V Amsterodamu řeší nedostatek kolejí kontejnery

Pátek, 14. Březen 2008 - 7:41
| Napsal:
Není ovšem kontejner jako kontejner. V malé námořní zemi Holandsku jsou také velké námořní kontejnery, které mají rozměr slušného studia v paneláku a i mnohé novostavbě. Quinten de Gooijer vždy shledával kontejner jako skvělý objekt vhodný ke všemu. Když v roce 2004 bylo v Amsterdamu 7000 studentů bez přístřeší, nabídl radním dočasné studentské byty v kolejích z kontejnerů. Jeho společnost Tempohousing jich tam zatím postavila tisícovku.

Po moři putují milióny těchto bytelných, nehořlavých a vodě odolných krabic, ale cestují také na kamiónech nebo vlakem. Vejde se do nich téměř cokoliv, od strojů po ovoce nebo závodní koně. Tak proč ne studenti. Od začátku 80. let, kdy se kontejnery rozšířily, netrvalo dlouho a lidé jim pro jejich jednoduchost přidali jiné funkce. Z kontejnerů se staly garáže, loděnice, mobilní archivy a sklady nábytku. I byty jako v Londýně, kde v bývalých docích vzniklo v roce 2001 „Container city“. Jeden kontejner = jeden pokoj, dva kontejnery = malý byt. Stačí okna a dveře, voda, elektrický proud a dobrá izolace. Zase tak jednoduché to není.

V Amsterdamu to šlo rychle. Minimální terénní úpravy, jenom betonové piloty, které nesou pět snýtovaných „vrstev“ kontejnerů. Celá realizace trvala jenom několik měsíců a náklady byly poloviční ve srovnání s tradiční konstrukcí. Nové kontejnery se nakupují v Číně a v továrně u Hongkongu se do nich vestaví kuchyňky, sprchy a okna, plovoucí podlahy a zvuková izolace mezi patry. Zakoupený kontejner i s dopravou stojí firmu 15 000 €, nainstalovaný v Holandsku s doplňkem vnějších prvků (terásky, pavlače, schodiště) jeho cena stoupne na 19 000 €, takže v přepočtu se na obytný m2 počítá asi 600 €.



Zvenku se bloky příliš neliší od normálních budov s plochou střechou, malou terasou a vnějším schodištěm, vedoucím do čtyř podlaží. Kontejnerové bloky koleje tvoří U kolem uzaviratelného vnitřního dvora, skoro zaplněného koly studentů. Celek doplňuje nákupní středisko (8 kontejnerů), kavárna ze čtyř buněk a nezbytná opravna kol.

Každé studio tvoří jeden kontejner, 12 metrů dlouhý, 2,5 m široký a 260 cm vysoký. Studenti jsou spokojeni s individuálním bydlením o 30 m2. Byty jsou samozřejmě úzké, celé do délky, většinou zařízené nábytkem IKEA. Vybavené kuchyňským koutem, malou sprchovu koupelnou a WC. Nájemné čitá včetně elektřiny, vody, plynového topení a internetu 385 € měsíčně, ale většina studentů pobírá příspěvek na bydlení 125 €. Jenom pro společné veselice jsou buňky trochu těsné a pořádají se venku.

Obyvatelé si studentské sídliště pochvalují. Není tam ani příliš horko v létě (což v Amsterdamu nepřekvapí), ani velká zima v zimě (holandský student je otužilý) a studia jsou poměrně dobře zvukově izolovaná. Navíc je to na univerzitu jenom 10 minut na kole.

Studentské městečko stojí v malé průmyslové zóně Bijlmermeer, blízko věznice Keetwonen na jihu města a mohlo by se rozmontovat během několika dnů. Teoreticky tu má zůstat 10 let, ale Quinten de Gooijer je přesvědčen, že úřady dobu aspoň zdvojnásobí.

Z počátku realizace se ozývaly mnohé skeptické hlasy, ale studenti bydlení brzy adoptovali a dnes na něj existuje dvouletá čekací listina. Majitel společnosti Tempohousing se snaží prodat koncept i v jiných evropských zemích a plánuje výstavbu druhé koleje v Amsterdamu.

Mnozí si jistě položí otázku, je-li holandská realizace architekturou. V každém případě je urbanistickým počinem, protože odpovídá skutečné potřebě a pokouší se vytvořit důstojné, specifické městské prostředí s minimální investicí.

 

Článek vznikl za podpory firmy KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o.http://www.koma-modular-construction.cz

Fotografie Daniel Fouray

Barevný svět architektury.