V domě na silu
Bydlet v rodinném domě ve výšce více než třicet metrů nad městem není běžné. Cesta domů soukromým výtahem, který se pohybuje uvnitř někdejšího sila, to je další zajímavost. Takový dům kupodivu stojí na území naší republiky. Co se týče zajímavostí, ukrývá jich ještě mnohem více.
Katerina Nová , 15. 10. 2008
Nápad postavit na vysokém silu objekt, který by sloužil jako obytný dům pro čtyřčlennou rodinu, se zrodil v myšlenkách majitele již před delší dobou. „Měl jsem nápad postavit rodinný domek na panelovém domě, aby bylo možné využít infrastrukturu paneláku, přitom nepřijít o pocit soukromí a mít dostatek prostoru vytvořeného podle vlastních představ,“ vzpomíná Radim Králík, majitel domu na silu. Pak měl ale jako majitel reklamní agentury možnost vylézt na vysoké nepoužívané silo, které se tyčí na rozhraní historické části Olomouce a území pokrytého zelení, kam se obvykle věšely reklamní billboardy a velkoplošné plakáty. Unikátní pozice i výhled (až do vzdálenosti 40 km) zapříčinily, že zatím imaginární rodinný dům se přesunul z paneláku právě na vrchol sila. Samotná koupě starého objektu nebyl takový problém, horší bylo vyřizování vlastnictví přístupových cest apod. VYSOKO NAD ZEMÍ Během roku a půl od doby, kdy úředně bylo možné začít, vznikla na silu obytná plocha o velikosti 320 m2, nacházející se ve výšce až 36 metrů nad zemí, přičemž samotná nástavba měří na výšku přibližně 16 metrů a představuje tři úrovně. „Museli jsme nechat vypracovat statický průzkum budovy, protože veškerá stavební dokumentace se ztratila někde v čase. Pak proběhlo zaměřování a začal se zpracovávat projekt. „Zajímavé bylo, když na silu začala vznikat ocelová konstrukce – traverzy zvedal do výše čtyřicetimetrový jeřáb, připomínalo to stavbu mrakodrapů na Manhattanu,“ podotýká Radim Králík. Celkem bylo do výšky na stavbu kostry domu vyneseno přibližně 48 tun oceli. Část stavby je zděná a výrazně jsou na domě použity skleněné plochy – včetně oken kolem 300 m2. Celá stavba byla realizována v podstatě pomocí standardních stavebních technologií. Zklamání přinesla majitelům ještě v průběhu prací změna zákona. „Měli jsme v úmyslu vnitřní prvky ocelové konstrukce pouze natřít a zachovat tak jejich vzhled, ale nově předpis nařizoval obložit je ohnivzdorným materiálem. Zbytek prostoru je rozdělen pomocí sádrokartonu,“ vysvětluje majitel. Dojem čistoty a otevřenosti ve velké místnosti podporuje také skutečnost, že obytné plochy, u nichž by se očekávalo zábradlí, jej buď nemají nebo je provedeno ve skle a opticky netříští prostor. VŠE NANOVO Do výšky zmíněných více než 30 metrů bylo nutné vytahat nejen materiál, ale také vyvést elektroinstalační rozvody – vodu, elektřinu, plyn, ale i telefon či internet. Dům má například vlastní vodárnu a vlastní generátor s počítačovým řízením a výkonem 50 kW, který je schopen při výpadku dodávek energie zajistit její přísun po dobu 16 hodin. Je to praktické nejen kvůli výtahu apod., ale také například kvůli venkovnímu relaxačnímu bazénu jacuzzi umístěnému na jedné z teras, na níž je první zastávka výtahu. Jacuzzi je v provozu celoročně a bez elektřiny by hrozilo, že zamrzne. „Zvláštností je také suchovod, který mne donutili vybudovat hasiči,“ vypichuje zajímavost Radim Králík. Jedná se v podstatě o rouru vedenou od příruby v dolní části stavby až do obytné místnosti nahoře, na níž se v případě požáru hasiči na zemi pouze připojí a voda se suchovodem dostane do výšky do potřebných míst vysoko nad zemí. Mezi povinná protipožární opatření patří také kovové schodiště, rodina, ale i návštěvy se však samozřejmě dopravují do výšin pomocí výtahu, který se pohybuje v těle sila. Zastavuje se ve třech úrovních – na malé terase, u velké obytné plochy a konečně v horní klidové zóně s dětskými pokoji a ložnicí. ZELENÉ PLOCHY Obytné místnosti obklopuje celkem asi 60 až 70 m2 zatravněných ploch. Při největším obytném prostoru navazuje na terasu zatravněná šikmá plocha, která při výhledu