástí je právě položení a zodpovězení těchto otázek, které definují cíle, cenu a pracnost projektu.

Pokud si investor odpověděl na jednu či více výše uvedených otázek kladně, je správným krokem začít řešit investiční záměr realizace stavby pomocí metody informačního modelování. Za tím je pochopitelně nutné vidět konkrétní kroky, které je potřeba podniknout pro úspěšnou realizaci a implementaci BIM. I proto vznikla na půdě Odborné rady pro BIM již druhá publikace, jejímž cílem je poskytnout investorovi podrobnější návod, jakým způsobem tuto metodu požadovat. První publikace nazvaná BIM Příručka1 vyšla již v roce 2013 a je obecným úvodem k problematice z pohledu všech účastníků stavebního řetězce, druhé volné pokračování „bimovské“ příručky nese označení BIM Příručka pro investory,2 a jak její název dává tušit, dívají se její autoři na metodiku očima investorů. Obě publikace jsou k dispozici v elektronické verzi. BIM Příručka pro investory je k dispozici také v tištěné podobě.

Základem tohoto článku jsou texty z publikací BIM Příručka a BIM Příručka pro investory, které vyšly jako publikační počin Odborné rady pro BIM. Smyslem jejich vydání je zpřístupnění informací o metodice BIM všem účastníkům stavebnictví ve všech fázích životního cyklu staveb. Druhé, volné pokračování BIM Příručky je určeno především investorům.

Tento článek byl převzat z časopisu ERA21.