opticky splývá s městskou zelení a vytváří tak dojem skutečné zahrady. Z ložnice je pak možné vystoupit na asi 40 m2 zatravněné terasy, která je ovšem využívána minimálně, protože nemá zábradlí. REPREZENTATIVNÍ SOUKROMÍ Mezi požadavky, které měli majitelé na svůj budoucí domov, bylo zajištění soukromí, ale zároveň i prostoru, kde by majitel reklamní agentury mohl přijímat návštěvy, klienty, obchodní partnery, aniž by jejich přítomnost narušovala rodinný život. „V jednom podlaží tak vznikl velký otevřený prostor pro kuchyni s jídelnou a obývací pokoj plus terasa. Tady se sice odehrává rodinný život, ale návštěvy tudy projdou, aniž by se musely zouvat, a mohou přejít do vyhlídkového patra, kde je prostor na posezení či obrovská knihovna. Zcela oddělené je patro s dětskými pokoji, ložnicí a koupelnami, tam kromě členů rodiny nemá nikdo přístup,“ popisuje Radim Králík. S hostinským pokojem (který nepostrádá malou kuchyňku či koupelnu) a technickou místností je v bytě celkem sedm „pokojů“. BARVY A MATERIÁLY Dům působí nejen zvenčí, ale i zevnitř jednoduše, čistě, reprezentativně, interiér je vybavený v chladnějších barvách – výrazné zastoupení tu má např. šedá barva v podobě lamina na rozměrné kuchyňské lince, celku ovšem vládne bílá na zdech i konstrukčních prvcích. „Proti návrhu architektů, kteří plánovali vybavení interiéru, jsem místo bílé pohovky, bílých polic a bílého jídelního stolu zvolil barvy dřeva, aby mělo domácí prostředí také domácí atmosféru. Všechny prvky v bílé barvě by podle mého názoru působily příliš sterilně, chladně. Chtěli jsme domov, nikoli neosobní funkcionalistický interiér,“ poznamenává majitel. Pocit tepla a pohody podporuje také podlaha ze světlé průmyslové mozaiky a protože majitelé nejsou fanoušky dlažby, dřevo – teakové – je na podlaze i v koupelnách. Veškerý nábytek je vyráběn na míru – dřevěné kusy obstarali truhláři, sedací nábytek a stůl dodala italská firma, zajímavě je v tomto domě použit kámen: v kuchyni leží na pracovních deskách žulové bloky a v koupelně tři centimetry silné, oboustranně leštěné žulové desky postavené kolmo v prostoru oddělují místo s vanou či sprchovým koutem od prostoru s bidetem a toaletou. V KUCHYNI JEDNODUCHOST Přestože kuchyně působí na první pohled supermoderně, jak říká její majitel, kromě americké chladničky jsou v ní zabudované ty nejjednodušší přístroje, které umožní připravit jídlo bez dlouhých studování manuálů posledních technických výstřelků. „Lednice nám vyhovuje, a to jak velkým objemem, který umožňuje dělat velké nákupy jen jednou za čas, tak výrobníkem ledu, ten je příjemný. Jinak manželka preferuje jednoduché přístroje, které se snadno obsluhují. Spokojili jsme se se standardními výrobky kvalitních značek, které nemají žádné zbytečné funkce, jichž bychom nevyužívali.“ KRB A KOTEL Tepelnou pohodu v domě zajišťuje kombinované vytápění, v menších místnostech občas vypomáhá přímotop. Hlavní tepelný zdroj představuje plynový kotel. Ve velké obytné místnosti je navíc plynový krb s výkonem 14 kW dovezený z Francie, který podle slov majitele spolu s kotlem dostatečně zajistí požadované teplo. Horní místnosti v klidové zóně v létě chrání proti tepelným přebytkům klimatizace. ZAJÍMAVOST NA KONEC Když se majitele zeptáte, jaké zajímavosti ještě jeho dům skrývá, vzpomene si kromě všech již uvedených například na terasu původně určenou k sušení prádla. „Nachází se u východu z technické místnosti a má jen roštovou podlahu, takže pod sebou máte hloubku 30 metrů. Prádlo se tu ale sušit nedá, „visí“ totiž směrem nahoru, jak silný vychází zespoda proud vzduchu.“ Dalším zajímavým detailem je i prosklený kruhový otvor v hlavní obytné místnosti – reminiscence na někdejší funkční silo. Tudy totiž vedl rozdělovač, který rozsýpal obilí do jednotlivých sýpek pod sebou. Není náhodou, že tento na první i druhý pohled fantastický dům vyhrál ocenění za nejlepší rodinný dům roku 2007 v soutěži Grand prix architektů.
Psáno pro časopis Domov 10 | 2008
